Online sbírka vzpomínek Paměť národa má od začátku tohoto roku novou podobu. Součástí stránek je nově tento Magazín, který nabízí autorsky zpracované články, videa i fotografie vycházející ze sbírky vzpomínek pamětníků. V těchto dnech nové stránky i Magazín ladíme a prosíme proto o shovívavost do doby, než budou vypadat podle našich představ.
Tři roky a čtyři měsíce se malá Eva Zweigenthalová, po otci židovská holčička, schovávala za nacistické okupace v domě vranovského poštmistra pana Kůrky.
Až do 15. března 1939 prožívala Doris Schimerlingová šťastné dětství v Brně. Po okupaci českých zemí nacistickým Německem však byla kvůli svému židovskému původu vyloučena z gymnázia.
13. března 1950 se stali z úspěšných hokejistů československého národního týmu přes noc trestanci. Místo do Londýna, kde měli šanci obhájit titul mistrů světa, putovali do vězení.
Anita Franková, rozená Fischerová, přežila se svou maminkou Eleonorou věznění v Terezíně i v tzv. rodinném táboře v Osvětimi. Po válce je Sověti zavřeli do koncentračního tábora pro německé obyvatele.
25. únor 1948 tragicky poznamenal životy statisíců Čechů. 248 bylo popraveno, do věznic putovalo 200 000 osob, 4495 ve věznicích zemřelo, 170 938 občanů uprchlo a 280 bylo zabito při pokusu přejít hranice.
Jan Sedláček nechtěl do JZD. Policie u něj našla ilegální literaturu a Chartu 77. Zavřeli ho za rozkrádání socialistického majetku.
Krátce po osvobození přivedli rodiče tehdy desetileté Evě Lukášové novou „starší sestru“. Jmenovala se Ilse Eichnerová, byla to dcera jejich židovských přátel, která jako jediná z rodiny přežila holocaust.
Čeští disidenti, oslněni polským protikomunistickým hnutím, iniciovali na konci 70. let setkání českých a polských disidentů na hranicích. Místa v horách, kde si disidenti vyměňovali samizdaty, dohodli tajnými kódy.
Na dobovém snímku z vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka) je zachycen pochod žen, které prošly tzv. selekcí, mají oholené hlavy, jdou „na baráky“. Mezi nimi sestřenice Ilsa Maierová a Markéta Nováková.
V neděli 15. ledna 1989 se představitelé nezávislých iniciativ pokusili uctít na Václavském náměstí památku Jana Palacha. „Bezpečnostní“ složky proti nim a všem přítomným zasáhly. Následovaly další demonstrace, opět surově potlačované.
11. ledna 2019 zemřel v kanadském Torontu Jiří Brady ve věku nedožitých 91 let. Za války přežil Terezín a Osvětim, před komunistickým režimem utekl.