petra.verzichova@gmail.com
Petra Verzichová
Články (9)
stránka 1 / 1
Chartu jsem nepodepsala, abych nepřitížila dceři
Květa Běhalová za války pálila „neárijské“ doklady železničních zaměstnanců, během pražského povstání pronikla do německého vlaku. Po válce se nechala přesvědčit ke vstupu do komunistické strany. Definitivní vystřízlivění přinesla srpnová okupace roku 1968.
Hory jí vzaly dva muže a dceru. Příběh Evy Vavrouškové
Velkou většinu svého života prožila v Praze, narodila se v Jeruzalémě, kam se jejím rodičům na počátku války podařilo utéct před nacisty. Eva vzpomíná na šikanu soudruhů z uličního výboru v 50. letech i na tragicky zesnulého manžela Josefa Vavrouška.
Prožila celé století. Nejhorší byla heydrichiáda
V mrazech roku 1929 bruslila na Vltavě. Pamatuje si flašinetáře u hřbitovů i osmdesáté narozeniny prezidenta Masaryka. Před válkou chodila do Sokola, v květnu 1945 stavěla barikády. Pražská sokolka Věra Kazdová oslavila sté narozeniny.
Děkuji, že jsem se dožil svobody! Příběh skauta Karla Pfeiffera pronásledovaného StB
V roce 1952 zatkla StB na internátu v Dobrušce zámečnického učně Karla Pfeiffera. Čtyři estébáci ho u výslechu nutili, aby přiznal, že s vychovatelem punktovali státní převrat.
Na rogalu uprchl z komunistického Československa. Příběh Josefa Hlavatého
Riskantní přelet do Rakouska uskutečnil s tříletým synem na zádech. „Řekl jsem si – smrt, nebo život. Nechtěl jsem v tomto systému žít.“ Jeho čin fascinoval rakouská média.
Eva Pilarová se před smrtí omluvila: Chovala jsem se zbaběle, stydím se
Eva Pilarová se vyznala pro Paměť národa z hlubokého studu za své chování za komunismu: „Měla jsme strach a byla jsem zbabělá. Přiznávám se k tomu. Neměla jsem takovou odvahu jako Marta, kterou hluboce obdivuji,“ řekla Eva Pilarová, která se jako Karel Gott stala v roce 1977 tváří tzv. Anticharty.
Ten den bylo krásně. Dagmar Procházková zažila nálet na Prahu před 75 lety před
„Svítilo sluníčko a na Karlově náměstí byly maminky s kočárky,“ vzpomínala Dagmar Procházková na 14. únor 1945.
Byli jsme v nemilosti nacistů i komunistů, vzpomínal hrabě Antonín Bořek-Dohalský
Prastrýcové Antonína Bořka-Dohalského zaplatili za zapojení do protinacistického odboje životy a jeho otec putoval po návratu z Dachau na deset let do komunistických vězení.
Brněnský pochod smrti
Maria Pekařová musela 30. května 1945 opustit rodné Brno a vydat se s maminkou, tetou, babičkou a bratrem Karlem na tzv. brněnský pochod smrti.