Začátek generální stávky 27. listopadu 1989 byl v kopřivnické Tatře rozpačitý. Když ale z korby náklaďáku zazněly první projevy, zaměstnanci vyšli na dvoranu. „Viseli i na sloupech a požárních žebřících. Nebylo kam šlápnout,“ vzpomíná Radomír Burša.
Zoufalý pokus podzemní židovské organizace Hagana dostat na pevninu z lodi Patria 1 800 židovských uprchlíků skončil smrtí 276 z nich. Nálož, která měla zastavit odplutí lodi z přístavu Haifa na Mauricius, ji zničila.
Anežku Českou svatořečil papež Jan Pavel II. ve vatikánské bazilice sv. Petra v neděli 12. listopadu 1989. Svatořečení bylo považována za předzvěst sametové revoluce, která začala pět dní poté.
Za sychravých dní se město na průmyslovém severu dusilo pod příkrovem žluté mlhy, plné oxidu siřičitého a prašných částic. Lidé kvůli tomu vyšli do ulic šest dní před Prahou.
Shromáždění k 71. výročí vzniku Československa rozehnala policie obušky. Mezi zbitými a zatčenými byl tehdy třiadvacetiletý Pavel Šimon. Před trestním stíháním ho zachránila sametová revoluce.
Gymnastka Věra Čáslavská dala najevo nesouhlas s okupací Československa před milióny diváků na celém světě, když na olympiádě v Mexiku odvrátila hlavu při sovětské hymně.
Pražský soud vynesl 23. září 1976 mírnější rozsudky, než původně normalizační režim plánoval. Hudebníky od exemplátních trestů zachránila podpora významných osobností. Proces navíc stmelil opozici a vedl ke vzniku Charty 77.
Ráno 18. září 1939 čekalo československé vojáky ve východním Polsku nepříjemné překvapení. Rudá armáda, která napadla Polsko, je poslala do internace. Na území okupovaném SSSR nebyli vítaní kvůli sovětsko-německému paktu o neútočení.
Tisíce lidí dorazily v neděli 16. září 1945 do Terezína na pohřeb 601 exhumovaných z hromadných hrobů. Za terezínské vězeňkyně promluvila Milada Horáková, která usilovala o zajištění péče o pozůstalé po obětech nacismu.
Vojnu na dobu neurčitou trávili „nepřátelé státu“ otrockou prací v dolech a na stavbách u Pomocných technických praporů (PTP). Vznikly před 70 lety a dřina v nich nebyla žádná legrace, jak popisuje román Černí baroni.
Poslední srpnový den roku 1980 dostali polské komunisty na kolena dělníci. Ti, kterým měl socialismus přinést lepší časy, živořili a jejich protesty byly vždy brutálně potlačeny: v Poznani 1956, v Gdaňsku 1970 a Radomi 1976. Srpen 1980 byl jiný. Vzbouřilo se celé Polsko.