Historik Alexej Makarov otevřeně popisuje Rusko a vysvětluje, proč navzdory osobnímu riziku nechce vlast opustit. Rozhovor se spolupracovníkem organizace Memorial vznikl před nehodou letounu šéfa Wagnerovy skupiny. Ta podle Makarova je hrozbou pro Putinův režim.
Stanislav Biler je sociolog, publicista a redaktor Alarmu, který mimo jiné natáčí pořad Všichni tady umřeme. Za román Destrukce získal v roce 2022 literární ocenění Magnesia Litera v kategorii próza.
Radka Patočková je ředitelkou nakladatelství KHER, které podporuje rozvoj romské literatury v České republice. V rozhovoru popisuje nejen situaci romských autorů a témata, kterými se zabývají, ale také sestupnou tendenci v užívání romštiny.
M. R. Štefánik byl jedním z hlavních iniciátorů vzniku samostatného Československa. Scénárista Michal Baláž a ilustrátor Václav Šlajch, spoluautoři komiksového románu Štefánik, ukazují v oceněném díle ale i další stránky jeho bohatého života.
Pro Paměť národa Jan Blažek zaznamenává mimo jiné výpovědi pamětníků žijících v Německu. Knihu Odsunuté děti, oceněnou Zlatou stuhou, tvoří pět příběhů, které popisují odsun Němců z Československa. Nyní se publikace dočkala vydání ve dvou dalších jazycích.
Rok a čtvrt je Martin Ocknecht koordinátorem ukrajinské sbírky Post Bellum. Pomoc Ukrajině mu přinesla největší profesní dobrodružství, jaké kdy zažil. Jak se Ukrajině víc než rok po začátku ruského útoku daří žít a bojovat? A co všechno Martin na Ukrajině viděl?
Spisovatelka Barbora Šťastná v rozhovoru představuje svůj román Samotářky a práci pro Magazín Paměti národa. Její zatím poslední kniha je zčásti inspirována příběhem, který před sedmdesáti lety otřásl Sedlčanskem.
Norský památník Falstad Centre chce mladé studenty zaujmout emocionálním prožitkem. Jeho smyslem není vychovávat z dětí historiky – vede je ke kritickému myšlení a poznání, že historie je různorodá a úhlů pohledu mnoho. A přitom: žádné obrazovky v expozici...
Ve druhé části rozhovoru s historikem Zdeňkem Doskočilem o Alexandru Dubčekovi se budeme věnovat osudovým rokům 1968 a 1969 a také porevolučnímu epilogu působení bývalého prvního tajemníka strany po roce 1989.
„Dubček jako funkcionář nebyl naivní a ovládal umění intrik a taktizování, jinak by se nedostal do čela KSČ,“ říká historik Zdeněk Doskočil. Jaký ale byl jeho život a politická dráha před rokem 1968? A jaké souboje vedl s Gustávem Husákem už v šedesátých letech?
Co si Marek Hilšer myslí o své prezidentské kampani a proč nedá na průzkumy? A proč říká, že politika je běh na dlouhou trať a velké peníze do kampaně nepatří? Podívejte se na druhou profilovou kandidátskou debatu před prezidentskými volbami 2023.