V Postoloprtech připomenou poválečný masakr. Možná poslední svědek letos zemřel

/ /
Z komiksu Odsunuté děti. Zdroj: Post Bellum
Z komiksu Odsunuté děti. Zdroj: Post Bellum

„Všem nevinným obětem postoloprtských událostí z května a června 1945,“ stojí na upomínkové desce hřbitova v Postoloprtech. Kurt Kempe masakr přežil. A tento text nikdy nepovažoval za dostatečný. Přečtěte si komiks o jeho životním příběhu z knihy Odsunuté děti.

Severočeské Postoloprty (německy Postelberg) platily po dlouhá léta za společný domov Čechů a Němců. Důkazem byla i rodina Kurta Kempeho, která bydlela v domě české rodiny Bernardových. V září 1938 nastoupil šestiletý Kurt do české školy, protože  měla větší kapacitu než ta německá. O měsíc později se však Postoloprty ocitly v německé říši a Kurt nakonec musel přestoupit do školy německé.

Hranice Říše a protektorátního území kopírovala řeku Ohři tekoucí jižně od Postoloprt. Kurtův otec se živil jako celník, ale v roce 1943 byl odvelen na frontu, kde padl do sovětského zajetí. Hrůzy války si Kempe naplno začal uvědomovat na podzim 1944, kdy městem procházeli němečtí utečenci z východních oblastí.

Konec války a Revoluční gardy

V posledních dnech konfliktu byl Kurt jako člen Hitlerjugend organizován v německé domobraně Volkssturm a vyzbrojen starými řeckými pistolemi. Rudá armáda dorazila do Postoloprt 9. května 1945, a kdyby mladé německé hochy viděli se zbraněmi v rukou, možná by je sovětští vojáci zastřelili. Před vojskem však projížděli městem polní četníci, kteří klukům zbraně zabavili a hodili je do studny.

O několik dní později se armáda z Postoloprt stáhla a uvolnila místo z Prahy poslané vojenské jednotce, která měla za pomoci místních Revolučních gard město „vyčistit od Němců“. V neděli 27. května se muselo do budovy místních kasáren shromáždit veškeré zbylé německé obyvatelstvo Postoloprt včetně Kempeových.

Kurt popisuje svou záchranu, když ho vytáhl jeden člen Revoluční gardy (německy): „Já jsem stál také u mužů. A když šel kolem syn (souseda) z našeho domu, s puškou a rudou páskou na rukávě, on byl u takového spolku, „revolucionáři“ si nadávali, vzal mě a přeřadil mě k dětem. A dneska vím, že mi tím zachránil život. Protože jinak bych byl také u mužů. A muži byli 27. (května), ještě téhož dne, všichni popraveni. Všichni. Veškeré postoloprtské mužské obyvatelstvo od třinácti do pětašedesáti. A ti jsou všichni u české školy. Tam byl vykopaný velký protitankový příkop, byl přibližně 40 m dlouhý, 5 m široký a 4 m hluboký. A do tohohle příkopu postříleli přes noc pět set lidí. To jsme ale v té době ještě nevěděli.“

Do zadního traktu kasáren byli odvedeni němečtí muži, mezi kterými byl i třináctiletý Kurt. „Kolem šel syn z našeho domu, s puškou a rudou páskou na rukávě. Byl u takového spolku, revolucionáři si nadávali,“ vzpomíná Kurt na sousedovic syna, který ho vzápětí vytáhl z davu a přeřadil k dětem. Kurt už podruhé během několika týdnů unikl jisté smrti. 

Připomínkový pochod

Dva dny po masakru se zbylé německé obyvatelstvo shromáždilo v prostorách někdejší schwarzenberské bažantnice, která od roku 1943 sloužila jako pracovní tábor. Otřesné podmínky a nepříjemný zápach, tak vypadal všední život v bažantnici. Až po odsunu se Kurt dozvěděl pravdu o příčině zápachu. V prostorách tábora byl masový hrob německých mužů z Postoloprt a Žatce.

Kurt Kempe, velmi pravděpodobně poslední pamětník poválečného postoloprtského masakru, zemřel 18. února 2023. Jeho příběh byl publikován v komiksové knize Odsunuté děti, která se nedávno dočkala vydání v němčině a španělštině.

Na poválečné vyvražďování německého civilního obyvatelstva československou armádou vzpomene druhý ročník připomínkového pochodu, který se uskuteční ve čtvrtek 1. června. Start pochodu je naplánován na 9:30, trasa začíná na postoloprtském nádraží a povede přes místní hřbitov, bažantnici, náměstí, kasárny v Postoloprtech a zámek Stekník až do Žatce.

Fotografie (11)