Markéta Bernatt-Reszczyńská

Podpisy prvních mluvčích Charty 77 Václava Havla, Jana Patočky a Jiřího Hájka. Zdroj: Libri Prohibiti

Stalo se / 7. ledna 1977

Charta 77 unikla dírou v železné oponě do světového tisku

O Chartě 77 by se nikdo nemusel dozvědět. StB by s jejími signatáři a mluvčími rychle zatočila, kdyby se nepodařilo její prohlášení propašovat do zahraničí a tady je publikovat.

Přední pardubická chartistka a bojovnice za lidská práva Jarmila Stibicová v roce 2016. Foto: Lukáš Žentel

05. 01. 2021 / Příběhy / Šárka Kuchtová, Markéta Bernatt-Reszczyńská

Čekala jsem, že nás podepíše mnohem víc, říká o Chartě 77 Jarmila Stibicová

V lednu 1977 podepsala Prohlášení Charty 77 se svým manželem Jaromírem Stibicem. Nešlo jim o politiku, ale o dodržování lidských práv v Československu, ke kterému se komunistická moc zavázala.

Marcela Jurasová se svým dědečkem, který jí vyprávěl o svém bojovém nasazení v době druhé světové války. Zdroj: Marcela Jurasová

02. 01. 2021 / Příběhy / Marcela Jurasová, Markéta Bernatt-Reszczyńská

I v nebi může být Peklo. Marcela Jurasová darovala rodině příběh svého dědečka

Nevšední vánoční dárek dala rodině Marcela Jurasová z Ostravy – příběh svého dědečka Bohumíra Pekla, který bojoval na západní frontě.

Svatopluk Karásek v Nové Vísce u Chomutova, kde koncem 70. let František „Čuňas“ Stárek a další „máničky“ koupili dům se stodolou, ve kterém společně žili a organizovali neoficiální kulturní akce.

20. 12. 2020 / Příběhy / Markéta Bernatt-Reszczyńská

Nesměl kázat, a tak začal skládat písně. Příběh Sváti Karáska

Normalizační režim mu odebral souhlas k výkonu služby duchovního, když začal zpívat písně na biblické náměty, zavřel ho. Po podpisu Charty 77 donutila Státní bezpečnost Sváťu Karáska šikanou k emigraci.

Stalo se / 20. prosince 1944

Před Vánoci 1944 zasáhly bomby Spojenců poprvé plzeňskou Škodovku

Čtyři dny před Štědrým dnem roku 1944 se americkým pilotům podařilo to, o co se jejich britští kolegové z RAF marně pokoušeli tři roky – zasáhnout výrobní areál Škodových závodů v Plzni.

Setkání dalajlamy a Václava Havla 10. prosince 2011 v kanceláři Václava Havla ve Voršilské ulici. Foto: ČTK/Kateřina Šulová

Stalo se / 18. prosince 2011

Byl křehký jako ptáček, popsal poslední setkání s Václavem Havlem jeho tajemník

Alexandr Neuman byl 10. prosince 2011 u setkání Václava Havla s dalajlamou. Ten poté okamžitě do Prahy povolal tibetského lékaře. Svého přítele ale nezachránil, Václav Havel zemřel 18. prosince 2011.

Venuše Štefková, tehdy Madejová. Zdroj: Paměť národa

Stalo se / 14. prosince 2019

Stanný soud v Morávce poslal na smrt 14 místních za pomoc partyzánům

Čtrnáct mužů vyslechlo 14. prosince 1944 v obci Morávka na Frýdecko-Místecku rozsudek smrti za pomoc partyzánům. Ženy včetně sedmnáctileté Venuše putovaly do vězení.

Jarmila Weinbergerová v roce 1941, kdy byla vyloučena z gymnázia. Zdroj: Paměť národa

10. 12. 2020 / Příběhy / Mikuláš Kroupa, Markéta Bernatt-Reszczyńská

V Terezíně se starala o nemocné, v Osvětimi o děti. Příběh Jarmily Weinbergerové

Prošla čtyřmi koncentračními tábory, domů do Prahy se vrátila jako jediná z rodiny. Ujala se jí rodina kamarádky, vystudovala medicínu a stala se lékařkou. Zemřela včera ve věku 97 let. Jsme rádi, že jsme jí letos předali Cenu Paměti národa.

Hana Benešová při loučení s přáteli a personálem v Sezimově Ústí v září 1948. Františka Jeřábková v krátkém rukávu za Hanou Benešovou.

Stalo se / 7. prosince 1974

Pohřeb bývalé první dámy Hany Benešové normalizační režim tajil

Když 2. prosince 1974 zemřela Hana Benešová, vdova po prezidentu Edvardu Benešovi, přineslo Rudé právo až 9. prosince drobnou zmínku o tom, že byla pohřbena bez data jejího úmrtí.

17. 11. 2020 / Speciály / Markéta Bernatt-Reszczyńská

Sametová revoluce

„Sedmnáctý listopad byla ta zápalná bomba, která to odpálila, ale musím říct, že my jako organizátoři jsme s tím nepočítali,“ uvedla Monika MacDonagh Pajerová, jedna z organizátorů studentského shromáždění na Albertově.