Včera jste s námi běželi za všechny, kteří se nevzdali. Osmého ročníku Běhu pro Paměť národa se v oboře Hvězda zúčastnilo více než 1300 lidí. Už 20. května běžíme v Brně a Olomouci, o den později v Liberci a pak na dalších pěti místech.
Nechtěl studovat, díky tomu paradoxně měl nejlepšího učitele sanskrtu, jaký vůbec byl. Před listopadem 1989 praktikoval buddhismus v „disidentské“ kotelně. Až pak si dodělal maturitu a vystudoval. Jiří Holba, bývalý učitel buddhismu z FF UK, slaví sedmdesát let.
Německo už vědělo, že válku prohrává, smrtící soukolí koncentračních táborů ale běželo dál. Dokladem toho byla i Svatava u Sokolova, kde nacisté roku 1944 postavili ženský koncentrační tábor. Sedmého května jsme si připomněli 78. výročí jeho osvobození.
Hokejista Augustin Bubník byl s dalšími členy československé reprezentace pod vykonstruovanou záminkou odsouzen k těžkému žaláři. Jeho syn Gustav Bubník nyní připomene jejich příběh účastí na Běhu pro Paměť národa.
Účastníci mezinárodní konference procházejí Hradcem Králové. Mladý inženýr, který jim předchozího dne přednášel, stojí ve výkopu a ohání se krumpáčem. Poznají ho a fotografují. Západní odborníci se tehdy museli hodně divit, co vše je v komunistické zemi možné.
Když se druhá světová válka chýlila ke konci, bylo Miroslavu Mlynáři šest let. Přesto si příchod sovětských vojáků vybavuje velmi živě.
Určující pro ni byla sovětská okupace. Po emigraci nejbližších zůstala sama s dítětem, s normalizací se ale nesmířila. Dva roky kriminálu ji jen utvrdily v přesvědčení, že stát, ve kterém žije, je nelidský. Bývalá disidentka Petruška Šustrová v sobotu zemřela.
Tomáš Kábrt v roce 1988 narušil v Sokolově Svátek práce provokativním protestem, který stranické funkcionáře zastihl naprosto nepřipravené.
Skladatel Jan Kapr se po roce 1948 zařekl, že „nenapíše ani notu, která by nesloužila socialismu“. Dvacet let poté vrátil Stalinovu cenu a vystoupil z KSČ. Režisérka Lucie Králová zachytila jeho život v nekonvenční, vtipné i emotivní dokumentární opeře KaprKód.
Příslušníci gestapa, wehrmachtu, ale i Češi v tzv. Revolučních gardách se účastnili brutálních vražd a poprav bezbranných obyvatel. V Zákřově na Olomoucku vraždili Rusové, kteří se přidali k nacistům pod příslibem privilegií a z nenávisti k sovětskému Rusku.