34. díl našeho podcastu jsme natočili na táboře mladých chemiků a biologů Běstvinka. Téma jsme nevybírali sami, spíš nás dostihlo to, o čem často mluvíme. Devadesátá léta očima začínajících seniorů a zároveň očima teenagerů, kteří to nezažili. Ale zajímají je....
„Když jsem přišel domů s tím, že chci konvertovat k židovství, tak táta řekl: ‚Karlíku, neblbni, všichni jdou od toho.‘“ Vrchní zemský rabín a spisovatel Karol Sidon dnes slaví významné životní jubileum.
Sotva čeští Němci opustili své domovy v československo-rakouském pohraničí, začalo dosídlování. Noví odvážlivci přicházeli z českého vnitrozemí, Slovenska i ze zahraničí.
Zprvu byl vnímán jako „bolševický“ biskup. Postupně ale z opatrného pragmatika vyrostl ve vůdčí postavu boje proti komunistickému režimu. Kardinál František Tomášek zemřel před 30 lety.
Do cely předběžného zadržení ho Státní bezpečnost odvezla poprvé z lavic Radotínského gymnázia. Jeho rodina má ušlechtilý literární rodokmen, na vlastní pěst však poznával svět spíš z odvrácené strany. Čtvrtého srpna slaví Jáchym Topol šedesáté narozeniny.
Tuzemský export… Tuzex. Měl prostřednictvím „bonů“ odčerpávat od lidí valuty, které si vydělali v zahraničí. Obchody Tuzex otevřené před 65 lety byly rájem luxusu ze Západu, a zároveň otevřeným přiznáním, že v socialismu určité zboží na domácím trhu vůbec není.
Po zelené turistické značce se pěšky i na kole dostanete z Železné Rudy přes Debrník až na hraniční přechod Železná Ruda - Bayerisch Eisenstein v Alžbětíně. Koncem března 1948 se stejným směrem do Bavorska vydala dvojice mladých lidí za svobodou...
Červenec 1992. Zlomový měsíc pro Československo. 17. 7. přijala Slovenská národní rada deklaraci o svrchovanosti. 20. července v reakci na tento krok odstoupil československý prezident Václav Havel. Byl to jasný symbol. Konec společné cesty dvacátým stoletím...
Přelomová doba umožňuje závratné politické kariéry, a když moc leží na ulici, může se jí chopit kdokoliv. I v tom spočívá příběh rozpadu Československa před 30 lety. Hostem 33. dílu podcastu Dobrovský & Šídlo je šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný.
Jak se buduje, ovládá a ničí politická strana? Kdo a proč u nás vstupuje do politiky? Jak získat nadšence a „odklonit“ konjunkturalisty? A jak se s těmito problémy vyrovnával spoluzakladatel TOP 09 a host 32. vydání našeho podcastu Miroslav Kalousek?
Dne 2. srpna roku 1952 seděl účetní národního podniku Kovolis v Hedvikově Josef Rošický v autě, které vezlo z banky v nedaleké Čáslavi výplaty pro dělníky. Vůz zastavili dva mužové přestrojení za milicionáře. Jedním z nich byl tehdy dvacetiletý Josef Mašín...
Rozsudek státního soudu v Praze z 8. června t.r., potvrzený rozsudkem Nejvyššího soudu z 24. června t.r., jímž byli Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra odsouzeni pro zločiny velezrady a vyzvědačství k trestu smrti, byl vykonán.
Jindřich Šídlo je na Turnov hrdý. Život města změnil „dočasný“ pobyt sovětských vojsk a už dlouho je den jejich odchodu městským svátkem. I pod vlivem ruského napadení Ukrajiny je dnešek poprvé oficiálním významným dnem České republiky.
Spolupracovnice Paměti národa Scarlett Wilková už několik let natáčí příběhy řecké komunity v Česku. Osudy řeckých uprchlíků inspirovaly vznik jejího nového románu Až uvidíš moře.
Významný producent obilí (a důležitý obchodní partner Číny) by mohl živit celou Evropu. S Polskem bude mít téměř tolik obyvatel jako Německo. „Nepopudit Moskvu“ – vyplatila se do války přetrvávající taktika? Otázky klade analýza Jana Adamce.
Na přelomu dubna a května se do šumavské Kvildy turisté nehrnou. Vleky stojí, na cyklistiku je ještě chladno. Letos bylo ale i tou dobou v nejvýše položené české obci živo. Díky jihočeské pobočce Paměti národa se tam postupně sešlo 150 středoškoláků.
9. květen Rusové tradičně slaví jako Den vítězství ve Velké vlastenecké válce nad hitlerovským Německem. Za víc než dvě desetiletí Putinovy vlády se právě Den vítězství proměnil v jakousi národní svátost, která všechny ostatní významné dny zatlačila do pozadí.
V padesátých letech bylo toto místo utajováno. Jen místní věděli, že se bývalá kasárna stala útočištěm Řeků, kterým českoslovenští komunisté poskytli azyl. Šlo vesměs o bývalé partyzány, kteří prohráli občanskou válku a museli z vlasti uprchnout.