Proč jsme se třiatřicet let po listopadu 89 ocitli v situaci, kdy si v prezidentských volbách vybíráme i mezi exponenty komunistické éry? Bylo možné zakázat KSČ? Má po třiceti letech platit lustrační zákon? A jak na troskách starých křivd nebudovat nové?
Punkové hnutí v normalizačním Československu ze začátku nebylo žádným cílevědomým „bojem“ proti režimu a už vůbec ne politickou opozicí. Režim si z pankáčů ale nepřátele vyrobil.
Češi v Kladsku přitahovali pozornost už v 19. století, i po sto letech pruské vlády totiž dokázali vzdorovat germanizaci. „Český koutek“ se po válce ocitl v Polsku, a oni se jako ‚Němci‘ proto museli vystěhovat. Někteří zůstali, jejich potomci se dodnes cítí Čechy.
Pět statečných osobností. Silné příběhy z východní části Evropy, která prošla dvěma totalitami dvacátého století. A memento vůči totalitě současné reprezentované putinovským Ruskem. To jsou letošní Ceny Paměti národa. Podívejte se na záznam z předávání.
V roku 1942 začala ľudácka Slovenská republika posielať Židov do vyhladzovacích táborov. Eliho Vaga a jeho sestru Ester poslali rodičia samých do hôr, aby prežili. Dvanáctiročný Eli sa k tejto úlohe postavil statočne.
3. listopadu zemřela devadesátiletá Alena Popperová, jejíž příběh je svědectvím o holocaustu z pohledu dítěte z česko-židovské rodiny. Její otec zaplatil životem za směšné přestupky proti protižidovským opatřením a matku gestapo týralo bestiálními výhružkami.
Ceny Paměti národa převezmou v Národním divadle stateční lidé, kteří nám vyprávěli své příběhy. 17. listopadu mezi nimi bude i Marie Susedková. Estébáci jí při výslechu přerazili čelist.
Co to jsou „lidská práva“? Jaké jsou jejich historické kořeny? Co pro nás znamenají? Nad těmito otázkami se zamýšlí filozof Daniel Kroupa v sérii rozhovorů vedených Andrejem Novikem. Každý díl podcastu se věnuje jednomu článku Všeobecné deklarace lidských práv.
Pražské dohady při sestavování magistrátní koalice neberou konce. Zavání to snahou nechat se nakonec „okolnostmi dotlačit“ ke koalici ANO a SPOLU. Vzniká v Praze laboratoř pro nový typ opoziční smlouvy?
Další díl podcastu Paměti národa – tentokrát live z libereckého kina Varšava. Co čekat od posledního 28. října, který má pod palcem Miloš Zeman? Jak se vyrovnáme s tlakem ulice, která volá po zázračných odbornících? A co si počít se zadluženou zemí?
Jedenáct trestů smrti a tři doživotí. Pečlivě zinscenovaný proces začal před 70 lety 20. listopadu 1952. Při srovnání s podobnými procesy v komunistických zemích zde padl nejvyšší počet absolutních trestů.
Poslední říjnový den roku 1967 došla stovkám studentů ubytovaných na strahovských kolejích trpělivost. Vadily jim věčné výpadky vytápění a především elektřiny. Asi dvě tisícovky mladých lidí se sešly na prostranství mezi kolejními bloky a vydaly se do centra města.
Před 102 lety se na řece Visle možná rozhodovalo o osudu Evropy. Proti Rudé armádě stála armáda čerstvě obnoveného Polska a také vojska jeho ukrajinských spojenců. Přinášíme pohled polského historika Mirosława Szumiło na jednu z klíčových událostí polských dějin.
Ceny Paměti národa letos poprvé putovaly i na Ukrajinu. Jedním z laureátů byl pan Myroslav Marynovyč, někdejší disident a dlouholetý politický vězeň, v současnosti prorektor Ukrajinské katolické univerzity ve Lvově.
Zatímco naši zemi v následujících týdnech čekají prezidentské volby, které splňují demokratické parametry, ve volbách, které se odehrály před časem v Bělorusku, končí kandidáti ve vězení či v exilu. A na Ukrajině umírají tisíce lidí ve válce.
6. až 9. října se v západoukrajinském Lvově konal navzdory válečnému stavu pravidelný festival Lvovské knižní fórum. Mladý spisovatel Oleksandr Myched na něm přednesl mimořádně silnou a sugestivní obžalobu ruské války na Ukrajině.
Název Post Bellum, „po válce“, vznikl v době, kdy jsme věřili, že alespoň v Evropě se můžeme těšit z toho, že střet lidí s totalitním režimem založeným na násilí a lži je za námi. Bohužel tomu tak není – žijeme „in bello“.
Paměť národa Plzeňského kraje zve na speciální trasy procházek za plzeňským odbojem. S doprovodným komentářem dokumentaristy a pedagoga Víta Oliberia si je můžete projít 27. a 28. září. Jejich součástí budou i světelné projekce, videa i divadelní představení.