Jako jediný pomáhal s přípravou Emilu Zátopkovi, na rozdíl od něj nevstoupil do KSČ a zažil nelidské mučení. V komunistických vězeních a lágrech strávil osm let. 20. července si připomínáme 70 let od Zátopkova triumfu v Helsinkách. Příběh Jana Haluzy k němu patří.
Sotva se narodil, už musel pracovat. Od tří let pásl husy, od čtyř kozu. Nekonečný hlad nebylo možné utišit, proto lovil vrány a hady. Do první třídy chodil v sukních, oblečení nebylo. V létě spával na seníku, v zimě na jedné lavici v kuchyni se sourozenci.
Byl elitním číšníkem luxusní pražské restaurace a servíroval i předním komunistům. V exilu se pak staral o domácnost výrobce slavných automobilů. Podobně jako pikolík od Hrabala byl Petr W. Noack osudově rozkročen mezi Čechy a Němci.
Hlas Ameriky a Svobodná Evropa by se umístily na předních pozicích, sledovanost všech stanic se tehdy ovšem neměřila. Kutilové a radioamatéři vedli tichou válku s hlasitými rušičkami o co nejkvalitnější poslech. „Půvab“ čehosi zakázaného skončil až v roce 1988.
„Neuměl si život zjednodušovat – a ani to nechtěl,“ vzpomínal v říjnu 1983 novinář Sláva Volný na svého dlouholetého kolegu a přítele Jiřího Lederera. Publicistu a intelektuála, od jehož narození uplynulo 15. července už sto let.
Alexander Feuerstein zůstal po válce sám, nacisté zavraždili jako Židy jeho rodiče a šest sourozenců. Aby zapomněl, vše v rodné vesnici na východním Slovensku prodal. Chtěl do Izraele, putoval ale do komunistického kriminálu.
Historie českého skautského – junáckého hnutí má řadu milníků. Jedním z nich je určitě 13. červenec 1912, den, kdy profesor tělocviku na žižkovské reálce Antonín Benjamin Svojsík vyrazil se skupinou třinácti chlapců na pochod na Vysočinu.
Hanuš Hron vzpomíná na děsivé okamžiky, kdy do Terezína dorazili vězňové z táborů na východě, trosky už téměř nepodobné lidem, ale i na dobrodružné výpravy tajnými terezínskými chodbami pro vánoční stromek.
Baťovy závody dokázaly i ve třicátých letech 20. století rozšiřovat výrobu. Na nevídaný rozvoj Zlína vzpomínali Jan Čipera, syn Baťova finančního ředitele, a Zdenka Slezáková. Vizionář Tomáš Baťa zemřel před 90 lety.
Zneužily pardubické náměstí Republiky jako místo svého kultu. Nacismus i komunismus zde postavily symboly moci, stála na něm nacistická „slepice“ i bizarní oslava kolektivizace. A co rudoarmějec od ‚Tyršáků‘? Bude se jako Stalinův sokl bez Stalina taky poroučet?