kristyna.himmerova@postbellum.cz
Kristýna Himmerová
Články (17)
stránka 1 / 2
Postavil jsem se na lavičku a začal skandovat ‚Svobodu! Svobodu!’
Hynek Faschingbauer svolal v listopadu 1989 v Domažlicích první demonstraci. “Přišlo mi samozřejmé, že my zdravotníci nemůžeme být lhostejní k násilí na nevinných lidech,” vzpomínal domažlický lékárník a bývalý lékař.
Chtěli jsme zničit rušičku Svobodné Evropy. Příběh Vladimíra Stehlíka
Když v Maďarsku vypuklo 23. října 1956 povstání, rozhodl se s kamarády zničit rušičku, aby se k obyvatelům Brna dostaly pravdivé informace o boji Maďarů proti režimu. Plán překazilo udání.
Na rogalu uprchl z komunistického Československa. Příběh Josefa Hlavatého
Riskantní přelet do Rakouska uskutečnil s tříletým synem na zádech. „Řekl jsem si – smrt, nebo život. Nechtěl jsem v tomto systému žít.“ Jeho čin fascinoval rakouská média.
Ležel jsem na zemi a tekly mi slzy. Vzpomínky Vladimíra Špidly na srpen 1969
Pro Vladimíra Špidlu znamenaly události roku 1968 a 1969 zhroucení životní víry. Z výslechu v srpnu 1969, kdy režim brutálně potlačil protisovětské manifestace, si odnesl posttraumatický šok.
S jeptiškami si komunisté nevěděli rady. Perzekuci přijímaly jako dar a zkoušku víry
Po likvidaci mužských klášterů se komunisté v červenci 1950 pustili i do ženských řeholí. Akce Ř se ale ukázala být nad jejich síly. Obětavých jeptišek se nedokázali ze dne na den zbavit.
Dočasný pobyt sovětských vojsk trval 23 let. Jako poslední odletěl generál Vorobjov
Symbolickou tečkou za odchodem sovětských vojsk byl koncert Adieu C.A., na kterém zahrál s Pražským výběrem americký hudebník Frank Zappa. Odlet posledního vojáka přímo z koncertu Sověti nepovolili, generál Vorobjov odletěl do Moskvy o tři dny později.
Bylo mu pět, když mu zavřeli rodiče. Příběh Karla Šlinga, jehož otce popravili s Rudolfem Slánským
Po procesu s Miladou Horákovou a spol. začali komunisté hledat nepřátele ve vlastních řadách. Ze zrady obvinili 14 vysoce postavených komunistů. Jedním z nich byl Otto Šling. Jeho anglická žena skončila ve vězení, synové putovali po dětských domovech.
Sestry ve zbrani. Příběh Věry a Vandy Biněvských, které bojovaly na východní frontě
Věra Biněvská-Holuběva patřila mezi nejmladší vojačky v 1. československém armádním sboru v SSSR. Ve čtrnácti se účastnila jako radiotelegrafistka bojů na Dukle. Její starší sestra Vanda se stala jednou ze dvou žen-snajperek čs. sboru.
Blaničtí rytíři z Volyně. Bojovali na východní frontě, pak se volyňští Češi z historie vytratili
Devět dní po konci války pochodovali vojáci a vojačky 1. československého armádního sboru v SSSR Prahou za nadšeného jásotu. Na Staroměstském náměstí je z tribuny zdravil prezident Beneš, který se den předtím vrátil z exilu.
Boj o Staroměstskou radnici. Německá kapitulace přišla 8. května v nejvyšší čas
Povstalci zvažovali ústup, nechtěli ale opustit civilisty skrývající se v radničním sklepení. Z hořícího prvního patra se stáhli do přízemí, rozhodnutí bojovat až do konce. „Loučili jsme se, čekali jsme, že tam vtrhnou a všechny nás postřílejí,” vzpomínala Marie Dubská.
- Předchozí stránka
- Aktuální stránka 1
- Stránka 2
- Následující stránka