Spolek Piána na ulici vytvořil ve spolupráci s Pamětí národa nový brněnský poesiomat, kterým na nás promlouvají hlasy lidí uvězněných v káznici na Cejlu. Odrecituje vám i básně a povídky v češtině a také v romštině.
O pražském klubu Bunkr věděl svého času skoro každý, kdo se v porevolučních letech aspoň na skok ocitl v metropoli. Založil ho a vedl rodák z Ostravy, vycvičený parašutista a milovník zbraní Richard Nemčok.
Co víme o rodinném táboře v Osvětimi-Březince? Na to díky výpovědím pamětníků odpovídají Adam Drda a Mikuláš Kroupa, autoři třídílné série z nového rozhlasového cyklu „Století příběhů – speciál Paměti národa a Českého rozhlasu Plus“.
Žili zde po staletí a zanechali po sobě viditelnou stopu. Totalitní režimy ale s životy členů šlechtických rodin otřásly. Až po roce 1989 někteří rodová sídla znovu obydleli. Jak naši šlechtu poznamenala zkušenost s exilem? Co vyprávěli pro Paměť národa?
Třetí odboj pro většinu lidí znamená boj bratří Mašínů proti komunistům. Lidí, kteří se poúnorovému režimu postavili se zbraní v ruce, ale bylo víc. Skupina „Hory Hostýnské“ se na východní Moravě zformovala jen pár měsíců po uchopení moci komunisty.
Před 65 lety 10. března 1959 vypuklo ve Lhase ozbrojené povstání, které čínští okupanti potlačili. Desítky tisíc Tibeťanů padly, další odešly do exilu. Tam se Tändzin Cöndü narodil. V roce 2008 organizoval návrat Tibeťanů do vlasti. Pěším pochodem přes Indii…
Zavraždění mužů, žen a dětí v Osvětimi v noci z 8. na 9. března 1944 bylo největší masovou vraždou československých občanů. Přesto není tragická kapitola českých dějin příliš známá. Letos si připomínáme 80 let od této události.
Pavel Zajíček šokoval normalizační režim svou nihilistickou a provokativní poezií, která ho dostala na piedestal československého undergroundu a také do vězení. Zemřel po dlouhodobé nemoci 5. března 2024.
Nová putovní výstava Pětiletka běsů vypráví nelehké osudy příběhy obyvatel Pardubického kraje. Prvních pět let nastolování komunistické diktatury totiž přineslo zmařené životy a utrpení, ale také odvahu a vzdor těch, kteří se režimu nechtěli přizpůsobit.
Cambridgeské dálkové studium v rámci bytových seminářů bylo v normalizačním ČSSR naprostým zjevením. „Turisté“, tedy hostující profesoři, ovšem přijížděli tajně. Nesměli mít na přednášky ani poznámky. Na semináře vzpomíná jejich organizátorka i účastník.