Když 27. ledna 1945 vstoupili vojáci Rudé armády do největšího nacistického vyhlazovacího tábora, našli v něm 7 000 vyhladovělých a nemocných vězňů, kteří nebyli schopni přesunu do jiných táborů a které nacisté nestihli zavraždit.
Na snímku z nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau je zachycen pochod žen, které prošly tzv. selekcí, mají oholené hlavy, jdou „na baráky“. Mezi nimi jdou sestřenice Ilsa Maierová a Markéta Nováková.
Začátkem roku 1950 policie pozatýkala tři desítky sedláků v okolí Dobrušky. Václavu Daškovi v následném procesu s „velezrádci” odsoudili oba rodiče. Malý chlapec zůstal na opuštěném statku sám se starší sestrou.
Bernard Papánek bojoval u Tobrúku i Dunkerku a v šedesátých letech emigroval do Izraele. Jeho osud byl proto až donedávna téměř zapomenut.
Dne 18. ledna 1942 začaly transporty plzeňských Židů do koncentračních táborů. Přípravy na transport popsala dvanáctiletá Věra Kohnová ve svém deníku, který bývá přirovnáván k deníku Anny Frankové.
Po neúspěchu dukelsko-karpatské operace se českoslovenští dělostřelci přesunuli ze Slovenska k polskému městu Jaslo. Zde Čechoslováci pomohli Rudé armádě 15. ledna 1945 prorazit německou obrannou linii.
O Chartě 77 by se nikdo nemusel dozvědět. StB by s jejími signatáři a mluvčími rychle zatočila, kdyby se nepodařilo její prohlášení propašovat do zahraničí a tady je publikovat.
