Markéta Bernatt-Reszczyńská

Oslavné nápisy v centru Prahy. Foto: Jiří Pichrt

Stalo se / 28. března 1969

Vy nám tanky, my vám branky! Hokejová pomsta za invazi odstartovala normalizaci

Následných oslav zneužila Státní bezpečnost. „Najednou to cinklo, řinčela výkladní skříň a Aeroflot byl zdemolován,“ vzpomínal Vít Ryšánek, který slavil druhou porážku Sovětů na Václavském náměstí.

Hana se svou sestrou-dvojčetem Věrkou, která jí byla v životě největší oporou. Foto: Paměť národa

20. 03. 2020 / Příběhy / Markéta Bernatt-Reszczyńská

Mít se na koho obrátit. Příběh Hany Lobkowiczové

Vyrůstala ve velké rodině právníka Bohumila Nováka a rodinu považovala vždy za to nejdůležitější. Právě kvůli ní s manželem neemigrovali, i když život v komunistickém Československu nebyl kvůli jeho šlechtickému původu snadný.

Momentka ze šťastného dětství Margalit (vlevo) – Sonnenfeldovi na výletě s přáteli. Foto: Paměť národa/archív Margalit Sonnenfeld

18. 03. 2020 / Příběhy / Markéta Bernatt-Reszczyńská

Jen optimismus je recept, jak žít trochu lépe. Příběh Margalit Sonnenfeld

Své rodiče viděla naposledy v březnu 1940 ve vlaku. Zatímco oni z něj museli v Brně vystoupit, Margalit pokračovala v cestě do Palestiny. Když viděla maminku plakat, chtěla vystoupit také. „Potom mi něco řeklo, když chceš žít, musíš jít, a tak to bylo.“

Pavel Landovský na pohřbu Jana Patočky. Foto Ondřej Němec

Stalo se / 16. března 1977

Státní bezpečnost narušila poslední rozloučení s filozofem Janem Patočkou

Komunistická moc trestala za kritiku i mrtvé. Dne 16. března 1977 znesvětila i tak intimní obřad, jakým je pohřeb – na hřbitově břevnovského kláštera narušila poslední rozloučení s filozofem a mluvčím Charty 77 Janem Patočkou.

Adolf Hitler na Pražském hradě 15. března 1939. Foto: Bundesarchiv Bild/Wikimedia Commons

15. 03. 2020 / Speciály / Markéta Bernatt-Reszczyńská

Německá okupace a vyhlášení protektorátu

Středa 15. března 1939 ve vzpomínkách pamětníků: strašné počasí, výhružně vypadající němečtí vojáci v ulicích všech měst, rozhlasové vysílání vyzývající ke klidu, plakající rodiče, vlastenecké projevy učitelů, pocity beznaděje a strachu.

Svatopluk Karásek v Nové Vísce u Chomutova, kde koncem 70. let František „Čuňas“ Stárek a další „máničky“ koupili dům se stodolou, ve kterém společně žili a organizovali neoficiální kulturní akce.

11. 03. 2020 / Příběhy / Markéta Bernatt-Reszczyńská

Nesměl kázat, a tak začal skládat písně. Příběh faráře a písničkáře Sváti Karáska

Normalizační režim mu nejdřív odebral souhlas k výkonu služby duchovního, když začal zpívat písně na biblické náměty, zavřel ho. Po propuštění a podpisu Charty 77 donutila Státní bezpečnost Sváťu Karáska šikanou k emigraci.

Sovětský diktátor Josif Vissarionovič Stalin a prezident Klement Gottwald, který vykonával Stalinovu vůli v Československu.

Stalo se / 5. března 1953

Zemřel Stalin, všichni museli truchlit a kondolovat

Po celé zemi, na všech budovách musely být vyvěšeny na půl žerdi státní a rudé prapory potažené černým flórem. Ve výkladních skříních nesmělo být nic jiného než portrét J. V. Stalina ve smuteční úpravě, Stalinova busta a odkazy na jeho dílo.

Uprchlíci z Československa po únoru 1948 v Nizozemsku před zámkem Zuylevelt. Zdeněk Dittrich v horní řadě pátý zleva na fotografii v nizozemských novinách.

28. 02. 2020 / Příběhy / Markéta Bernatt-Reszczyńská

V únoru 1948 zase padala klec. Příběh poúnorového emigranta Zdeňka Dittricha

Účastnil se dvou studentských pochodů na Pražský hrad za prezidentem Benešem v době komunistického převratu: nočního 23. února, kdy se zástupci studentů k prezidentovi ještě dostali, i druhého 25. února, který policie násilím rozehnala.

Neoficiální památník Jana Palacha a Josefa Toufara na budově bývalého Borůvkova sanatoria v Legerově ulici. Foto: Wikimedia Commons

Stalo se / 25. února 1948

Před 70 lety komunisté umučili faráře Josefa Toufara

„Lidi ho milovali, a to se jim nelíbilo,“ vzpomínal Karel Miláček ze Zahrádky u Ledče nad Sázavou na kněze Josefa Toufara, kterého místní komunisté okamžitě po 25. únoru 1948 nechali přeložit do nedaleké Číhoště.

Svatební foto Hong Nhung Vi a Vladimíra Nechyby se svědky.

22. 02. 2020 / Příběhy / Markéta Bernatt-Reszczyńská

Z Hanoje do Československa za láskou. Příběh Hong Nhung Nechybové

Jedno z prvních česko-vietnamských manželství muselo překonat nástrahy politické i společenské situace na začátku šedesátých let. „Nikdy jsem nelitovala,“ řekla Hong Nhung Nechybová, kterou kvůli vztahu s Čechem na čas zavrhla i vlastní rodina.