„Pozoroval jsem, jak se náměstím sunou štrůdly ruských tanků. Najednou vidím, že jeden je moc vlevo. Dal jsem foťák k oku, tank naboural do podloubí, já zmáčkl spoušť.“ Ikonická fotografie zachytila nehodu, po níž zahynuly tři z devíti libereckých obětí invaze.
Maminka měla o synka strach, znepokojovala ji jeho plachost. A protože se znala s paní Svojsíkovou, manželkou zakladatele českého skautingu, přihlásila ho do junáckého oddílu. Zdeněk Zelený řečený Káďa nakonec naplnil svůj život neuvěřitelným dobrodružstvím.
Socialistický režim sice naoko oslavoval mateřskou roli žen, ve skutečnosti však budoucí matky stavěl do role neinformovaných a ne zcela svéprávných bytostí, o nichž rozhoduje neotřesitelná autorita lékaře.
„Když jsem přišel domů s tím, že chci konvertovat k židovství, tak táta řekl: ‚Karlíku, neblbni, všichni jdou od toho.‘“ Vrchní zemský rabín a spisovatel Karol Sidon dnes slaví významné životní jubileum.
Sotva čeští Němci opustili své domovy v československo-rakouském pohraničí, začalo dosídlování. Noví odvážlivci přicházeli z českého vnitrozemí, Slovenska i ze zahraničí.
Zprvu byl vnímán jako „bolševický“ biskup. Postupně ale z opatrného pragmatika vyrostl ve vůdčí postavu boje proti komunistickému režimu. Kardinál František Tomášek zemřel před 30 lety.
Do cely předběžného zadržení ho Státní bezpečnost odvezla poprvé z lavic Radotínského gymnázia. Jeho rodina má ušlechtilý literární rodokmen, na vlastní pěst však poznával svět spíš z odvrácené strany. Čtvrtého srpna slaví Jáchym Topol šedesáté narozeniny.
34. díl našeho podcastu jsme natočili na táboře mladých chemiků a biologů Běstvinka. Téma jsme nevybírali sami, spíš nás dostihlo to, o čem často mluvíme. Devadesátá léta očima začínajících seniorů a zároveň očima teenagerů, kteří to nezažili. Ale zajímají je....
Červenec 1992. Zlomový měsíc pro Československo. 17. 7. přijala Slovenská národní rada deklaraci o svrchovanosti. 20. července v reakci na tento krok odstoupil československý prezident Václav Havel. Byl to jasný symbol. Konec společné cesty dvacátým stoletím...
Přelomová doba umožňuje závratné politické kariéry, a když moc leží na ulici, může se jí chopit kdokoliv. I v tom spočívá příběh rozpadu Československa před 30 lety. Hostem 33. dílu podcastu Dobrovský & Šídlo je šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný.
Před 102 lety se na řece Visle možná rozhodovalo o osudu Evropy. Proti Rudé armádě stála armáda čerstvě obnoveného Polska a také vojska jeho ukrajinských spojenců. Přinášíme pohled polského historika Mirosława Szumiło na jednu z klíčových událostí polských dějin.
Dne 2. srpna roku 1952 seděl účetní národního podniku Kovolis v Hedvikově Josef Rošický v autě, které vezlo z banky v nedaleké Čáslavi výplaty pro dělníky. Vůz zastavili dva mužové přestrojení za milicionáře. Jedním z nich byl tehdy dvacetiletý Josef Mašín...
Rozsudek státního soudu v Praze z 8. června t.r., potvrzený rozsudkem Nejvyššího soudu z 24. června t.r., jímž byli Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra odsouzeni pro zločiny velezrady a vyzvědačství k trestu smrti, byl vykonán.
Spolupracovnice Paměti národa Scarlett Wilková už několik let natáčí příběhy řecké komunity v Česku. Osudy řeckých uprchlíků inspirovaly vznik jejího nového románu Až uvidíš moře.
Skupina potomků a příbuzných odbojářů, obětí holocaustu a vězňů nacistické totality se otevřenou výzvou obrací na poslance a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Ten veřejně označil statisíce občanů České republiky za fašisty a nacisty.
Významný producent obilí (a důležitý obchodní partner Číny) by mohl živit celou Evropu. S Polskem bude mít téměř tolik obyvatel jako Německo. „Nepopudit Moskvu“ – vyplatila se do války přetrvávající taktika? Otázky klade analýza Jana Adamce.
Na přelomu dubna a května se do šumavské Kvildy turisté nehrnou. Vleky stojí, na cyklistiku je ještě chladno. Letos bylo ale i tou dobou v nejvýše položené české obci živo. Díky jihočeské pobočce Paměti národa se tam postupně sešlo 150 středoškoláků.
V padesátých letech bylo toto místo utajováno. Jen místní věděli, že se bývalá kasárna stala útočištěm Řeků, kterým českoslovenští komunisté poskytli azyl. Šlo vesměs o bývalé partyzány, kteří prohráli občanskou válku a museli z vlasti uprchnout.