Markéta Bernatt-Reszczyńská

Protižidovská opatření v Protektorátu

20. 06. 2019 / Speciály / Markéta Bernatt-Reszczyńská

Protižidovská opatření v Protektorátu

Omezování práv a svobod židovských obyvatel na sebe po vzniku Protektorátu nenechalo dlouho čekat. 21. června 1939 vydal říšský protektor Konstantin von Neurath první nařízení o vyvlastnění židovského majetku.

Památník parašutistům a duchovním, popraveným za jejich ukrývání, je umístěn na vnější straně kostela z ulice Resslova.

Stalo se / 18. června 1942

Sedm parašutistů hrdinně zemřelo v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje

K pravoslavnému chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se 18. června 1942 sjížděla od čtvrté hodiny ranní vojenská a policejní auta. Zhruba 750 příslušníků Waffen SS a 40 příslušníků pražského gestapa se chystalo zaútočit na sedm parašutistů schovaných v kryptě.

Rodina Milady Říhové (Milada jako dítě vpředu) v původních Lidicích.

Stalo se / 10. června 1942

Vypálení Lidic

Večer 9. června 1942 byl v Lidicích stejný jako každý jiný. Milada Říhová byla doma s maminkou, sestra Věra bydlela s manželem v nedaleké Stehelčevsi, tatínek měl směnu v kladenské Poldi.

Jan Pavel II. v Gnieznu, kde zmínil český vliv na pokřesťanštění Polska.

Stalo se / 2.-10. června 1979

Papež Jan Pavel II. navštívil Polsko

Před 40 lety dodal papež Jan Pavel II. při své návštěvě Polákům odvahu postavit se komunistickému režimu. Rok poté vzniklo silné opoziční hnutí Solidarita.

Přibližná poloha českého náklaďáčku, o který se opíral Heydrich krátce po atentátu. Podle vzpomínek Liboše Bubna se Heydrich držel pravou rukou za záda a koukal dolů do ulice V Holešovičkách.

Stalo se / 27. května 1942

Atentát na Reinharda Heydricha

Liboš Buben se stal očitým svědkem dění na místě atentátu na Reinharda Heydricha krátce po jeho uskutečnění 27. května 1942.

Plakát k Závodu míru v roce 1964, autor grafiky František Zálešák

23. 05. 2019 / Příběhy / Vít Lucuk, Markéta Bernatt-Reszczyńská

Náš výkon se posuzoval jen podle Závodu míru, vzpomínal cyklista Jan Smolík

24. května 1964 oslavovalo Československo vítězství cyklisty Jana Smolíka v Závodu míru, který byl největším etapovým závodem v sovětském bloku, tzv. Tour de France východu.

СМЕРШ (СМЕРть Шпионам, česky: Smrt špionům, SMERŠ či SMĚRŠ) byly zvláštní jednotky sovětské vojenské kontrarozvědky.

Stalo se / květen 1945

Zatýkání ruských emigrantů po osvobození

Osvobození Československa Rudou armádou znamenalo tragédii pro ruské emigranty, kteří našli v Československu útočiště ve 20. letech před bolševickým terorem.

Československé atletky na stadionu Marmi v Římě v roce 1964. Jaroslava Jehličková v horní řadě druhá zprava vedle konzula Josefa Gregora.

17. 05. 2019 / Příběhy / Markéta Bernatt-Reszczyńská

Jaroslava Jehličková ukončila běžeckou kariéru kvůli dopingu

V roce 1969 se stala mistryní Evropy v běhu na 1500 metrů, navíc ve světovém rekordu. Osmkrát vytvořila národní rekord a desetkrát se stala mistryní Československa navzdory mnoha zdravotním komplikacím.

Rozkaz ministra vnitra z roku 1960. Zdroj: Ústav pro studium totalitních režimů

Stalo se / 9. května 1960

Amnestie politických vězňů

Dne 9. května 1960 přišla pro tisíce politických vězňů v Československu dlouho očekávaná amnestie. U příležitosti 15. výročí osvobození Československa ji vyhlásil prezident Antonín Novotný.

Obyvatelé osady Ploština

Stalo se / 19. dubna 1945

Vypálení osad Ploština, Prlov a Vařákovy paseky

Těsně před koncem války vypálily jednotky SS osady za to, že jejich obyvatelé pomáhali partyzánům. Od 19. dubna do 2. května zemřelo krutou smrtí přes 80 obyvatel pasekářských osad.