Právě před osmdesáti lety – 24. října 1942 – bylo v Mauthausenu popraveno 262 příbuzných a spolupracovníků parašutistů, kteří se podíleli na atentátu na Heydricha. Co se stalo s jejich dětmi? Nacisté je skoro tři roky věznili v utajení.
Dva týdny po vyhlazení Lidic zlikvidovali nacisté 24. června 1942 další českou vesnici – Ležáky na Chrudimsku.
Dne 16. června 1942 se mělo konat v parku Národního muzea setkání tří odbojářů z Vysočiny z Dolních Vilémovic: pětadvacetiletého Aloise Denemarka, Jaroslava Kubiše a jeho bratra Jana Kubiše…
Kolo ukryté v koupelně, bomba v kuželníku… Rakev s leteckými kombinézami a další, dětská, pohřbená s padákem uvnitř. Bedna, ze které wehrmachtu na východní frontě vypadly vojenské věci vystlané… zase kusy padáku. I malé činy tehdy znamenaly velký risk.
Nebyly to pouhé milenky či přítelkyně. Všechny věděly, že nějak pomáhají odboji a riskují. Velmi. Tyto ženy stály po boku Janu Kubišovi a Josefu Gabčíkovi. Věděly, že nasazují život pro něco, co je přesahuje.
Po dávkách mediální palby letošního kulatého výročí víte o Heydrichiádě všechno? Přesvědčíme vás o opaku. Jak si s atentátem poradili střelci za filmovou kamerou? Čekají vás trailery i celé filmy.
Heydrich, Gabčík, Kubiš, libeňská zatáčka, stanné právo, Lidice, bitva v kostele, Ležáky… Osmdesát let staré události k nám promlouvají s neutuchající naléhavostí a jsou stěžejní součástí naší národní paměti.
Když Němci obsazovali v březnu roku 1939 Pardubice, měla Anna čtyři roky. „Bydleli jsme nedaleko Masarykových kasáren a němečtí vojáci mě u nich přejeli autem,“ popsala. Měla přijít o nohu, amputace nakonec nebyla nutná.
V mrazech roku 1929 bruslila na Vltavě. Pamatuje si flašinetáře u hřbitovů i osmdesáté narozeniny prezidenta Masaryka. Před válkou chodila do Sokola, v květnu 1945 stavěla barikády. Pražská sokolka Věra Kazdová oslavila sté narozeniny.
K pravoslavnému chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se 18. června 1942 sjížděla od čtvrté hodiny ranní vojenská a policejní auta.