Leopold Färber, takřečený Hurvínek, by se v těchto dnech dožil 95 let. Na skauta, odbojáře a politického vězně z 50. let nezapomínají v domovských Boskovicích a nezapomínáme na něj ani my. Jeho příběh vyprávíme v brněnském Institutu Paměti národa.
Když si Libuše brala tašku s bramborami, věděla, že pod nimi jsou součásti vysílačky. Při výslechu gestapu hlavně cokoliv říct! Žádná strategie jí ale nevyšla: z Petschkova paláce byla deportována do koncentračního tábora Ravensbrück. Válku přežila jen zázrakem.
Baranova je klidná ulice na pomezí pražských Vinohrad a Žižkova, lemují ji činžáky postavené v první polovině 20. století. Za názvem najdeme příběh rodiny přesvědčených komunistů. Kdo tedy byl onen Baran? Mnoho lidí to nejspíš neví...
Maminka měla o synka strach, znepokojovala ji jeho plachost. A protože se znala s paní Svojsíkovou, manželkou zakladatele českého skautingu, přihlásila ho do junáckého oddílu. Zdeněk Zelený řečený Káďa nakonec naplnil svůj život neuvěřitelným dobrodružstvím.
Skupina potomků a příbuzných odbojářů, obětí holocaustu a vězňů nacistické totality se otevřenou výzvou obrací na poslance a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Ten veřejně označil statisíce občanů České republiky za fašisty a nacisty.
Boží mlýny prý melou jistě… Ale pomalu. Často se lidé, kterých se to týká, spravedlnosti za života nedočkají. Je to i případ protektorátního premiéra Aloise Eliáše, kterého před osmdesáti lety nacisté popravili.
Jedna puška na dva až tři muže. Boje v ulicích města. Kasárna na náměstí Republiky plná německých zajatců i civilistů. Tak vypadá Praha během povstání v květnu 1945 ve vzpomínkách odbojáře Pavla Tučného.
Balabán, Mašín, Morávek – tři velká jména protinacistického odboje. Byli mimořádně inteligentní, odhodlaní, odvážní. A při své statečnosti také vtipní. Václav Morávek gestapo doháněl k zuřivosti nejdéle. V boji pokračoval i po zatčení svých přátel.
Odmítl převzít památeční medaili, kterou mu přichystala ruská ambasáda. Jaroslav Pros se stal komunistou už před válkou, ale s komunistickou stranou se rozkmotřil po srpnové invazi. Ovšem iluze o spravedlivé socialistické společnosti ztratil už krátce po válce.
V únoru roku 1942 se na území nacisty okupovaného Polska ustavila Zemská armáda (Armia Krajowa). Nešlo jen o podzemní ozbrojené jednotky. Jednalo se de facto o paralelní státní strukturu, do které se zapojily stovky tisíc Poláků.
V noci 18. dubna roku 1945 otřásl krajem východně od Chrudimi mohutný výbuch. V zemi po něm zůstal kráter 60 metrů dlouhý a 20 metrů široký. Kusy vagónů skončily na poli, v okolí byla najednou vidět světla, protože exploze rozbila okna, a tím poškodila zatemnění.