Shromáždění k 71. výročí vzniku Československa rozehnala policie obušky. Mezi zbitými a zatčenými byl tehdy třiadvacetiletý Pavel Šimon. Před trestním stíháním ho zachránila sametová revoluce.
Po záboru Podkarpatské Rusi Maďarskem se rozhodl pro útěk do Sovětského svazu. Doufal, že tam vznikne československá legie jako za první světové války. Po překročení hranice ho však zadrželi Sověti a poslali do gulagu.
Když v Maďarsku vypuklo 23. října 1956 povstání, rozhodl se s kamarády zničit rušičku, aby se k obyvatelům Brna dostaly pravdivé informace o boji Maďarů proti režimu. Plán překazilo udání.
Byla poslední láskou Josefa Gabčíka a zaplatila za to životem. Nacisté ji 24. října 1942 zastřelili v Mauthausenu s dalšími 261 českými vlastenci, kteří pomáhali parašutistům. Její dcera o tom dlouhá léta nevěděla.
Gymnastka Věra Čáslavská dala najevo nesouhlas s okupací Československa před milióny diváků na celém světě, když na olympiádě v Mexiku odvrátila hlavu při sovětské hymně.
Pražský soud vynesl 23. září 1976 mírnější rozsudky, než původně normalizační režim plánoval. Hudebníky od exemplátních trestů zachránila podpora významných osobností. Proces navíc stmelil opozici a vedl ke vzniku Charty 77.
Ráno 18. září 1939 čekalo československé vojáky ve východním Polsku nepříjemné překvapení. Rudá armáda, která napadla Polsko, je poslala do internace. Na území okupovaném SSSR nebyli vítaní kvůli sovětsko-německému paktu o neútočení.
Podporujeme vězněného historika Jurije Dmitrijeva a navrhujeme tohoto politického vězně na Nobelovu cenu za mír.
Rok po vpádu vojsk Varšavské smlouvy duněly v ulicích Prahy opět tanky. Tentokrát československé armády.
V Bělorusku se dnes píší dějiny, utváří se paměť běloruského národa. Právě v těchto dnech bijí na ulicích, týrají v celách i naše spolupracovníky – dokumentaristy Paměti národa.
František Filip se narodil bez rukou a naučil se vše obstarat nohama. Heslo ‚Chci, a proto umím‘ ho dostalo až do Bílého domu a Henry Ford jeho píli ocenil tím, že mu daroval auto na nožní ovládání.
Osada Drozdovská Pila se ukrývá v krásné přírodě na odlehlém místě Zábřežské vrchoviny. Ideálních podmínek pro úkryt za války využívali partyzáni a téměř osm let se zde schovával uprchlý politický vězeň Jaroslav Knápek.
Vysílač Krašov dnes láká turisty z celé republiky jako součást největších slunečních hodin na světě. Ve žhavých srpnových dnech roku 1968 se stal terčem útoku sovětské armády, která chtěla umlčet rozhlasové vysílání na západě Čech.