Markéta Bernatt-Reszczyńská

Setkání disidentů na Kralickém Sněžníku (10. července 1988). Zdroj: archiv Vladimíra Trdlidy

20. 11. 2023 / Příběhy / Markéta Bernatt-Reszczyńská, Karolína Velšová-Šimáčková

Zákazu navzdory. Hluboko v horách potkávali naši disidenti své polské kolegy

Zveme vás na výstavu, která dokumentuje vzájemnou podporu československých a polských disidentů ve druhé polovině 70. let. Bojovali proti komunistickým režimům a ty je za to pronásledovaly. Vzájemné přátelství ale navzdory zákazům vydrželo až do pádu totality.

Setkání s polskými disidenty na Borůvkové hoře (15. srpna 1987). Zdroj: archiv Jáchyma Topola

10. 07. 2023 / Příběhy / Markéta Bernatt-Reszczyńská

Kdy přijede teta Agáta? Díky kódům si s Poláky předávali zakázanou literaturu

Tajně se scházeli na hranicích, organizovali demonstrace, ukrývali českého disidenta a organizovali slavný koncert českých exilových písničkářů ve Wroclawi. Tak vypadala spolupráce polských a československých disidentů v 80. letech 20. století.

Ohledací list popisující stav těla Václava Švédy po popravě. Zdroj: ÚSTR

Stalo se / 02.05.1955

Poprava členů odbojové skupiny bratří Mašínů

Před 68 lety 2. května 1955 byli na Pankráci popraveni tři členové odbojové skupiny bratří Mašínů: Václav Švéda (34 let), Zbyněk Janata (23 let) a Ctibor Novák (52 let), strýc bratrů Mašínů.

Dvojčata Jiří a Josef Fischerovi (druhý a třetí zpředu) na fotografii, kterou pořídili Sověti při osvobození koncentračního tábora Auschwitz. Zdroj: Paměť národa

27. 01. 2023 / Příběhy / Vít Lucuk, Markéta Bernatt-Reszczyńská

Dvojče, na kterém Mengele dělal pokusy. „Na osvobození Osvětimi nezapomenu.“

Jiří Fišer vzpomínal na 27. leden 1945: „Bylo sněhu po kolena a my jsme s radostí vyběhli a vítali vojáky.“ Byl posledním žijícím dvojčetem pocházejícím z Československa, na nichž Josef Mengele prováděl pokusy.

Novomanželé Deitchovi v roce 1964. Zdroj: archiv pamětníka

25. 12. 2022 / Příběhy / Vilém Faltýnek, Markéta Bernatt-Reszczyńská

Tom a Jerry jsou Pražané. Hollywoodský producent se zde zamiloval a zůstal tu

Gene Deitch a Zdeňka Najmanová byli jako Romeo a Julie studené války. Ona pracovala pro studio Bratři v triku v komunistickém Československu, on přijel přímo z hollywoodské továrny na sny. Z jejich setkání vzešla životní láska i mnoho krásných animovaných filmů.

Tomáš Garrigue Masaryk v Pstrążné v roce 1903. Originál najdete ve skanzenu v Stroužném. (výřez)

22. 11. 2022 / Příběhy / Markéta Bernatt-Reszczyńská

Nejdřív Němci, pak Poláci. Dokument Paměti národa o kladských Češích

Češi v Kladsku přitahovali pozornost už v 19. století, i po sto letech pruské vlády totiž dokázali vzdorovat germanizaci. „Český koutek“ se po válce ocitl v Polsku, a oni se jako ‚Němci‘ proto museli vystěhovat. Někteří zůstali, jejich potomci se dodnes cítí Čechy.

Stalo se / 20.-27. listopadu 1952

Jedenáct špagátů pro „protistátní spiklenecké centrum kolem Rudolfa Slánského“

Jedenáct trestů smrti a tři doživotí. Pečlivě zinscenovaný proces začal před 70 lety 20. listopadu 1952. Při srovnání s podobnými procesy v komunistických zemích zde padl nejvyšší počet absolutních trestů.

Tomáš Baťa zemřel před 90 lety. Katafalek v továrním nádvoří. Zdroj: Post Bellum

12. 07. 2022 / Příběhy / Markéta Bernatt-Reszczyńská

Baťův Zlín, to byla Amerika. I v době hospodářské krize

Baťovy závody dokázaly i ve třicátých letech 20. století rozšiřovat výrobu. Na nevídaný rozvoj Zlína vzpomínali Jan Čipera, syn Baťova finančního ředitele, a Zdenka Slezáková. Vizionář Tomáš Baťa zemřel před 90 lety.

Komunističtí funkcionáři na tribuně při mši svaté. Zdroj: Velehrad.cz

05. 07. 2022 / Příběhy / Kristýna Himmerová, Markéta Bernatt-Reszczyńská

„SVATÝ Cyril! SVATÝ Metoděj!“ Na funkcionáře pískají, hrdinou dne je Tomášek

Režim se v roce 1985 cyrilometodějské poutě na Velehrad obával: narušovali ji, vydávali za mírovou slavnost. „Já jsem jim to říkal: nedělejte to, to nedopadne,“ usmíval se Tomášek. Účastnilo se jí na 200 tisíc lidí a nedopadla vlastně až na náměstích v roce 1989.

Krátká zpráva o popravě v Rudém právu 28. června 1950 na straně 3. Zdroj: Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i.

Stalo se / 27. června 1950

Tento boj jsem prohrála. Před 72 lety komunisté popravili Miladu Horákovou

Rozsudek státního soudu v Praze z 8. června t.r., potvrzený rozsudkem Nejvyššího soudu z 24. června t.r., jímž byli Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra odsouzeni pro zločiny velezrady a vyzvědačství k trestu smrti, byl vykonán.