kristyna.himmerova@postbellum.cz
Kristýna Himmerová
Články (20)
stránka 1 / 2
Nejvíc nás zajímalo, kdy odejdou Sověti, vzpomínají lidé z posádkových měst
Dopravní nehody, rvačky v hospodě, kšeftování s benzínem – jen některé z projevů mnohdy nepříjemného soužití se sovětskými vojáky. Čechoslováci vedle nich žili třeba v Mladé Boleslavi, Vysokém Mýtě nebo Frenštátu pod Radhoštěm.
Prožila celé století. Nejhorší byla heydrichiáda
V mrazech roku 1929 bruslila na Vltavě. Pamatuje si flašinetáře u hřbitovů i osmdesáté narozeniny prezidenta Masaryka. Před válkou chodila do Sokola, v květnu 1945 stavěla barikády. Pražská sokolka Věra Kazdová oslavila sté narozeniny.
Já, poslední okupant, odcházím. Příběh sovětského generála Vorobjova
Lituji, že jsem byl aktivním nástrojem chybné sovětské politiky, přiznal generál Eduard Vorobjov, který se v srpnu 1968 podílel jako velitel roty na invazi do Československa. Po sametové revoluci velel odchodu okupační sovětské armády z naší země.
Blaničtí rytíři z Volyně. Bojovali na východní frontě, pak se volyňští Češi z historie vytratili
Devět dní po konci války pochodovali vojáci a vojačky 1. československého armádního sboru v SSSR Prahou za nadšeného jásotu. Na Staroměstském náměstí je z tribuny zdravil prezident Beneš, který se den předtím vrátil z exilu.
Boj o Staroměstskou radnici. Německá kapitulace 8. května přišla v nejvyšší čas
Pražské povstání vypuklo 5. května 1945 a vedle rozhlasu se bojovalo i o komplex Staroměstské radnice, Nové radnice a Nové úřední budovy, který měl velký strategický význam kvůli labyrintu sklepení, také odtud vysílal městský rozhlas s 250 pouličními hlásiči.
Normalizační režim výtvarníky korumpoval, vzpomíná Tomáš Císařovský
„Když člověk nebyl na výtvarné škole, a tím pádem neměl později šanci být ve fondu výtvarných umělců s razítkem v občance, neměl právo ani koupit si slušný papír, dobrý štětec nebo slušnou barvu,“ říká malíř Tomáš Císařovský.
Postavil jsem se na lavičku a začal skandovat ‚Svobodu! Svobodu!’
Hynek Faschingbauer svolal v listopadu 1989 v Domažlicích první demonstraci. “Přišlo mi samozřejmé, že my zdravotníci nemůžeme být lhostejní k násilí na nevinných lidech,” vzpomínal domažlický lékárník a bývalý lékař.
Chtěli jsme zničit rušičku Svobodné Evropy. Příběh Vladimíra Stehlíka
Když v Maďarsku vypuklo 23. října 1956 povstání, rozhodl se s kamarády zničit rušičku, aby se k obyvatelům Brna dostaly pravdivé informace o boji Maďarů proti režimu. Plán překazilo udání.
Na rogalu uprchl z komunistického Československa. Příběh Josefa Hlavatého
Riskantní přelet do Rakouska uskutečnil s tříletým synem na zádech. „Řekl jsem si – smrt, nebo život. Nechtěl jsem v tomto systému žít.“ Jeho čin fascinoval rakouská média.
Ležel jsem na zemi a tekly mi slzy. Vzpomínky Vladimíra Špidly na srpen 1969
Pro Vladimíra Špidlu znamenaly události roku 1968 a 1969 zhroucení životní víry. Z výslechu v srpnu 1969, kdy režim brutálně potlačil protisovětské manifestace, si odnesl posttraumatický šok.
- Předchozí stránka
- Aktuální stránka 1
- Stránka 2
- Následující stránka