Ceny Paměti národa letos poprvé putovaly i na Ukrajinu. Jedním z laureátů byl pan Myroslav Marynovyč, někdejší disident a dlouholetý politický vězeň, v současnosti prorektor Ukrajinské katolické univerzity ve Lvově.
Všimli jste si, jak je to podobné? Odhodlaní „kluci z Pešti“, rok 1956; ukrajinští mladíci narychlo vyzbrojení samopaly, rok 2022… Proč se maďarská vláda chová k Ukrajině rezervovaně? A jak to vidí Orbán? Dozvíte se v analýze Jana Adamce.
Za socialismu se nemluvilo o tom, že osvobozování Evropy od nacismu provázela i zvěrstva Rudé armády. Nenávist vůči Němcům nastřádaná za léta hrůz vyústila v největší masové znásilňování v dějinách. V roce 1945 byly postiženy asi dva miliony německých žen.
Čtyřiasedmdesátiletá Nina Bahinskaja téměř každý den vychází se běloruskou vlajkou a účastní se všech demonstrací. Svým odhodláním a vytrvalostí dává příklad Bělorusům: „Mladí se bojí víc než my. Oni se narodili už za Lukašenka, je to zastrašená generace.“
Spolupracovnice Paměti národa Scarlett Wilková už několik let natáčí příběhy řecké komunity v Česku. Osudy řeckých uprchlíků inspirovaly vznik jejího nového románu Až uvidíš moře.
„Michengrads“, pro malého Cyrila kdysi bájné město zachránců jeho táty. Ve skutečnosti Mnichovo Hradiště. Tady se postarali o otce, když utekl z pochodu smrti. Po několik měsíců zde žil u místních. Příběh objevili lokální novináři a historici pro Paměť národa.
Před pětasedmdesáti lety začala největší bojová akce druhé světové války na našem území. Cílem Ostravsko-opavské operace bylo osvobození průmyslové Ostravy. Po boku rudoarmějců bojovali vojáci 1. československého armádního sboru.
Sovětské úřady jadernou havárii, ke které došlo v sobotu 26. dubna 1986, nejdříve zamlčovaly, později zlehčovaly. Jejich lhostejnost dokazují vzpomínky pamětníků uložené v Paměti národa.
„Vyměnit“ ukončení bojů a stažení ruských okupační vojsk za slib neutrality? Pojem „neutralita“ se skloňuje často... Do jaké míry je to ale pro Ukrajinu reálné řešení? A jakou lekcí neutrality si už prošlo pět evropských zemí, které stojí „mimo“?
Alžběta Vargová zapisovala jména popravených nacisty, Jarmila Weinbergerová zachraňovala životy v Terezíně, Leonid Dohovič putoval jako čtrnáctiletý do gulagu, Hana Truncová strávila přes osm let ve vězení z politických důvodů, Květoslava Bartoňová zachránila 45 dětí ze slovenského Údolí smrti.