Hostem našeho podcastu je tentokrát šéfredaktor internetového deníku Aktuality.sk Peter Bárdy. Proč se na Slovensku pravidelně vrací k moci populisté? Co přinesla éra politického eléva Igora Matoviče? A vrátí se na výsluní Robert Fico?
Psal se rok 1944, když si Jiří Kotlový všiml výzvy v novinách apelující na mladé, aby přišli hrát ragby. Se spolužákem z baťovského učiliště se vydal na hřiště a netušil, jak výrazně toto rozhodnutí nasměruje jeho další život.
Dnes v 15 hodin zahrála na Hlavním nádraží v Brně kapela Paměti národa! Koncert byl poděkováním lidem, kteří přispěli do naší sbírky na Hithitu. Díky vám totiž příští pondělí v Institutu Paměti národa Brno otevíráme expozici Tichá hrdinství v plném rozsahu.
Za prvních dvanáct let komunistické totality se počet dětí v dětských domovech zvýšil patnáctinásobně. Odebrání dítěte byl nejen nejčastější nástroj, jímž stát řešil jakékoliv problémy v rodinách, ale také mocná hrozba pro rodiny politických odpůrců.
Ve čtrnácti letech s rodiči utekl před komunisty. Polovinu života pak prožil v USA a stal se profesorem na Boston University. Po sametové revoluci nabídl své služby pražské „fildě“. Známý ekolog, sociální demokrat, evangelík a skaut by se dnes dožil 90 let.
Rozechvělá slova radiotechnika Vlacha: „Haló, haló, zde radiostanice O.K.P. Kbely u Prahy, prozatímní vysílací stanice Radiojournalu...“ Pak hymna. Poeticky 18. května 1923 ve 20 hodin a 15 minut začal vysílat rozhlas... Jsou s ním spojena tisíce lidských dramat.
Výstava „Příběhy severních Čech – Zlomové okamžiky 20. století“ vás seznámí s příběhy spjatými s Libereckým a Ústeckým krajem. Připravila ji Paměť národa Severní Čechy, začtěte se teď do čtyř příběhů, které na výstavě také najdete.
Jak se vyvíjely naše vztahy s klíčovým spojencem od revoluce po dnešek? Kdo koho podrazil v kauze radar? Kdo z českých politiků byl v Bílém domě jako doma a kdo čeká na pozvání dodnes? Další díl našeho podcastu jsme natočili s publikem na Den vítězství v Plzni.
Proč jsou výkony Fialovy vlády v mnoha ohledech tak matné a často problematické – i pro její příznivce? Proč si tolik lidí i v průzkumech myslí, že vládne špatně? Ale dá se u nás vládnout efektivně? A chceme vůbec od svých vlád, aby prováděly nějakou reformu?
Co jsou „lidská práva“? Jaké jsou jejich historické kořeny? Co pro nás znamenají? Nad těmito otázkami se zamýšlí filozof Daniel Kroupa v sérii rozhovorů s Andrejem Novikem. Každý díl podcastu se věnuje jednomu článku Všeobecné deklarace lidských práv.
POZNÁMKA. 9. května se před pražskou ruskou ambasádou v Bubenči, v dnešní ulici Ukrajinských hrdinů, tvořívala fronta hostů. Nechyběl exprezident Klaus či úřadující Zeman, pár expremiérů, (ex)poslanci, komunisté či zasloužilí umělci jako Vondráčková.
V médiích můžete najít polemiky, či dokonce tvrdá nařčení, že Ukrajinu ovládají neonacistická hnutí. Prapor pluku AZOV pak je „nacistickou svastikou“, na sociálních sítích se „experti“ vyjadřují k Stepanu Banderovi. Jak ve skutečnosti Ukrajinci vnímají své symboly?
Marshallův plán přijal americký kongres 3. dubna 1948, chtěl s jeho pomocí začít pomáhat poválečné Evropě. Když se mluví o první fázi tzv. studené války mezi Východem a Západem, často se zmiňuje právě přijetí, či nepřijetí tohoto plánu jednotlivými zeměmi.
Před 68 lety 2. května 1955 byli na Pankráci popraveni tři členové odbojové skupiny bratří Mašínů: Václav Švéda (34 let), Zbyněk Janata (23 let) a Ctibor Novák (52 let), strýc bratrů Mašínů.
Jedenáct trestů smrti a tři doživotí. Pečlivě zinscenovaný proces začal před 70 lety 20. listopadu 1952. Při srovnání s podobnými procesy v komunistických zemích zde padl nejvyšší počet absolutních trestů.
Poslední říjnový den roku 1967 došla stovkám studentů ubytovaných na strahovských kolejích trpělivost. Vadily jim věčné výpadky vytápění a především elektřiny. Asi dvě tisícovky mladých lidí se sešly na prostranství mezi kolejními bloky a vydaly se do centra města.
Pro Paměť národa Jan Blažek zaznamenává mimo jiné výpovědi pamětníků žijících v Německu. Knihu Odsunuté děti, oceněnou Zlatou stuhou, tvoří pět příběhů, které popisují odsun Němců z Československa. Nyní se publikace dočkala vydání ve dvou dalších jazycích.
Přesně před rokem napadlo Putinovo Rusko svého souseda Ukrajinu. Přinášíme vám krátké poselství ředitele Post Bellum MIkuláše Kroupy. Naše mise nekončí, budeme v ní pokračovat, dokud to bude nutné.
Zatímco naši zemi v následujících týdnech čekají prezidentské volby, které splňují demokratické parametry, ve volbách, které se odehrály před časem v Bělorusku, končí kandidáti ve vězení či v exilu. A na Ukrajině umírají tisíce lidí ve válce.
Název Post Bellum, „po válce“, vznikl v době, kdy jsme věřili, že alespoň v Evropě se můžeme těšit z toho, že střet lidí s totalitním režimem založeným na násilí a lži je za námi. Bohužel tomu tak není – žijeme „in bello“.
Paměť národa Plzeňského kraje zve na speciální trasy procházek za plzeňským odbojem. S doprovodným komentářem dokumentaristy a pedagoga Víta Oliberia si je můžete projít 27. a 28. září. Jejich součástí budou i světelné projekce, videa i divadelní představení.