sarka.kuchtova@rozhlas.cz
Šárka Kuchtová
Články (18)
stránka 1 / 2
Setkali se v Pardubicích v květnu 1945. Pak už si mohli jenom psát...
Vojáci v britských uniformách pochodují hlavní třídou. Kromě československé a sovětské vlajky nesou i americkou a dvě britské. Kde se vzali ve východních Čechách? Na květen 1945 i odjezd britských vojáků z města vzpomínala pardubická rodačka Eva Kopecká.
Odešel poslední chrudimský odbojář Jaroslav Pros
Odmítl převzít památeční medaili, kterou mu přichystala ruská ambasáda. Jaroslav Pros se stal komunistou už před válkou, ale s komunistickou stranou se rozkmotřil po srpnové invazi. Ovšem iluze o spravedlivé socialistické společnosti ztratil už krátce po válce.
Poklad v úschovně. Na fotografiích byl život, který mu vzala válka
František Hovora během heydrichiády unikl gestapu jen o vlásek, pak se tři roky ukrýval. Po válce si v pardubické nádražní úschovně vyzvedl kufr. A v něm vzpomínky na své nejdražší, mnoho z nich během heydrichiády zahynulo na popravišti pardubického Zámečku.
Šťastný sirotek Bohuslav
Bohuslav Vokoun se v osmi letech dostal do sirotčince Viléma Hartwiga v Horní Čermné na Pardubicku. Díky bohulibému zařízení se jeho smutek rozplynul. V roce 1939 se sem ale nastěhovali němečtí vojáci, vychovatelka pak děti odvedla do zařízení v protektorátu.
75 let po válce odešel z Koclířova poslední sudetský Němec
Albínu Huschkovi bylo na konci války sedm let a mluvil jenom německy. Byl svědkem tehdejšího nemilosrdného zacházení s Němci. Ze sedmnácti set obyvatel mohlo v Ketzelsdorfu zůstat jen pět rodin, Huschkovi uchránil od vysídlení neněmecký původ maminky.
Měkké kontaktní čočky ohromily svět a Blanka Brůnová byla u toho
Oční lékařka Blanka Brůnová, která stála v roce 1965 u zrodu prvního aplikačního střediska kontaktních čoček, slaví 90. narozeniny a stále přednáší vysokolským studentům.
Jediný se zastal Židů při jejich deportaci z Pardubic. Zaplatil za to životem
František Černý perzekuované Židy zaměstnal ve svém výrobní podniku a když v prosinci odjížděli transportem do Terezína, protestoval proti brutalitě gestapa. Krátce poté zahynul v Osvětimi.
S maminkou přežila všechny koncentráky i pochod smrti. Po válce je zavřeli Sověti
„Nebýt mé maminky, tak já tady nejsem. Ona měla už jen mě a život beze mne pro ni neměl smysl. Proto vynakládala všechno, co mohla, abych já přežila,“ vzpomínala Anita Franková.
Čekala jsem, že nás podepíše mnohem víc, říká o Chartě 77 Jarmila Stibicová
V lednu 1977 podepsala Prohlášení Charty 77 se svým manželem Jaromírem Stibicem. Nešlo jim o politiku, ale o dodržování lidských práv v Československu, ke kterému se komunistická moc zavázala.
Jako dvanáctiletá odjela do Sovětského svazu, vrátila se po devíti letech v uniformě
Jarmila Halbrštátová se odstěhovala do Sovětského svazu za rodiči, kteří v meziválečném období pracovali v Rostovské oblasti. Domů se vrátila jako spojařka tzv. Svobodovy armády.
- Předchozí stránka
- Aktuální stránka 1
- Stránka 2
- Následující stránka