„Náměstí ztichlo. Lidi čekali, co bude.“ Protest zastínil oslavy Prvního máje
Tomáš Kábrt v roce 1988 narušil v Sokolově Svátek práce provokativním protestem, který stranické funkcionáře zastihl naprosto nepřipravené.
Tomáš Kábrt v roce 1988 narušil v Sokolově Svátek práce provokativním protestem, který stranické funkcionáře zastihl naprosto nepřipravené.
Skladatel Jan Kapr se po roce 1948 zařekl, že „nenapíše ani notu, která by nesloužila socialismu“. Dvacet let poté vrátil Stalinovu cenu a vystoupil z KSČ. Režisérka Lucie Králová zachytila jeho život v nekonvenční, vtipné i emotivní dokumentární opeře KaprKód.
Příslušníci gestapa, wehrmachtu, ale i Češi v tzv. Revolučních gardách se účastnili brutálních vražd a poprav bezbranných obyvatel. V Zákřově na Olomoucku vraždili Rusové, kteří se přidali k nacistům pod příslibem privilegií a z nenávisti k sovětskému Rusku.
Román Jiřího Weila Moskva-hranice z roku 1937 ukázal jako jeden z prvních u nás stalinské čistky, perzekuce i existenční bídu, které panovaly v Sovětském svazu třicátých let. „Co jste udělali z člověka?“ ptal se v recenzi na knihu literární vědec Václav Černý.
Jiřího Lábuse si před Prvním májem 1989 předvolala Státní bezpečnost. Obávala se, že s Oldřichem Kaiserem naruší průběh předem zrežírovaných oslav nějakým vtípkem. V komunistických oslavách Svátku práce prostor pro spontaneitu a humor nebyl...
Během pro Paměť národa oslavíme 8. května v Plzni na náměstí Republiky Den vítězství. Paměť národa Plzeňského kraje pořádá celodenní program, který bude bavit nejen fandy historie a politiky... Užijí si ho i sportovní nadšenci a milovníci hudby!
V době normalizace bylo do vydávání samizdatů zapojeno mnoho statečných lidí, kteří často ani nepatřili k disentu. Opisování zakázaných textů za pět korun na stránku pro ně bylo malým, ale velmi riskantním přivýdělkem.
Rozsáhlý proces na začátku sedmdesátých let poslal Annu Tesařovou-Koutnou na dva roky do vězení. Její děti musely žít po dlouhé měsíce bez matky stejně jako ona sama, když vyrůstala.
Výtvarníci to neměli za komunistického režimu snadné. Buď se přizpůsobili a tvořili díla poplatná době, nebo se ukryli do podzemí. Pavlu Alexandru Taťounovi Státní bezpečnost násilně ukončila výstavu a zabavila obraz, který údajně pobuřoval.
„Vy katolíci jste potřebovali kriminál jako prase drbání,“ řekl Ivan Martin Jirous opatovi břevnovského kláštera. Anastáz Opasek tehdy prý jen pokýval hlavou: „A to máš pravdu.“ Od narození legendárního „Opata chuligána“ uplynulo 110 let.