michal.smid@postbellum.cz
Michal Šmíd
Články (10)
stránka 1 / 1
Vrátit se, či zůstat? Příběhy Čechů, kteří byli 21. srpna 1968 v zahraničí
Díky uvolnění cestování v roce 1968 trávilo rekordní množství Čechoslováků dovolenou v zahraničí. Když se dozvěděli o invazi, řešili dilema: vrátit se do okupované vlasti, anebo žít svůj další život v neznámém, ale svobodném světě?
Po stopách chalupářů z undergroundu v Českém středohoří
Ve východní části Českého středohoří se můžete vydat po stopách mladých lidí, kteří na venkově hledali v době 70. a 80. letech svobodu. Jejich příběhy ukazují tupou brutalitu normalizačního režimu, který jejich „baráky“nechal zbourat.
Leželi jsme komunistům v žaludku. Příběh sociálního demokrata Karla Hrubého
Karel Hrubý byl jedním ze 200 tisíc sociálních demokratů, kteří odmítli sloučení Československé sociální demokracie s KSČ, ke kterému došlo 26. června 1948. V roce 1955 putoval na deset let do vězení.
Lidé plakali radostí, že už je nikdo nebude bít. Vzpomínky Emila Pupika vyhnaného z Brna
Zatímco sedmnáctiletého Emila Pupika trýznili v Kounicových kolejích, jeho babička a maminka s malým bratrem se vydaly 30. května 1945 na tzv. brněnský pochod smrti. Zástup třiceti tisíc německých žen, dětí a starých lidí šel v horku bez přestávky, bez jídla a pití k rakouským hranicím.
Tragédie v Hroubovicích. Sousedé vraždili ve jménu „spravedlnosti“
Židovskou maminku Richarda Husche čekala po návratu z Terezína strašná zpráva: jejího německého muže umučili a zastřelili sousedé. Poté ji se čtyřmi dětmi internovali v táboře pro Němce. Příběh Richarda Husche vypráví o poválečném násilí a vyřizování účtů.
Zákřovský masakr ze sklonku války vyšel najevo až po osvobození
Zatímco v některých moravských městech už slavili osvobození, v malé osadě Zákřov východně od Olomouce nacisté vypalovali, mučili a vraždili. Při masakru na oslavu Hitlerových narozenin zahynulo krutou smrtí 19 mužů.
Zachránili ho Češi na nádraží Bubny, poté bojoval v Pražském povstání. Příběh Avrahama Harshaloma
Do Prahy přijel na jaře 1945 náhodou. Na vagónu s uhlím v pruhovaném vězeňském mundúru. Devatenáctiletý Avraham Harshalom, tehdy Adam Friedberg, měl štěstí. Zachránili ho Češi, kteří mu poskytli úkryt do konce války.
Svobodu oddálila tyfová epidemie. Příběhy z terezínského ghetta na konci války
Karanténa, epidemie, izolace, dnes tolik skloňovaná slova, často zněla i před 75 lety na konci války. V prvních poválečných dnech a týdnech nadále umírali lidé – nejen v důsledku přetrvávajícího násilí, ale i na infekční nemoci a z vyčerpání.
V hlavní roli Berušky v terezínském ghettu. Příběh Jany Urbanové
Sedmiletá Jana Klačerová nastoupila do transportu do Terezína dva týdny po osvobození Osvětimi. Do ghetta přijela 11. února 1945 a zažila v něm druhou „zkrášlovací“ akci, jejíž součástí bylo dětské představení Karafiátových Broučků.
Studenti protestovali proti nástupu komunistické diktatury. Marně
Na studentský pochod na podporu prezidenta Beneše během komunistického puče v únoru 1948 jako by se zapomnělo. Jednalo se přitom o nejvýraznější protest proti nastupující komunistické diktatuře. Komunisté ho násilím potlačili.