Miroslav Petráček
Články (10)
stránka 1 / 1
Operace Transfer. Zpravodajci uletěli nacistům i s důležitými dokumenty
Je 16 hodin, pochmurné a mrazivé úterý 14. března 1939. Z pražského Wilsonova nádraží právě vyjíždí zvláštní vlak do Berlína. Jeho nejdůležitějšími cestujícími jsou Emil Hácha, prezident Česko-Slovenské republiky a František Chvalkovský, ministr zahraničí.
Z kaple se stala pozorovatelna pohraničníků. Příběh zničené Hůrky
V Hurkenthalu, šumavské sklářské osadě Hůrka, působil svérázný kněz Ignác Březina, který měl rád lidi, pivo a během kázání nenápadně šňupal tabák. Malé příběhy této vsi byly ukončeny velkými dějinami. Hůrka na počátku 50. let lehla popelem, vojáci zničili všechno.
Odbojáři a gestapo pod jednou střechou. Hoteliér Erno Košťál a jeho osudový dům
Legendární hotel Veselka už několik desetiletí na hlavní třídě Pardubicích nenajdete. Místo, kde stával, připomíná jen pamětní deska. Památku na časy první republiky a řadu významných osobností nechal komunistický režim zchátrat a 26. srpna 1972 odstřelit.
Umíral v lese několik dní. Jedna z posledních obětí střelby na hranicích
František Faktor lesy okolo Českých Velenic dobře znal. I díky tomu se mu 30. října podařilo přeběhnout přes hranici s Rakouskem. Kulka československého pohraničníka ho zasáhla až na rakouském území.
V žilách Cimrmana kolovala i jeho krev. A pro Čapka byl Don Quijotem 19. století
Jakub Hron Metánovský si dal předsevzetí, že každý rok musí něco nového vymyslet. A vymyslel spoustu věcí, i když většina z nich zůstala jen v náčrtku. V řeči tohoto neznámého českého génia jednoduše: „Každý rok jednu novotu vymyslet = vzdělanec.“
Tajemství hřbitova v Železné Rudě. Co se stalo u Debrníku na konci března 1948?
Po zelené turistické značce se pěšky i na kole dostanete z Železné Rudy přes Debrník až na hraniční přechod Železná Ruda - Bayerisch Eisenstein v Alžbětíně. Koncem března 1948 se stejným směrem do Bavorska vydala dvojice mladých lidí za svobodou...
Jako chlapce by mě zastřelili… Příběh poslední přeživší lidické ženy
Paní Jaroslava Skleničková, nejstarší žijící pamětnice tragédie, přežila se svou sestrou a maminkou Lidice i útrapy tábora Ravensbrück. Se smrtí svého otce, kterého nacisté zastřelili spolu s dalšími lidickými muži 10. června 1942, se nikdy nesmířila.
Zapomenutý povstalecký velitel. Díky němu esesáci nezničili centrum Prahy
Pražský Karlov byl za květnového povstání v roce 1945 významným velitelským stanovištěm. Odtud úspěšně řídil boje na pravém břehu Vltavy, od Žižkova až po Braník, plukovník generálního štábu František Vejmelka. Po únoru 1948 se mu za to komunisté odměnili po svém.
Staleté grunty jako cvičné terče pro děla. Jak zmizel šumavský Milov?
Po modré turistické značce dojdete ze šumavské vesnice Nicov směrem na Kašperské Hory do míst, kde stávala obec Milov. Dnes tu po ní nenajdete žádné stopy, po odsunu německých obyvatel a řádění vojáků Československé lidové armády si to místo vzala zpět příroda...
Pod peřinkou byly bomby
Jako malé dítě Květoslava vnímala válku jinak než dospělí. „Když bombardovali Ostravu, vylezla jsem na balkon a poslouchala.“ Při procházce někdy musela capat vedle kočárku, bylo v něm totiž „plno“: tatínek Karel Martínek převážel podomácku vyrobené bomby.