Poslední protivládní a skrytě proruská demonstrace na Václavském náměstí opět ukázala, jak málo stát za poslední rok pokročil v ochraně demokracie před těmi, kdo ji chtějí použít jako vehikl k jejímu zničení.
Kuneš Sonntag pomáhal přesvědčit ministra Zdeňka Nejedlého o obnovení univerzity na Moravě. Předtím ho za organizování pohřbu Jana Opletala, Kunešova kamaráda, málem zastřelili, pak si prožil věznění v koncentračním táboře Sachsenhausen.
Od zahájení provozu Institutu Paměti národa v Olomouci uplyne v těchto dnech rok. S blížícím se jarem ožívá i kryt civilní obrany v Bezručových sadech. Unikátní prostory svou syrovostí dokreslují příběhy lidí, kterých se dotkly dějinné zvraty dvacátého století.
Mašinérie Mezinárodních táborů míru a takzvaných pionýrských aktivů se chystala na další sezónu. Netušila, že bude tou úplně poslední. Pro nejaktivnější pionýry byl ve hře jako každoročně i pobyt v proslulém sovětském dětském táboře Artěk.
Zemřel historik Karel Kaplan, který zásadně přispěl k poznávání československého komunismu. V 60. letech zasedal v komisi prošetřující politické procesy a důkazy o jeho zločinnosti s ním otřásly. S tajnými archiváliemi pak odešel na Západ a předložil je veřejnosti.
Před devíti lety Rusové po takzvaném referendu zahájili proces rusizace Krymu. Mariia Sulialina ono hlasování dokumentovala a nyní zaznamenává, co se děje za války na Ukrajině. V budoucnu totiž nesmí být pochyb o páchaných zločinech proti lidskosti.
Zájmy dělnické třídy jako celku byly pro komunistický režim „posvátné“. Ale zájmy jednotlivých dělníků mu na srdci tolik neležely. Odbory, které se jich měly zastávat, se proměnily v ryze formální a bezzubou organizaci.
S každým prezidentem přichází jiná éra a zásadní zlom. Jaký otisk ve výkladu ústavy a v politickém životě Česka zanechali Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman? A co by raději nový prezident Petr Pavel neměl říkat, i když si to myslí?
Co jsou „lidská práva“? Jaké jsou jejich historické kořeny? Co pro nás znamenají? Nad těmito otázkami se zamýšlí filozof Daniel Kroupa v sérii rozhovorů s Andrejem Novikem. Každý díl podcastu se věnuje jednomu článku Všeobecné deklarace lidských práv.
Přesně před rokem Rusko napadlo Ukrajinu. Tehdy jsme sedli a ve studiu natočili nepřipravený syrový rozhovor. V čem jsme se tehdy trefili a kde jsme se mýlili? Jak nás rok války změnil? Poslechněte si záznam našeho vystoupení v kině Kotva v Českých Budějovicích.
Na české ambasádě v Berlíně proběhla vzpomínka na Felixe Kolmera, přeživšího Osvětimi a člověka, který se v devadesátých letech neúnavně zasazoval o přiznání odškodného obětem nacismu.
Vztahy našich dvou sousedních zemí dnes opět procházejí neklidným obdobím. Před časem jsme přinesli komentář k tématu polských požadavků na reparace vůči Německu. K otázce se vracíme článkem polského historika Stanisława Żerka.
Jdu s kůží na trh. Ale musím, protože příběhy lidí, kteří se nám v Paměti národa dávají, mi darovali klíč. Učí mne, jak – jen pro sebe – hodnotit lidi. A vybírám podle něj i ty, kteří by mne měli zastupovat – v práci, u notáře nebo i na Hradě.
Jedenáct trestů smrti a tři doživotí. Pečlivě zinscenovaný proces začal před 70 lety 20. listopadu 1952. Při srovnání s podobnými procesy v komunistických zemích zde padl nejvyšší počet absolutních trestů.
Poslední říjnový den roku 1967 došla stovkám studentů ubytovaných na strahovských kolejích trpělivost. Vadily jim věčné výpadky vytápění a především elektřiny. Asi dvě tisícovky mladých lidí se sešly na prostranství mezi kolejními bloky a vydaly se do centra města.
Před 102 lety se na řece Visle možná rozhodovalo o osudu Evropy. Proti Rudé armádě stála armáda čerstvě obnoveného Polska a také vojska jeho ukrajinských spojenců. Přinášíme pohled polského historika Mirosława Szumiło na jednu z klíčových událostí polských dějin.
Norský památník Falstad Centre chce mladé studenty zaujmout emocionálním prožitkem. Jeho smyslem není vychovávat z dětí historiky – vede je ke kritickému myšlení a poznání, že historie je různorodá a úhlů pohledu mnoho. A přitom: žádné obrazovky v expozici...
Přesně před rokem napadlo Putinovo Rusko svého souseda Ukrajinu. Přinášíme vám krátké poselství ředitele Post Bellum MIkuláše Kroupy. Naše mise nekončí, budeme v ní pokračovat, dokud to bude nutné.
Zatímco naši zemi v následujících týdnech čekají prezidentské volby, které splňují demokratické parametry, ve volbách, které se odehrály před časem v Bělorusku, končí kandidáti ve vězení či v exilu. A na Ukrajině umírají tisíce lidí ve válce.
Název Post Bellum, „po válce“, vznikl v době, kdy jsme věřili, že alespoň v Evropě se můžeme těšit z toho, že střet lidí s totalitním režimem založeným na násilí a lži je za námi. Bohužel tomu tak není – žijeme „in bello“.
Paměť národa Plzeňského kraje zve na speciální trasy procházek za plzeňským odbojem. S doprovodným komentářem dokumentaristy a pedagoga Víta Oliberia si je můžete projít 27. a 28. září. Jejich součástí budou i světelné projekce, videa i divadelní představení.