Karolína Velšová-Šimáčková
„Dávejte si pozor, jdou po vás.“ O normalizační džungli a cestě do oázy
Milan Kolář, zakladatel festivalu Prázdniny v Telči, k výslechu na StB nikdy nemusel. Přesto balancoval na hraně. Historie známé kulturní události se začala psát už během hluboké normalizace.
Poválečné Kladsko: „Najednou křik, schoval jsem se za strom a ozval se kulomet.“
Český koutek. Tak se říkalo oblasti zahrnující jedenáct vesnic kolem lázeňského městečka Kudowa-Zdrój na polské straně hranice u Náchoda. Po roce 1945 ale území získalo Polsko a německé obyvatelstvo bylo odsunuto. Postupně zde zanikla také česká komunita.
„Rudý tyran“ vedl zinscenovaný proces před vybraným publikem. Celkem: 149 let…
V původním návrhu trestů monstrprocesu z června 1952 pro 17 mladíků, kteří v Heřmanově Městci vylepovali letáky, dokonce byly dva tresty smrti. Před několika dny zde odhalili pamětní desku, která tragickou událost připomíná.
Byli jsme a budem, volali skauti na Prvního máje. Po prázdninách oddíly zrušili
Během roku 1968 se tak jako v jiných městech i v Jihlavě začaly po letech obnovovat skautské oddíly. Bohužel jen na několik měsíců. Když v roce 1990 ožilo skautské hnutí potřetí, byli u toho lidé, kteří na sklonku 60. let vstoupili do Junáka jako děti.
Kamarád ho zradil za místo vedoucího v železářství
Milan Gabčan vzdoroval totalitnímu režimu padesátých let tvrdě a odvážně. Před pronásledováním Státní bezpečnosti se nakonec ukrýval v zemljance uprostřed lesů. Našli ho jen kvůli zradě kamaráda.
Červenou Vodu poznamenala výměna obyvatel i okupace
Odsun Němců a nové osídlení českými dosídlenci, „dočasný“ pobyt sovětských vojsk, který se protáhl na více než dvacet let – tím vším prošla Červená Voda, podhorská obec na obou stranách česko-moravské zemské hranice.
Mlýn v Bystrém zastavil Hitler, osudovou ránu mu ale zasadili komunisté
Rod Moravců poprvé roztočil mlýnské kolo v roce 1852, potomci ho vlastní dodnes. Rodinu i mlýn poznamenala 2. světová válka i komunistický režim. O pohnutém osudu rodinného klenotu pro Paměť národa vyprávěl Jaromír Moravec.
Popravené z Ležáků vozili do krematoria celou noc, vzpomínala Anna Štichauerová
Když Němci obsazovali v březnu roku 1939 Pardubice, měla Anna čtyři roky. „Bydleli jsme nedaleko Masarykových kasáren a němečtí vojáci mě u nich přejeli autem,“ popsala. Měla přijít o nohu, amputace nakonec nebyla nutná.
Za heydrichiády přišla o maminku, dědečka a strýce. Příběh Jany Blažejové
Janě bylo necelých pět let, když stanný soud odsoudil k smrti zastřelením 3. června 1942 její maminku, dědečka a strýce. Rozsudek byl proveden ihned. Jednalo se o první popravu na pardubickém Zámečku během heydrichiády.
Zítra přijdem znovu! Jan Pochman byl na všech demonstracích Palachova týdne
Tehdejší středoškolák přicházel na Václavské náměstí od 15. ledna 1989 každý den a účastnil se 21. ledna i takzvané národní poutě k hrobu Jana Palacha v jeho rodných Všetatech.