Pankáč Cajthaml byl z „kádrově loajální“ rodiny. Jeho útěk z vojny pak ale skončil na německé ambasádě ve Varšavě. Nabídku na odcestování do Německa bohužel nevyužil. Syn lektorky marxismu-leninismu tak nakonec skončil „jen“ na dva roky v československem vězení.
Vlasatý pobuda v rauši se s tupým výrazem kýve ze strany na stranu. Drogy dostává ze Západu. Tak dobová propaganda vykreslovala „feťáky“. Mladí začínající narkomani však ve skutečnosti byli odkázáni na lékárničky svých matek, ti pokročilí vykrádali lékárny.
„Nebyla mezi námi žádná bariéra, žili jsme společně. Tedy až do roku 1945,“ říká Werner Pohnitzer, který s rodinou absolvoval Brněnský pochod smrti. Poválečný odsun Němců v pravidelných intervalech podrobuje česko-rakouské vztahy zkoušce. Co mu předcházelo?
Před 110 lety se narodil Kamil Lhoták, malíř balónů, automobilů a jednorukých žen. Ve svých obrazech a ilustracích vytvořil svébytný svět, podobně osobitý byl i jeho životní příběh. Kamil s tatínkem do jeho posledních let nakonec žili jako dva staří mládenci.
Naše interaktivní muzeum v Pardubicích pracuje s příběhy pamětníků tak, aby zaujaly mladou generaci. Celá expozice je úplně jiná, než jsme byli doposud u muzeí zvyklí. Působí zcela současně a naznačuje budoucí trend takových institucí.
Přes hory a lesy, na lodi, vlakem, letadlem v houfu západních turistů, anebo spořádaně přes rakouský konzulát. Jugoslávie v době normalizace představovala pootevřené dveře na Západ a za svobodou vedly desítky různých cest.
Jako jediný pomáhal s přípravou Emilu Zátopkovi, na rozdíl od něj nevstoupil do KSČ a zažil nelidské mučení. V komunistických vězeních a lágrech strávil osm let. 20. července si připomínáme 70 let od Zátopkova triumfu v Helsinkách. Příběh Jana Haluzy k němu patří.
Sotva se narodil, už musel pracovat. Od tří let pásl husy, od čtyř kozu. Nekonečný hlad nebylo možné utišit, proto lovil vrány a hady. Do první třídy chodil v sukních, oblečení nebylo. V létě spával na seníku, v zimě na jedné lavici v kuchyni se sourozenci.
Byl elitním číšníkem luxusní pražské restaurace a servíroval i předním komunistům. V exilu se pak staral o domácnost výrobce slavných automobilů. Podobně jako pikolík od Hrabala byl Petr W. Noack osudově rozkročen mezi Čechy a Němci.
Hlas Ameriky a Svobodná Evropa by se umístily na předních pozicích, sledovanost všech stanic se tehdy ovšem neměřila. Kutilové a radioamatéři vedli tichou válku s hlasitými rušičkami o co nejkvalitnější poslech. „Půvab“ čehosi zakázaného skončil až v roce 1988.