Před maturitou ji přijal Alexander Dubček. „Zdál se mi strašně hodnej, politik by měl být přísnější,“ přibližuje dojem, který na ni udělala tvář pražského jara. Vrátila se z olympijských her, kde závodila na saních. Po jiné olympiádě se místo pocty dočkala trestu.
Tento výtvarník a performer vždy vystupoval jako solitér a odpůrce čehokoli oficiálního. Po roce 1989 pak ale stanul v čele dvou institucí: Akademie výtvarných umění a Národní galerie. Seriál Umění v izolaci, 2. část. Jak se tvořilo umělcům v době cenzury?
Alfred Wetzler a Walter Rosenberg, dva slovenští Židé, uprchli z vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Jejich Zpráva patří k základním dokumentům odhalujícím krutost holocaustu. Chtěli zdvihnout vlnu odporu, okamžitá tvrdá reakce Spojenců ale nepřišla.
Těšil se na dovolenou s tátou, zabil mu ho Josef Mašín. Stanislavu Rošickému bylo devět let, když Josef Mašín 2. srpna 1952 zastřelil jeho otce. Tragédie se odehrála při přepadení auta, které vezlo výplaty pro zaměstnance národního podniku Kovolis Hedvikov.
Josef Vítovec měl s komunisty problémy hned po válce. Za hranice pak utekl na konci března 1948, kdy s kamarády naskočil na vlak jedoucí na západ. Během následujících dvou let pak v uprchlických táborech zažil bolesti i hlad. Podívejte se na fotky z jeho cesty.
Malíř, ilustrátor, performer, zpěvák a hudebník – všechny žánry ale mají jedno společné: nechávají tryskat radost Františka Skály z kreativity a ničím neohraničené hravosti. Seriál Umění v izolaci, 1. část. Jak se tvořilo umělcům v době cenzury?
„Michengrads“, pro malého Cyrila kdysi bájné město zachránců jeho táty. Ve skutečnosti Mnichovo Hradiště. Tady se postarali o otce, když utekl z pochodu smrti. Po několik měsíců zde žil u místních. Příběh objevili lokální novináři a historici pro Paměť národa.
Rodina Moniky Ruské vlastnila velké hospodářství v Bolaticích na Hlučínsku. Otec Josef Theuer řadu let odmítal nátlak komunistů, nutili ho vstoupit do JZD. Říkali jim proto „bašta kulaků“. Ve fotogalerii pod článkem si prohlédněte snímky ze 30. let a mnoho dalších.
Neuvěřitelný příběh plný bezohlednosti se odehrál roku 1949. Estébáci zatkli maminku a její dvouletou holčičku Dášu nechali samotnou. Objevili ji až po dvou dnech. Dagmar pak vyrůstala u prarodičů a k rodičům se už nevrátila.
V srpnu 1968 do Československa vtrhly tisíce sovětských vojáků. V následujících dnech a týdnech začala okupace, která nakonec trvala přes dvě dekády. V červnu 1991 republiku opustily, ale několik Sovětů dezertovalo. Jen jeden z nich v Československu zůstal.