info@postbellum.cz
Iva Marková
Články (8)
stránka 1 / 1
Mučili ho, nejhorší chvíle ale zažil po smrti milované ženy
U výslechů do něj pouštěli elektrický proud a zlomili mu obratel. Za výrobu a šíření protikomunistický letáků putoval skaut Ladislav Bartůněk do kamenolomu a uranového dolu. Jeho dívka na něj čekala a po svatbě spolu prožili 56 let.
Poslední Wintonův vlak ji dopravil do bezpečí. Jizva v srdci ale zůstala
Hanu Kleinerovou zachránil v létě 1939 odjezd do Anglie. Její rodiče tehdy zůstali a konce války se nedožili. Zahynuli v koncentračním táboře. Čím je starší, tím více na ně myslí.
Neratov jen o vlásek unikl zániku. Život mu vrátil farář Josef Suchár
Po vysídlení původních německých obyvatel to vypadalo, že Neratov v Orlických horách zanikne jako stovky obcí a osad v pohraničí. Nestalo se tak. Po sametové revoluci ho zachránil farář Josef Suchár, kterému se podařil zázrak.
Poddat se ukřivděnosti nemá smysl. Příběh Karly Charvátové
V jejím životě nebylo mnoho veselých okamžiků. Těsně před absolutoriem ji vyhodili z vysoké školy, obvinili z velezrady, ve vazbě ji znásilnil bachař. Projít životem bez ukřivděnosti jí pomohl smysl pro humor a víra v Boha.
Přeji si, aby se Romové vraceli ke své kultuře. Příběh Čeňka Růžičky a jeho rodičů
Když Čeněk Růžička jako padesátiletý zjistil, že rodiče prošli romským koncentračním táborem v Letech, postavil se do čela iniciativy, která chce v místě tábora vybudovat památník romského holocaustu. A uctít tak důstojně památku obětí.
Politruci nám kazili výkonnost. Příběh lyžaře Bohumíra Zemana
V roce 1980 stál jako druhý Čech v historii na stupních vítězů v závodě Světového poháru. V roce 1983 byl z reprezentace vyloučen. „Tlačili nás do věcí, jež nás nezajímaly. To nám ubíralo sílu na výkonnosti,“ vzpomínal na nátlak režimu na sportovce.
Štěstí je dělat to, co je těžké. Příběh vrchlabské disidentky Hany Jüptnerové
Nebála se vzdorovat režimu na malém městě. Nechodila k volbám, podepsala Chartu 77. Odvahu vzepřít se většině projevila i po sametové revoluci – stala se pěstounkou romských dětí a usilovala o uctění památky zavražděných sudetských Němců.
Ženy ve válce ranily nejen kulky, ale všudypřítomné utrpení v SSSR
Něco přes tři tisíce žen vstoupilo v letech 1943–1944 do Československé jednotky v SSSR. Podkarpatské Rusínky, Volyňské Češky, dělnice z továren, vězeňkyně gulagů.