Naděžda Maňhalová, která strávila v mládí několik let v komunistických vězeních, se dožívá 90 let. Při výsleších ji bili, ve vězení málem zemřela na tyfus a žloutenku. „Jsem svobodná, to je nejdůležitější,“ říká oslavenkyně.
Sylva Šimsová a Karel Janovický svou lásku prožili v exilu – v říjnu 1949 opustili Československo, usadili se v Londýně a tuto středu spolu oslavili 90. narozeniny Sylvy Šimsové.
Ministři zahraničí Československa a Sovětského svazu právě v Kremlu podepisují smlouvu o odchodu vojsk. Dalibor Norský, v té době vedoucí čistírny, ale už vypravuje z Frenštátu pod Radhoštěm první vlak se sovětskými vojáky.
Rostislav Sochorec patří k prvním obětem komunistického režimu. Státní bezpečnost ho zatkla 23. února 1948, dva dny před vyvrcholením komunistického puče. Necelé tři měsíce poté zemřel za podezřelých okolností.
Na studentský pochod na podporu prezidenta Beneše během komunistického puče v únoru 1948 jako by se zapomnělo. Jednalo se přitom o nejvýraznější protest proti nastupující komunistické diktatuře. Komunisté ho násilím potlačili.
Před 65 lety, 25. února 1956, přednesl generální tajemník sovětských komunistů Nikita Sergejevič Chruščov na sjezdu strany tajný projev, v němž odhalil Stalinovy zločiny.
Už 23. února 1948 zavedlo ministerstvo vnitra ovládané komunisty tzv. výjezdní doložku. Lidé bez ní nemohli překročit hranice, i když měli platný cestovní pas. Kdo chtěl komunistický „ráj“ opustit, riskoval život.
Přímí účastníci hovoří o únorových dnech 1948, kdy převzala moc v Československu komunistická strana.
Sezení s rukama za zády, dvojky za úpravu, hesla na nástěnkách, cvičení v plynových maskách a upřednostňování technických oborů. Takové vzpomínky se vybavují pamětníkům na školní výuku v 70. a 80. letech.
„Dvacet šest let nám vládne jeden a týž prezident, který v ústavě zrušil omezení počtu volebních období,“ říká historik a fotograf Dmitrij Drozd k šestému volebnímu vítězství Alexandra Lukašenka.
Bývalá vojenská věznice v Kapucínské ulici na Hradčanech se stala po komunistickém puči obávanou mučírnou, ve které vyšetřovatelé trýzněním nutili k falešným přiznáním zejména příslušníky armády.
Rok po komunistickém puči se naplnily obavy hospodářů v Radňově. Měli vstoupit i se svým majetkem do Jednotného zemědělského družstva. Když odmítli, stihl je trest.
Obyvatelé Kunčic a Orlice se starali několik měsíců o desítky válečných zajatců — převážně Rusů, ale i Francouzů, Angličanů a Jugoslávců, kterým se v zimě 1945 podařilo uprchnout z pochodů smrti.