Uzavření českých vysokých škol

17. 11. 1939

Na podzim roku 1939 přišla vlna demonstrací proti německým okupantům. Na výroční den vzniku první Československé republiky 28. října 1939 byla v Praze zahájena střelba do davu demonstrantů. Smrtelně postřeleni byli dva mladí lidé, na místě zahynul dělník Václav Sedláček, student medicíny Jan Opletal podlehl svému zranění o čtrnáct dní později - 11 . listopadu 1939. Rozloučení se zavražděným studentem, které se konalo 15. listopadu v Praze, přerostlo v novou protinacistickou demonstraci. Okupační moc využila příležitosti a 17. listopadu téhož roku, nyní se tento den slaví jako Mezinárodní den studentstva, pozatýkala stovky studentů, kteří byli bez soudu posláni do koncentračních táborů, odkud byla většina z nich po třech letech na naléhání protektorátní vlády propuštěna. (V táborech jich zahynulo 35). Devět studentských a vysokoškolských funkcionářů (Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert) bylo popraveno. Vyvrcholením bylo uzavření českých vysokých škol, což vzbudilo nevoli a protesty na celém světě. Jedním ze smyslů této akce bylo znemožnit Čechům získání vyššího vzdělání a postupně je dostat do pozice nevzdělaného a neplnoprávného národa, neschopného starat se o svou vlastní správu.

Články (88)
stránka 1 / 9