Růžena Vacková si z dvaadvaceti let trestu odseděla patnáct. Věznění ji naučilo, že „pokora je pravda“. Hrdá a „nepřevychovatelná“ intelektuálka a teprve druhá žena-profesorka v českých dějinách režim nakonec donutila, aby ji ze své vůle propustil.
V Moravském krasu se nachází celá řada skalních útvarů, propastí a jeskyní. Nebýt správce přírodní památky, otce Jana Suchánka, byly by dómy Kateřinské jeskyně nenávratně zničeny.
Jak zacházet s pravdou, jestliže vědomě slouží zlu? I to je odkaz osudu a díla českého publicisty Josefa Kličky, který dlouhá léta strávil v Sovětském svazu a za protektorátu psal pravdivé články o sovětské realitě pro nacistickou propagandu.
Počátkem tohoto týdne nás ve věku 93 let opustil Zdeněk Mandrholec, pamětník jáchymovských lágrů a především neblaze proslulé vykmanovské Věže smrti.
Jiří Macák (1939 – 2023) je jako kameraman podepsán pod filmy, jako jsou Slavnosti sněženek, Tři veteráni nebo Marečku, podejte mi pero. Podívejte se na jedinečné fotky z natáčení nejen těchto snímků.
Lidickou tragédii, ke které došlo před 81 lety, připomínáme jedním méně známým příběhem. Před popravčí četou u zdi Horákova statku zemřel i muž, jehož hlas znali tehdejší rozhlasoví posluchači.
Alexandr Muratov na Ukrajině přežil hladomor i nacistické bombardování. Jako voják pochodoval na Rudém náměstí v Moskvě. Z armády zamířil na lékařský institut v Kyjevě, udělal zde kariéru. Za perestrojky platil i samohonkou. U nás teď odkrývá své české kořeny.
Po únoru 1948 odešlo přes hranice během dvou let přes dvacet tisíc lidí. Mezi nimi byl i prodavač fotoprodejny na Václavském náměstí Vladimír Zikan. Zažil pak vězení, zamiloval se, přišel v Korejské válce o zuby. V Americe se stal manažerem korporace Westinghouse.
Plzeňské náměstí Republiky se před sedmdesáti lety 1. června 1953 stalo dějištěm do té doby největší protikomunistické demonstrace, vůbec první ve východní Evropě. Do ulic vyšli lidé na protest proti měnové reformě, která je přes noc připravila o všechny úspory.
„Všem nevinným obětem postoloprtských událostí z května a června 1945,“ stojí na upomínkové desce hřbitova v Postoloprtech. Kurt Kempe masakr přežil. A tento text nikdy nepovažoval za dostatečný. Přečtěte si komiks o jeho životním příběhu z knihy Odsunuté děti.