Skladatel Jan Kapr se po roce 1948 zařekl, že „nenapíše ani notu, která by nesloužila socialismu“. Dvacet let poté vrátil Stalinovu cenu a vystoupil z KSČ. Režisérka Lucie Králová zachytila jeho život v nekonvenční, vtipné i emotivní dokumentární opeře KaprKód.
Před 68 lety 2. května 1955 byli na Pankráci popraveni tři členové odbojové skupiny bratří Mašínů: Václav Švéda (34 let), Zbyněk Janata (23 let) a Ctibor Novák (52 let), strýc bratrů Mašínů.
Gene Deitch a Zdeňka Najmanová byli jako Romeo a Julie studené války. Ona pracovala pro studio Bratři v triku v komunistickém Československu, on přijel přímo z hollywoodské továrny na sny. Z jejich setkání vzešla životní láska i mnoho krásných animovaných filmů.
Ve svých třiceti měl za sebou vojenský parašutista Antonín Husník ledasco – mučení gestapem, čtyři roky v německých věznicích… A pak znovu týrání, tentokrát v komunistické režii. Oba totalitní režimy 20. století ho považovaly za hrozbu.
Jedenáct trestů smrti a tři doživotí. Pečlivě zinscenovaný proces začal před 70 lety 20. listopadu 1952. Při srovnání s podobnými procesy v komunistických zemích zde padl nejvyšší počet absolutních trestů.
Začalo to květinou položenou k poctě TGM. Skončilo vyhozením celé jedné maturitní třídy prostějovského Gymnázia Jiřího Wolkera. Moc pevně drželi komunisté a nevinný žert změnil životní osudy žáků celé maturitní třídy. Na podpal použili noviny s fotkou Stalina.
Po únoru 1948 Komunistická strana Československa začala s budováním totalitního systému. A za přispění sovětských poradců hledala nepřátele i ve vlastních řadách.
Dagmar Stachová se nikdy nedozvěděla, zda to byl omyl, nebo záměr. Po zatčení její matky ji estébáci nechali v odlehlé myslivně samotnou. Plačící dvouletou holčičku lidé našli až po několika dnech. Důsledkem dramatické události byl také rozpad rodiny.
Jako jediný pomáhal s přípravou Emilu Zátopkovi, na rozdíl od něj nevstoupil do KSČ a zažil nelidské mučení. V komunistických vězeních a lágrech strávil osm let. 20. července si připomínáme 70 let od Zátopkova triumfu v Helsinkách. Příběh Jana Haluzy k němu patří.
Byl elitním číšníkem luxusní pražské restaurace a servíroval i předním komunistům. V exilu se pak staral o domácnost výrobce slavných automobilů. Podobně jako pikolík od Hrabala byl Petr W. Noack osudově rozkročen mezi Čechy a Němci.
Při výslechu v roce 1953 stačilo podepsat spolupráci a mohla jít za svým malým synem. „Začala jsem se modlit. A Bůh stál tehdy při mně a já jsem nepodepsala.“ K nejhoršímu okamžiku svého života se vracela celý život.