28. prosince 1973 se obdivovaný Sovětský svaz pro mnoho lidí proměnil v říši zla. V Paříži totiž začalo vycházet Solženicynovo Souostroví Gulag. Román dosáhl milionových prodejů, jako samizdat se šířil i na Východě. „SSSR – náš vzor“ definitivně ztratilo platnost…
Kameníčkův grunt v Příkazích u Olomouce je teď významným kulturním dědictvím. Ne vždy tomu tak bylo – Helena Smolíková vzpomíná, jak statek s bohatou historií vypadal počátkem 50. let: „Moderní byt v Praze jsme museli vyměnit za bláto a necky.“
Neustále si připomínejme, že strávit je v bezpečí domova a v dostatku zdaleka nebylo samozřejmé... Podívejte se na letošní koledu, kterou jsme pro vás v Post Bellum natočili. Několika pamětníkům jsme přinesli Betlémské světlo.
Arméni vyšli v roce 1988 do boje za své historické území Náhorní Karabach i za nezávislost na Moskvě. To první tehdy získali, druhé prohráli. Dnes se situace obrátila. Náhorní Karabach je ztracen, ale cesta k nezávislosti se tím možná otevírá.
Karel Schwarzenberg, Hugo Mensdorff-Pouilly… Nedávno odešly dvě významné osobnosti a jejich úmrtí vneslo do veřejné debaty téma české šlechty a její role v minulosti i dnes. Přinášíme vám příběh jejich generačního souputníka Jana Podstatzkého-Lichtensteina.
Teplé večeře, klid a pohoda, víkend na chalupě. Matky z disentu svým dětem tyto věci často nedopřály. Zato jim dokázaly předat hodnoty, které jsou pro ně i po půl století stále důležité.
Sedláci to neměli snadné ani v jedné ze dvou totalit 20. století. „Tatínek byl jako sedlák vězněn dvakrát,“ říká v rozhovoru pro Paměť národa Jiří Kašlík. Seděl za komunismu i za nacismu...
Arménští partneři Paměti národa natáčejí s pamětníky arménského boje za demokracii a osvobození země od nadvlády SSSR. Vznikl krátký film, který je vzkazem i pro české publikum. V době, kdy se Jerevan opět pokouší o nezávislost na Moskvě, je nečekaně aktuální.
To řekl předseda místního JZD tatínkovi Josefa Směšného. Josef se narodil v roce 1950 a od dětství znal jen dřinu. V rozhovoru pro Paměť národa dodává: „Do družstva jsme vstoupili v roce 1976, když už opravdu nebylo možné hospodařit soukromě...“
„Žít v komunismu i kapitalismu je úplně stejně k ničemu. V obou systémech tě nakopnou do zadku, ale v komunismu tomu musíš ještě zatleskat,“ cituje překladatelka Anežka Charvátová kubánského autora Reinalda Arenase, který ukončil svůj život přesně před 33 lety.