„Žít v komunismu i kapitalismu je úplně stejně k ničemu. V obou systémech tě nakopnou do zadku, ale v komunismu tomu musíš ještě zatleskat,“ cituje překladatelka Anežka Charvátová kubánského autora Reinalda Arenase, který ukončil svůj život přesně před 33 lety.
Příběh Karla Havelky je plný dramatických životních zvratů a komunistické perzekuce, je v něm ale také vyznání lásky ke svobodě a rockové muzice. Přinášíme druhý díl seriálu, který vzniká ve spolupráci magazínu Reportér, Paměti národa a Moneta Money Bank.
První zprávu o jedné z nejpřísněji utajovaných špionážních organizací z období konce druhé světové války – sovětské vojenské kontrarozvědce Smerš – přinesl západní veřejnosti Michail Dimitrovič Mondič, Čechoslovák původem z Podkarpatské Rusi.
Známe krásnou píseň Guantanamera. Za sedmero lesy, ostnatým drátem a minovým polem ale na jihovýchodním pobřeží Kuby najdete také vojenskou základnu... K místu krásných žen a k oné základně do trojice patří i třetí, drastické: Kombinovaná věznice Guantánamo.
V roce 1940 narazil říční parník Pentcho s pěti sty cestujícími na skalnaté útesy ve Středozemním moři. Mezi přeživšími byl i gen. Josef Hercz, chirurg a primář z pražské Bulovky, který se se čtyřmi dalšími mladíky vydal v záchranném člunu pro pomoc.
„Na disent jsme neměli odvahu,“ tvrdí Olga Mertlíková. S manželem přitom v listopadu 1989 stála u zrodu jaroměřské pobočky OF a ve východočeském městě spoluorganizovala první demonstraci.
Jaro 1945. Na vlakovém nádraží v Olomouci právě probíhá namátková kontrola občanů Protektorátu. Šestnáctiletý Josef Pánek právě prožívá nejhorší chvíle svého života. Je na útěku z nuceného nasazení, a pokud ho odhalí, hrozí mu trest smrti.
Hejno „černých labutí“ událostí, kterým už několik let čelíme, nás možná zasahuje víc psychologicky než reálně. Poslední letošní živé vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo jsme věnovali současným protestům proti vládě i důvodům, které k nim vedou.
Podcast Dobrovský & Šídlo bude o antisemitismu včera, dnes a zítra... Jak ho definovat? Kde se vzal, jaký byl v minulosti a v jaké formě se dnes považuje za nepřípustný? A jakými cestami se opět vynořuje? Hostem byla politoložka a komentátorka Irena Kalhousová.
Ve druhé části našeho slavnostního večera v sále La Fabriky jsme pozvali na scénu Václava Bartušku, který v 21 letech jako student žurnalistiky půl roku pracoval v parlamentní komisi pro vyšetřování 17. listopadu. Je i po letech stále „polojasno“?
Přepisování historie ze strany Sovětského svazu i současného Ruska pocítilo Česko opakovaně. Cílem jsou především dvě historické události: mnichovská dohoda v roce 1938 a invaze vojsk Varšavské smlouvy z roku 1968, jejíž 55. výročí jsme si letos připomněli.
Jméno „Posselt“ i „sudetští Němci“ fungují v Česku i tolik let po vyhnání německého obyvatelstva jako červený hadr. Tedy pro tu část společnosti, která antipatie či rovnou nenávist k sudetským Němcům stále bere jako pevnou součást tuzemského života i politiky.
POZNÁMKA. 9. května se před pražskou ruskou ambasádou v Bubenči, v dnešní ulici Ukrajinských hrdinů, tvořívala fronta hostů. Nechyběl exprezident Klaus či úřadující Zeman, pár expremiérů, (ex)poslanci, komunisté či zasloužilí umělci jako Vondráčková.
Před 55 lety 27. června roku 1968 vyšel v tehdejších Literárních listech i dalších periodikách manifest Dva tisíce slov. Stálo v něm: „Máme znovu možnost vzít do rukou naši společnou věc.“ Tato naděje však po pár týdnech vzala za své…
Před 68 lety 2. května 1955 byli na Pankráci popraveni tři členové odbojové skupiny bratří Mašínů: Václav Švéda (34 let), Zbyněk Janata (23 let) a Ctibor Novák (52 let), strýc bratrů Mašínů.
Jedenáct trestů smrti a tři doživotí. Pečlivě zinscenovaný proces začal před 70 lety 20. listopadu 1952. Při srovnání s podobnými procesy v komunistických zemích zde padl nejvyšší počet absolutních trestů.
Mají za sebou více než sedmdesát natáčení našeho podcastu. Předseda kolegia Paměti národa Jan Dobrovský a politický komentátor a novinář Jindřich Šídlo pokřtí novou knihu „Můžu to doříct…?“, vychází z úvodních třinácti dílů série podcastu. 7. listopad, La Fabrika!
Knihkupectví Božská Lahvice hostilo ve čtvrtek 30. listopadu křest nové knihy #Nezapomeň, která navazuje na předchozí dva díly z kampaně Nezapomeňme. Dorazily i dvě vzácné dámy a hrdinky publikace – Hana Lamková a Dáša Vokatá.
„(...) Před více než dvěma lety jsme vyzvali, aby vznikl fond na pomoc disidentům. (...)“ „(...) Vláda se rozhodla z humanitárních důvodů vyhovět požadavku Jiřího Gruntoráda a udělat symbolické gesto a své usnesení k Chartě 77 odvolat. (...)“
Všechny přednášky i výstavy jsou určeny pro veřejnost, bližší informace najdete na stránkách jednotlivých událostí.
Na středu 4. října připravila Paměť národa Severní Čechy spolu se Severočeským muzeem v Liberci komponovaný program u příležitosti mezinárodního Dne architektury a zároveň k 50. výročí otevření horského hotelu s vysílačem na Ještědu.