sarka.kuchtova@rozhlas.cz
Šárka Kuchtová
Články (14)
stránka 1 / 2
75 let po válce odešel z Koclířova poslední sudetský Němec
Albínu Huschkovi bylo na konci války sedm let a mluvil jenom německy. Byl svědkem tehdejšího nemilosrdného zacházení s Němci. Ze sedmnácti set obyvatel mohlo v Ketzelsdorfu zůstat jen pět rodin, Huschkovi uchránil od vysídlení neněmecký původ maminky.
Měkké kontaktní čočky z Československa ohromily svět a Blanka Brůnová byla u toho
Oční lékařka Blanka Brůnová, která stála v roce 1965 u zrodu prvního aplikačního střediska kontaktních čoček, slaví 90. narozeniny a stále přednáší vysokolským studentům.
Jediný se zastal Židů při jejich deportaci z Pardubic. Zaplatil za to životem
František Černý perzekuované Židy zaměstnal ve svém výrobní podniku a když v prosinci odjížděli transportem do Terezína, protestoval proti brutalitě gestapa. Krátce poté zahynul v Osvětimi.
S maminkou přežila všechny koncentráky i pochod smrti. Po válce je zavřeli Sověti
„Nebýt mé maminky, tak já tady nejsem. Ona měla už jen mě a život beze mne pro ni neměl smysl. Proto vynakládala všechno, co mohla, abych já přežila,“ vzpomínala Anita Franková.
Čekala jsem, že nás podepíše mnohem víc, říká o Chartě 77 Jarmila Stibicová
V lednu 1977 podepsala Prohlášení Charty 77 se svým manželem Jaromírem Stibicem. Nešlo jim o politiku, ale o dodržování lidských práv v Československu, ke kterému se komunistická moc zavázala.
Jako dvanáctiletá odjela do Sovětského svazu, vrátila se po devíti letech v uniformě
Jarmila Halbrštátová se odstěhovala do Sovětského svazu za rodiči, kteří v meziválečném období pracovali v Rostovské oblasti. Domů se vrátila jako spojařka tzv. Svobodovy armády.
Obyvatelé Lipovce a Licoměřic pomáhali partyzánům a stihl je za to trest
Jejich odvahu připomíná pomník u lesa, ve kterém najdete jámu po zemljance, v níž se schovávali váleční uprchlíci a východní výsadek Mistra Jana Husa. Vesničané jim pomáhali od léta 1943.
Jan Plovajko směl bojovat za vlast až po třech letech v gulagu
Po záboru Podkarpatské Rusi Maďarskem se rozhodl pro útěk do Sovětského svazu. Doufal, že tam vznikne československá legie jako za první světové války. Po překročení hranice ho však zadrželi Sověti a poslali do gulagu.
Z její hodiny odvedli nacisté dívku z Ležáků. Příběh Ludmily Severinové
Musela se vyrovnat s tragédií Ležáků, při které nacisté zavraždili její žákyni Mařenku Hrubou. Děti milovala, ale její manželství zůstalo bezdětné. Manžela jí zavřeli komunisté a vrátil se s podlomeným zdravím.
Dělal jsem vědu, abych nemyslel na holokaust. Příběh Vladimíra Munka
Vladimír Munk nastoupil do transportu s rodiči a ostatními pardubickými Židy v prosinci 1942. Po měsících ústrků, kdy nemohl do školy, do kina ani do parku, se na tu změnu vlastně těšil. Po návratu po válce zjistil, že kromě rodičů zahynulo přes třicet příbuzných.
- Předchozí stránka
- Aktuální stránka 1
- Stránka 2
- Následující stránka