Heydrich, Gabčík, Kubiš, libeňská zatáčka, stanné právo, Lidice, bitva v kostele, Ležáky… Osmdesát let staré události k nám promlouvají s neutuchající naléhavostí a jsou stěžejní součástí naší národní paměti.
Za socialismu se nemluvilo o tom, že osvobozování Evropy od nacismu provázela i zvěrstva Rudé armády. Nenávist vůči Němcům nastřádaná za léta hrůz vyústila v největší masové znásilňování v dějinách. V roce 1945 byly postiženy asi dva miliony německých žen.
Její hlas, často přehlušovaný drnčením a pískáním socialistických rušiček, byl jedním z těch, které lidem v Československu v době normalizace přinášely svobodné zpravodajství. 26. května slaví 75. narozeniny.
„Narodil jsem se 5. 6. 1934 v Lidicích…“ Prý nezvladatelnému Václavu Hanfovi bylo osm let, když jednotky wehrmachtu ještě za tmy obklíčily vesnici. „Co se děje?! Proč? Kam máme jít?“ Rodiče nacistické vraždění nepřežili.
Významný producent obilí (a důležitý obchodní partner Číny) by mohl živit celou Evropu. S Polskem bude mít téměř tolik obyvatel jako Německo. „Nepopudit Moskvu“ – vyplatila se do války přetrvávající taktika? Otázky klade analýza Jana Adamce.
Na přelomu dubna a května se do šumavské Kvildy turisté nehrnou. Vleky stojí, na cyklistiku je ještě chladno. Letos bylo ale i tou dobou v nejvýše položené české obci živo. Díky jihočeské pobočce Paměti národa se tam postupně sešlo 150 středoškoláků.
9. květen Rusové tradičně slaví jako Den vítězství ve Velké vlastenecké válce nad hitlerovským Německem. Za víc než dvě desetiletí Putinovy vlády se právě Den vítězství proměnil v jakousi národní svátost, která všechny ostatní významné dny zatlačila do pozadí.
Kdo byl socialistický ministr obrany Martin Dzúr? Autentický voják prošel bitvami druhé světové, ale při prvním výročí okupace 1968 přikázal potlačení demonstrací. Po jeho osudu pátrali studenti Gymnázia Paměti národa.
Čím se liší levicová politika od populismu? Mohla sociální demokracie přežít pomstu Miloše Zemana? Co znamená kandidatura šéfa odborů Josefa Středuly? 29. díl podcastu Dobrovský & Šídlo vás provede polistopadovou historií ČSSD.
13. května uplyne 27 let od odhalení památníku romského holocaustu v Letech u Písku. Dalších 23 let svádělo pietní místo nerovný souboj s úspěšně prosperujícím prasečákem. Jednu temnou kapitolu polistopadového vývoje přiblíží další díl podcastu Dobrovský & Šídlo
Den po kapitulaci Německa 9. května roku 1945 začaly na Mladou Boleslav dopadat bomby. Šokované obyvatele tehdy většinou ani nenapadlo, že je bombarduje sovětská armáda. Mýty a utajování kolem této tragédie přetrvaly až do nedávných let.
Významní politici pomnichovské republiky stanuli roku 1947 před Národním soudem jako obžalovaní. Zpolitizovaný proces trval necelé tři měsíce a provázela jej kampaň v komunistickém tisku. Rozsudky byly vyneseny právě před 75 lety.
„Uprostřed noci nás vzbudili a nahnali do autobusu se zalepenými okny. Neřekli nám, kam nás vezou.” Řeholníci a bývalí studenti církevních škol vzpomínají na tragickou noc ze 13. na 14. dubna 1950.
Dvojice přátel Paměti národa – podnikatel a filantrop Jan Dobrovský, předseda našeho Kolegia, a novinář Jindřich Šídlo, dlouholetý fanda Paměti národa – před rokem ve studiu ve Španělské ulici začali natáčet nový podcast… Podcast Dobrovský & Šídlo.
„Na příběhy pamětníků si člověk mnohdy vzpomene, když dělá nějaké vlastní rozhodnutí,“ je přesvědčen Viktor Portel, vedoucí filmové produkce Paměti národa a spoluautor konceptu expozice Institutů Paměti národa. První z nich se právě otevírá veřejnosti.
Jak vypadá výuka na Gymnáziu Paměti národa? Jaké jsou zkušenosti pedagogů i studentů půl roku po zahájení výuky na podzim 2021? Přinášíme rozhovor se zástupkyní ředitele Janou Ter-Akopow Čemusovou.
Po modré turistické značce dojdete ze šumavské vesnice Nicov směrem na Kašperské Hory do míst, kde stávala obec Milov. Dnes tu po ní nenajdete žádné stopy, po odsunu německých obyvatel a řádění vojáků Československé lidové armády si to místo vzala zpět příroda...
V pražské ulici Na Šťáhlavce je na plotě domu číslo 5 připevněná poštovní schránka. Do podobné schránky na tomtéž místě přesně před 45 lety Václav Havel za dramatických okolností naházel desítky obálek s čerstvým prohlášením Charty 77.
Odsun Němců a nové osídlení českými dosídlenci, „dočasný“ pobyt sovětských vojsk, který se protáhl na více než dvacet let – tím vším prošla Červená Voda, podhorská obec na obou stranách česko-moravské zemské hranice.