V práci, na oslavě MDŽ, na schůzi. V době normalizace byl alkohol všudypřítomný. Léčba alkoholismu se ale často stávala doménou lékařů s kádrovými škraloupy, protože nikdo jiný to nechtěl dělat. Počet alkoholiků se u nás od 60. do 80. let ztrojnásobil.
Na prahu své dospělosti dostala Anna Hejdová povolávací rozkaz do Třetí říše. Během druhé světové války bylo nuceně nasazeno asi půl milionu Čechů a ona k nim patřila. Minimálně šest tisíc z těchto totálně nasazených přišlo o život.
Bývalý legionář Čejka vedl brněnská kina Republika, Dukla a Bio Alfa. Znal se s Milošem Havlem i Voskovcem a Werichem. Rozbombardované kino ještě vlastními silami opravil, v roce 1948 ho ale komunisté vyhodili na dlažbu. Ze lva salónů se stal zlomený člověk.
Hitler se před devadesáti lety stal v Německu politickou špičkou. Proč mu tehdy říkal německý prezident „kaprál z Čech“? Měl jeho kult mezi českými Němci velký ohlas? A proč jeho taktika uchopení moci rezonovala mezi Čechy i po válce?
Jiří Fišer vzpomínal na 27. leden 1945: „Bylo sněhu po kolena a my jsme s radostí vyběhli a vítali vojáky.“ Byl posledním žijícím dvojčetem pocházejícím z Československa, na nichž Josef Mengele prováděl pokusy.
V lednu v Divadle Paměti národa vrcholí přípravy na už pátý ročník projektu Paměť jsme my. Každé představení mělo své jedinečné téma a způsob vyprávění. Připomínáme tak osudy lidí, kterým se po tragédii holokaustu podařilo začít žít znovu.
Pod tímto titulem vyšla v Československu už v roce 1932 jedinečná kniha o sovětské státní bezpečnosti, ta se do roku 1922 jmenovala Čeka, poté GPU. Strukturu, metody a cíle této represivní policejní organizace odhalil na Západ přeběhlý vysoký důstojník GPU.
Před dvaceti lety Miloš Zeman prohrál nepřímou prezidentskou volbu. Přineslo to dlouhodobé následky. V těchto hodinách volíme už potřetí hlavu státu my, občané. Z voleb se ovšem stalo referendum o Andreji Babišovi.
Vypadá to, že některé volební kampaně jsou nebezpečím pro demokracii. Budou v nich marketéři lhát a strašit tak dlouho, až se skrz lži a strach nakonec propracujeme k autoritativnímu státu? Poslechněte si 48. díl podcastu Paměti národa „Dobrovský & Šídlo“.
Co jsou „lidská práva“? Jaké jsou jejich historické kořeny? Co pro nás znamenají? Nad těmito otázkami se zamýšlí filozof Daniel Kroupa v sérii rozhovorů s Andrejem Novikem. Každý díl podcastu se věnuje jednomu článku Všeobecné deklarace lidských práv.
Jedenáct trestů smrti a tři doživotí. Pečlivě zinscenovaný proces začal před 70 lety 20. listopadu 1952. Při srovnání s podobnými procesy v komunistických zemích zde padl nejvyšší počet absolutních trestů.
Poslední říjnový den roku 1967 došla stovkám studentů ubytovaných na strahovských kolejích trpělivost. Vadily jim věčné výpadky vytápění a především elektřiny. Asi dvě tisícovky mladých lidí se sešly na prostranství mezi kolejními bloky a vydaly se do centra města.
Před 102 lety se na řece Visle možná rozhodovalo o osudu Evropy. Proti Rudé armádě stála armáda čerstvě obnoveného Polska a také vojska jeho ukrajinských spojenců. Přinášíme pohled polského historika Mirosława Szumiło na jednu z klíčových událostí polských dějin.
Ve druhé části rozhovoru s historikem Zdeňkem Doskočilem o Alexandru Dubčekovi se budeme věnovat osudovým rokům 1968 a 1969 a také porevolučnímu epilogu působení bývalého prvního tajemníka strany po roce 1989.
Zatímco naši zemi v následujících týdnech čekají prezidentské volby, které splňují demokratické parametry, ve volbách, které se odehrály před časem v Bělorusku, končí kandidáti ve vězení či v exilu. A na Ukrajině umírají tisíce lidí ve válce.
Název Post Bellum, „po válce“, vznikl v době, kdy jsme věřili, že alespoň v Evropě se můžeme těšit z toho, že střet lidí s totalitním režimem založeným na násilí a lži je za námi. Bohužel tomu tak není – žijeme „in bello“.
Na strahovském stadionu se od 29. září koná Festival Paměti národa, u objektu spojeného s naší minulostí najdete vraky aut bolestně spojené s přítomností. Ohořelá torza aut jsme přivezli z Ukrajiny.
Paměť národa Plzeňského kraje zve na speciální trasy procházek za plzeňským odbojem. S doprovodným komentářem dokumentaristy a pedagoga Víta Oliberia si je můžete projít 27. a 28. září. Jejich součástí budou i světelné projekce, videa i divadelní představení.