Před lágrem ho nezachránil ani řád za chrabrost. Příběh veterána Karla Brhela
Karel Brhel si za 2. světové války mnohokrát sáhl na dno sil a opakovaně byl ve smrtelném nebezpečí. Mnohem více než za války ale trpěl jako vězeň komunistického režimu.
Karel Brhel si za 2. světové války mnohokrát sáhl na dno sil a opakovaně byl ve smrtelném nebezpečí. Mnohem více než za války ale trpěl jako vězeň komunistického režimu.
Je neděle odpoledne 6. listopadu 1955, sychravý podzimní den. Deseti politickým vězňům se povedl husarský kousek: prokopali se skoro dvacetimetrovým tunelem z jáchymovského lágru Nikolaj.
Když v Maďarsku vypuklo 23. října 1956 povstání, rozhodl se s kamarády zničit rušičku, aby se k obyvatelům Brna dostaly pravdivé informace o boji Maďarů proti režimu. Plán překazilo udání.
Musela se vyrovnat s tragédií Ležáků, při které nacisté zavraždili její žákyni Mařenku Hrubou. Děti milovala, ale její manželství zůstalo bezdětné. Manžela jí zavřeli komunisté a vrátil se s podlomeným zdravím.
Čtrnáctiletý Leonid „Levko“ Dohovič se nechtěl smířit se sovětizací Podkarpatské Rusi a za šíření protisovětských letáků putoval na deset let do gulagu. Trest ho nezlomil, z lágru kopal tunel.
U výslechů do něj pouštěli elektrický proud a zlomili mu obratel. Za výrobu a šíření protikomunistický letáků putoval skaut Ladislav Bartůněk do kamenolomu a uranového dolu. Jeho dívka na něj čekala a po svatbě spolu prožili 56 let.
Osada Drozdovská Pila se ukrývá v krásné přírodě na odlehlém místě Zábřežské vrchoviny. Ideálních podmínek pro úkryt za války využívali partyzáni a téměř osm let se zde schovával uprchlý politický vězeň Jaroslav Knápek.
Po likvidaci mužských klášterů se komunisté v červenci 1950 pustili i do ženských řeholí. Akce Ř se ale ukázala být nad jejich síly. Obětavých jeptišek se nedokázali ze dne na den zbavit.
Časně ráno 24. července 1949 zaútočili příslušníci Sboru národní bezpečnosti na sedm skautů, kteří se ukrývali v Jizerských horách. Dva na místě nemilosrdně zastřelili, ostatní zranili a uvěznili.
Komunističtí poslanci schválili 11. července 1951 zákon o ochraně státních hranic, který občanům Československa upřel základní právo na svobodu pohybu. Na jeho základě vznikla Pohraniční stráž – a pohraničníci tento smutný den slavili jako svátek.