michal.smid@postbellum.cz
Michal Šmíd
Články (16)
stránka 1 / 2
V Přešticích zvěstovali třetí hudební obrození a skončili za mřížemi
„Nic z toho, co děláme, se nositelům oficiální kultury nemůže líbit. Protože je to nepoužitelné k vytváření dojmu, že věci jsou v pořádku. Věci totiž nejsou v pořádku,“ pronesl Ivan Martin Jirous, řečený Magor, přes 45 lety v Přešticích.
To my chceme! Skandovali tatrováci, kteří se zapojili do generální stávky
Začátek generální stávky 27. listopadu 1989 byl v kopřivnické Tatře rozpačitý. Když ale z korby náklaďáku zazněly první projevy, zaměstnanci vyšli na dvoranu. „Viseli i na sloupech a požárních žebřících. Nebylo kam šlápnout,“ vzpomíná Radomír Burša.
Proděkan mě shodil z pódia, vzpomíná Robert Novák na listopad 1989
Robert Novák patřil k revolučně naladěným studentům pedagogické fakulty v Hradci Králové, kteří se snažili získat podporu pro stávku pražských vysokých škol. Získal ji, když ho napadl proděkan.
Věci se mění k lepšímu, jen to někdy skřípe. Příběh Jaromíra Bláhy
V listopadu 1989 přesvědčil brněnské studenty, aby neukončovali stávku před Prahou, o deset let později bránil kácení pralesa na Šumavě. „Kdybych nic jiného neudělal, tak tohle mělo smysl," říká Jaromír Bláha.
Že jsem mluvil na Albertově ví málokdo, ale každý zná Dračí doupě
„Poroba je horší než smrt a o svobodu se musí bojovat, a nelze bez ní žít,“ hřímal v pátek 17. listopadu 1989 odpoledne na manifestaci na Albertově student třetího ročníku Matematicko-fyzikální fakulty UK Martin Klíma.
Válku proklínám, říká veteránka bojů u Dukly Věra Suchopárová
Do roku 1989 se slavil 6. říjen jako Den Československé lidové armády. V tento den roku 1944 českoslovenští vojáci překročili hranice předválečného Československa a v Dukelském průsmyku zavlála československá vlajka.
Vrátit se, či zůstat? Příběhy Čechů, kteří byli 21. srpna 1968 v zahraničí
Díky uvolnění cestování v roce 1968 trávilo rekordní množství Čechoslováků dovolenou v zahraničí. Když se dozvěděli o invazi, řešili dilema: vrátit se do okupované vlasti, anebo žít svůj další život v neznámém, ale svobodném světě?
Po stopách chalupářů z undergroundu v Českém středohoří
Ve východní části Českého středohoří se můžete vydat po stopách mladých lidí, kteří na venkově hledali v době 70. a 80. letech svobodu. Jejich příběhy ukazují tupou brutalitu normalizačního režimu, který jejich „baráky“nechal zbourat.
Leželi jsme komunistům v žaludku. Příběh sociálního demokrata Karla Hrubého
Karel Hrubý byl jedním ze 200 tisíc sociálních demokratů, kteří odmítli sloučení Československé sociální demokracie s KSČ, ke kterému došlo 26. června 1948. V roce 1955 putoval na deset let do vězení.
Lidé plakali radostí, že už je nikdo nebude bít. Vzpomínky Emila Pupika vyhnaného z Brna
Zatímco sedmnáctiletého Emila Pupika trýznili v Kounicových kolejích, jeho babička a maminka s malým bratrem se vydaly 30. května 1945 na tzv. brněnský pochod smrti. Zástup třiceti tisíc německých žen, dětí a starých lidí šel v horku bez přestávky, bez jídla a pití k rakouským hranicím.
- Předchozí stránka
- Aktuální stránka 1
- Stránka 2
- Následující stránka