Rozsáhlý proces na začátku sedmdesátých let poslal Annu Tesařovou-Koutnou na dva roky do vězení. Její děti musely žít po dlouhé měsíce bez matky stejně jako ona sama, když vyrůstala.
Vpád sovětských vojsk do Československa v roce 1968 zasáhl do osudů mnoha obyvatel, ze dne na den změnil jejich život. Během normalizace se pro ně změnil v peklo doprovázené všudypřítomnou šikanou a sledováním.
Anna během svého dospívání žila u příbuzných, v adoptivních rodinách či dětských domovech. A v 19 letech vstoupila do KSČ. „Prostě jsem začala věřit ideálům komunistické strany, že skutečně chce pro chudé lidi rovnost místo kapitalismu,“ zdůvodnila své tehdejší rozhodnutí.
Zlom přišel během sovětské okupace. Tesařová-Koutná byla spolu s manželem, který pocházel z komunistické rodiny, otřesena událostmi z 21. srpna 1968. Oba dva neprošli následnou prověrkou, když nepodepsali souhlas se vstupem vojsk Varšavské smlouvy na území Československa, a přišli o práci. Následující roky se nesly ve znamení odporu, útlaku, bolesti, zastrašování a šikany…
