Ceny Paměti národa letos poprvé putovaly i na Ukrajinu. Jedním z laureátů byl pan Myroslav Marynovyč, někdejší disident a dlouholetý politický vězeň, v současnosti prorektor Ukrajinské katolické univerzity ve Lvově.
Jiří Kotyk od přelomu šedesátých a sedmdesátých let neúnavně sbírá svědectví lidí zejména z období 2. světové války. O jeho práci a o pardubických muzejních institucích jsme si povídali v tamějším Institutu Paměti národa.
Spolupracovnice Paměti národa Scarlett Wilková už několik let natáčí příběhy řecké komunity v Česku. Osudy řeckých uprchlíků inspirovaly vznik jejího nového románu Až uvidíš moře.
Dvojice přátel Paměti národa – podnikatel a filantrop Jan Dobrovský, předseda našeho Kolegia, a novinář Jindřich Šídlo, dlouholetý fanda Paměti národa – před rokem ve studiu ve Španělské ulici začali natáčet nový podcast… Podcast Dobrovský & Šídlo.
„Na příběhy pamětníků si člověk mnohdy vzpomene, když dělá nějaké vlastní rozhodnutí,“ je přesvědčen Viktor Portel, vedoucí filmové produkce Paměti národa a spoluautor konceptu expozice Institutů Paměti národa. První z nich se právě otevírá veřejnosti.
Jak vypadá výuka na Gymnáziu Paměti národa? Jaké jsou zkušenosti pedagogů i studentů půl roku po zahájení výuky na podzim 2021? Přinášíme rozhovor se zástupkyní ředitele Janou Ter-Akopow Čemusovou.
Adam Hradilek v rozhovoru popisuje, jak při pátrání po osudech válečného veterána a vězně Gulagu Michala Krecula poodhalil temný případ z dob partyzánských bojů na Slovensku.
„V Terezíně nebylo muzeum ghetta, ale muzeum SNB – to je taková výstižná zkratka,“ popisuje Adam Drda, jak se komunistický režim stavěl k připomínce holocaustu. Tématu se věnuje víc než tři dekády a v rozhovoru bilancuje, jak se náhled na šoa za tu dobu posunul.
Naše divadelní kroužky kombinují divadelní a dokumentaristickou práci. Za tři roky jimi prošlo na 200 dětí a mladých lidí. Co s dětmi prožívá režisérka Tamara Pomoriški, umělecká vedoucí divadelních aktivit Paměti národa?
Příběhy našich sousedů jsou vlajkovou lodí vzdělávacích aktivit Paměti národa. Na fungování během roku a půl, kdy byli žáci a studenti většinou odkázáni na distanční výuku, jsme se ptali koordinátorky ze vzdělávací sekce Post Bellum Veroniky Stehlíkové.
Pět uranových dolů, čtrnáct pracovních táborů a v nich na padesát tisíc vězňů – to byly jáchymovské uranové doly. Stopy po peklu na zemi v dobách raného socialismu už zahladil čas, na místě dnes stojí chaty a penziony. Proto se sem vypravil tým archeologů.