Barbora Čandová
Články (18)
stránka 1 / 2
Jana Zahradníčka pustili z vězení na pohřeb dcer, nevysvětlili mu téměř nic
Dagmar Halasová vyrůstala ve světě poezie. Její otec, známý brněnský lékař, se přátelil s předními moravskými básníky. Tragédii Zahradníčkovy rodiny prožívala zblízka. Vzala si syna Františka Halase a k Reynkům do Petrkova jezdila hledat „stíny minulosti“.
Filmy miloval. Jeho kino pak znárodnili a on do biografu už nevkročil
Bývalý legionář Čejka vedl brněnská kina Republika, Dukla a Bio Alfa. Znal se s Milošem Havlem i Voskovcem a Werichem. Rozbombardované kino ještě vlastními silami opravil, v roce 1948 ho ale komunisté vyhodili na dlažbu. Ze lva salónů se stal zlomený člověk.
Nechtěl vstoupit do JZD, za pomoc pronásledovanému knězi Jančovi dostal 10 let
Prosperující statek mu vyrabovali sovětští i rumunští vojáci. Po válce jej postavil znovu na nohy, přihlášku do JZD podepsat nechtěl. Ve vězení strávil šest let. O zmařeném osudu Františka Cechy vyprávěla jeho dcera Ludmila Ševčíková.
Ze subtropů do Jeseníků. Levicové uprchlíky z Řecka přijalo Československo
O osudu Horního Údolí v Jeseníkách svědčí místní hřbitov, na jehož náhrobcích čtete převážně německá a řecká jména. Většinu Němců, kteří osadu do konce druhé světové války obývali, nahradili levicově orientovaní Řekové. Ti uprchli před řeckou občanskou válkou.
Přežil dětský koncentrační tábor v chorvatské „Osvětimi“
Jakmile ustašovci dorazí do jejich vesnice, bude zle... Z pětičlenné srbské rodiny žijící na chorvatském území přežili druhou světovou válku jen dva – Milan Štekovič a jeho matka. Ostatní sourozenci zemřeli v Jasenovaci, chorvatské obdobě Osvětimi.
Na Hulín dopadaly spojenecké bomby. Němec křičel: „Proč jste nehlásili poplach?“
Vlastimil Úlehla měl na starosti sirénu. V osudný den do velitelství civilní protiletecké ochrany nepřišlo žádné hlášení a zdi radnice se začaly otřásat hlukem výbuchů bomb. Jako první pak musel mluvit s rodinami obětí náletu.
Sedmdesát hlasů modlitby se neslo ulicí
Na StB zjistili, že z něj nic nevytáhnou. „Nebavil jsem se s nimi. Mlčel jsem a hotovo. Modlil jsem se.“ Oldřich Kučera byl nepřátelská osoba III. kategorie nebezpečnosti a „pašerák“ duchovní literatury. A také účastník zpívaných modliteb.
Češi a jejich Rakušané. A obráceně. 5. část: Podnikání s tradicí. A bez ní…
Až do roku 1989 žili Češi a Rakušané v naprosto odlišných světech, ve světě socialismu a kapitalismu. Brzy poté si však začali uvědomovat, že jejich obchodní partneři z té druhé země přistupují k byznysu tak trochu jinak.
Češi a jejich Rakušané. A obráceně. 4. část: Spolupráce v byznysu
Pád železné opony v roce 1989 přinesl Čechům i Rakušanům dosud nevídané příležitosti. Těch využili podnikaví průkopníci na obou stranách hranice. Mnozí čeští a rakouští podnikatelé navázali spolupráci a rozjeli společný byznys.
Češi a jejich Rakušané. A obráceně. 3. část: Spojení (1989-2007)
V 80. letech se na jižní Moravě dala naladit rakouská televize, jedno z mála necenzurovaných médií, kvůli kterému se Češi opět začali učit německy. Právě z rakouské ORF se mnozí z nich v listopadu 1989 dozvěděli o pádu komunistického režimu ve své zemi.
- Předchozí stránka
- Aktuální stránka 1
- Stránka 2
- Následující stránka