„Člověk musí mít víru. A mojí vírou bylo, že až nás pustí, tak mi maminka uvaří meruňkové knedlíky. A stalo se!“ říká zvesela skaut a bývalý politický vězeň Jiří Lukšíček v krátkém videu Paměti národa a České spořitelny.
Představte si, že by lidský život zněl jako soudobá klasická symfonie. Na pozadí rachotu šachetní klece byste slyšeli sólo na příčnou flétnu, znělo by bučení krav a do všeho by se mísil šum vysílačky. Hudebník, horník, zootechnik, radioamatér a nově i latiník Jindřich Holas se dnes dožívá 90 let.
Život Rostislava Čapka, který dnes slaví devadesátiny, nebyl jednoduchý. Oženil se s dcerou „soudně uznaného kolaboranta“, který se měl podílet na zákřovském masakru. „Měli jsme dvě děti, byli jsme šťastní, i když se ta otázka Zákřova pořád vracela,“ říká.
Po válce vyslyšel jako dvacetiletý mladík výzvu pro zájemce o létání a přihlásil se do výcviku pro piloty. Během něj se poprvé dozvěděl o existenci Sboru národní bezpečnosti (SNB), do kterého byl jako adept na pilota zařazen.
Dne 19. dubna 1943 vpochodovali nacisté do varšavského ghetta, aby ho zlikvidovali jako dárek k Hitlerovým 54. narozeninám 20. dubna. Jejich plán nevyšel. Obyvatelé ghetta povstali a obrovské přesile dokázali vzdorovat až do 16. května:
Před 60 lety, 17. dubna 1961, dorazilo k břehům Kuby v Zátoce sviní 1400 kubánských exulantů, aby svrhli vládu Fidela Castra. Pedro Roig byl jedním z nich a pro Paměť národa popsal tuto neúspěšnou vojenskou operaci pod tajným vedením CIA.
Z návštěvy Michaila Gorbačova a jeho ženy Raisy 9. až 11. dubna 1987 měli větší radost občané Československa než zdejší komunisté, kteří se jeho reforem obávali.
V každé době má smysl věřit, že všechno dobře dopadne, je vzkaz pamětníků v televizních spotech Paměti národa. Představují válečného veterána Jiřího Pavla Kafku, přeživší holokaustu Annu Hyndrákovou a politického vězně Jiřího Lukšíčka.
Den svobody je neoficiálním běloruským svátkem, který připomíná vyhlášení Běloruské lidové republiky v roce 1918. Prezident Alexander Lukašenko tento svátek neuznává, oslavy považuje za demonstrace a každoročně je tvrdě rozhání.
Jeřábnice, traktoristky, hrdinky socialistické práce. Komunistický režim se tvářil, že zrovnoprávnil ženy tím, že je nahnal do zaměstnání. Realita ale byla úplně jiná: nižší platy a všudypřítomná diskriminace.
Balvan v lese nad valašskou obcí Hutisko proměnili místní v pomník manželky prvního československého prezidenta za její pomoc chudému kraji. Příběh pomníku připomíná také statečnost beskydských odbojářů v době nacistické okupace.
Těžká práce od rána do večera ve spalujícím slunečním žáru i v dešti. Nedostatek jídla i vody. Špína, zima, turecké záchody a štěnice. Politické vězeňkyně neřekly lágru u slovensko-maďarské hranice jinak než galeje ministerstva vnitra.
V padesátých letech bylo toto místo utajováno. Jen místní věděli, že se bývalá kasárna stala útočištěm Řeků, kterým českoslovenští komunisté poskytli azyl. Šlo vesměs o bývalé partyzány, kteří prohráli občanskou válku a museli z vlasti uprchnout.