Na přelomu čtyřicátých a padesátých let proběhly v Paříži za velké publicity i zájmu západní veřejnosti dva soudní procesy, v nichž se před veřejnou institucí poprvé projednával komunistický teror a nelidské podmínky Gulagu.
Zítra uplyne sto let od chvíle, kdy se v pražské židovské rodině Ohrensteinových narodil syn Pavel. Jako osmnáctiletý skončil v Terezíně, prošel peklem Osvětimi. Po válce přijal jméno Oliva a stal se profesorem dějin starověku.
Zveme vás na výstavu, která dokumentuje vzájemnou podporu československých a polských disidentů ve druhé polovině 70. let. Bojovali proti komunistickým režimům a ty je za to pronásledovaly. Vzájemné přátelství ale navzdory zákazům vydrželo až do pádu totality.
„Dejte ty ruce dolů, nebo vám je někdo přerazí,“ slyšela kamarádka Soni Balcárkové v pátek 17. listopadu 1989 u Národní třídy. Atmosféru revolučního dění zachycují jedinečné fotky z archivu pamětnice, které najdete v galerii pod článkem.
Pravoslavný kněz Vasyl Vyrozub dodával ukrajinským vojákům odvahu i v těch nejtěžších situacích. Po jejich boku prožil zajetí, mučení a desítky dnů neslýchaných útrap. 17. listopadu získává Cenu Paměti národa.
Karel Schwarzenberg si po smrti Jana Masaryka jako devítiletý kluk slíbil, že nikdy nepřestane usilovat o svobodu Československa. Za největší zázrak svého života považoval návrat do vlasti. Karel Schwarzenberg zemřel 11. listopadu roku 2023.
Do armády vstoupil proto, aby si splnil sen o létání. Po roce 1989 se však jako voják stal svědkem bolestných následků konfliktů a válek v Bosně a Hercegovině, v Albánii a v Afghánistánu.
Paměť národa uchovává jedinečný soubor osmi příběhů, které se odehrály v souvislosti s mimořádnými činy protikomunistického odboje. Druhá část rozsáhlého příběhu, ve kterém vystupují jeho aktéři i svědkové, čerpá ze vzpomínek Ctirada Mašína.
V době nejtvrdšího stalinismu poskytli rodiče Márie Šidové útočiště knězi, který uprchl z vězení. Ona sama pak tajně doručovala jeho zprávy řeholním sestrám. 17. listopadu převezme Cenu Paměti národa.
Po mnichovu se snažil dostat na Západ a do československé armády zformované v zahraničí se nakonec dostal. Po válce vstoupil do řádu. Za obojí dostal „zasloužený“ trest – léta vězení. I jeho osud připomíná 11. listopad, Den válečných veteránů.