Mami, já chci taky pryč, já tady nechci zůstat. Příběh Anny Vašátkové
Rodina Vogelova nebyla jako jediná z vesnice Červený Potok u Králík zařazena do odsunu. Všechny kamarádky a příbuzní odjeli a Vogelovy čekal trpký osud Němců, kteří zůstali.
Rodina Vogelova nebyla jako jediná z vesnice Červený Potok u Králík zařazena do odsunu. Všechny kamarádky a příbuzní odjeli a Vogelovy čekal trpký osud Němců, kteří zůstali.
Příbuzní obětí komunistického režimu neměli možnost zapálit svíčku na hrobech svých nejbližších. Jejich těla končila v hromadných hrobech, neoznačených urnách a v mnoha případech jejich ostatky zmizely neznámo kam.
Po záboru Podkarpatské Rusi Maďarskem se rozhodl pro útěk do Sovětského svazu. Doufal, že tam vznikne československá legie jako za první světové války. Po překročení hranice ho však zadrželi Sověti a poslali do gulagu.
Když v Maďarsku vypuklo 23. října 1956 povstání, rozhodl se s kamarády zničit rušičku, aby se k obyvatelům Brna dostaly pravdivé informace o boji Maďarů proti režimu. Plán překazilo udání.
Byla poslední láskou Josefa Gabčíka a zaplatila za to životem. Nacisté ji 24. října 1942 zastřelili v Mauthausenu s dalšími 261 českými vlastenci, kteří pomáhali parašutistům. Její dcera o tom dlouhá léta nevěděla.
Otta Bednářová vyslechla 23. října 1979 rozsudek v procesu se členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Bylo jí 52 let a měla vážné zdravotní problémy. Do vězení na tři roky ji soud poslal za podvracení republiky.
Rodák z Opavy Jaroslav Kukol se řadí k neznámým hrdinům, kteří odmítli přizpůsobivost většiny občanů s komunistickým režimem v okupovaném Československu. Před čtyřiceti lety podepsal Chartu 77.
V roce 1970 poslal soud do vězení tři mladíky zaměstnané v dolomitových jeskyních Bozkov: Jeníka, Doubka a Dolenského. Čím se provinili? Měli nevhodnou nástěnku, z amplionu pouštěli Svobodnou Evropu a zpívali protiokupační písně.
V liberecké Divadle F. X. Šaldy rozdmýchal sametovou revoluci a pomohl ji rozšířit po celém Liberci. Zemřel v pátek 16. října po vážné nemoci ve věku 77 let.
Ve svých čtyřiadevadesáti letech se Stanislav Čáslavka ohlížel za dramatickými okamžiky 20. století s humorem. Nejbolestnější vzpomínkou pro něj byla kapitulace Československa po mnichovské dohodě.