Jeho Kolymské povídky jsou očitým svědectvím o nelidské podstatě stalinských táborů i svébytným uměleckým dílem. Autor doufal především v jejich domácí, sovětské vydání. Dočkal se však jen vydání exilových, která nerespektovala jeho autorský záměr.
Historie české menšiny v oblasti rumunského Banátu sahá až do dob habsburské monarchie. Po druhé světové válce však byly české rodiny označeny za nepohodlné a vystěhovány na nevlídnou step. „Nebylo náznaku, že bychom se někdy vrátili…“
„V pěti letech jsme museli začít říkat, že ‚budeme jako Che‘,“ vzpomíná kubánská spisovatelka a básnířka Ileana Álvarez González. „Ale já nechtěla být nikým jiným, já chtěla být Ileana, tak proč mě nutili hlásat, že budu jako Che?“
V domě Lutonských už všichni klidně spali, když teplou letní noc náhle přerušily rány na vrata. Za dveřmi stáli muži v kožených kabátech, kteří si odvedli bratra Jarmily Rychlíkové. Domů se vrátil až po dlouhých deseti letech.
Josef Hlava byl za komunismu „rebel“, mladší bratr Pavel se o politiku tak nezajímal. Oba se po „sametu“ vydali na přelomu tisíciletí za prací do USA. Shodou okolností zaznamenali největší tragédii moderních dějin Spojených států. Podívejte se na jejich svědectví.
Historik Alexej Makarov otevřeně popisuje Rusko a vysvětluje, proč navzdory osobnímu riziku nechce vlast opustit. Rozhovor se spolupracovníkem organizace Memorial vznikl před nehodou letounu šéfa Wagnerovy skupiny. Ta podle Makarova je hrozbou pro Putinův režim.
Odešli za komunismu ilegálně za hranice. Jejich blízcí zůstali tady a netrpěli jen ztrátou části rodiny. Státní bezpečnost je u nás pak sledovala, pohrávala si s jejich city a vysílala je za dětmi na „přemlouvací návštěvy“.
Nikdy nebyla lhostejná. Vždy se stavěla za práva slabších ať už jako novinářka, disidentka nebo členka Výboru dobré vůle. Otta Bednářová zemřela 5. září roku 2023 ve věku 96 let.
V sobotu 3. září roku 1988 poprvé po devatenácti letech a třech měsících na veřejnosti promluvil spisovatel a disident Václav Havel. Stalo se tak na folkovém festivalu s názvem Písní za mír v Lipnici nad Sázavou.
Štěpánovi Antonijovi a Vasilině Mesárové bylo sedmnáct let, když se na začátku druhé světové války rozhodli utéct přes hranice do Sovětského svazu. Hnala je nenávist k maďarským okupantům a víra v komunistický ráj, kde není bídy. Ocitli se v pekle – v gulagu.
V úterý 29. srpna 1944 proběhl velký nálet na Ostravu. Čtyři sta amerických bombardérů typu B-24 Liberator nad městem shodilo svůj náklad. Šestnáctiletý Jaroslav Ermis měl tenkrát ranní směnu. A okolo jedenácté začal běžet o život.