Valerij Kulacký
* 1955
… oblasti ukrajiny. oba rodiče byli ukrajinci, ale matka pochází ze … polska. rodiče patřili ke skupině ukrajinců, kteří byli po druhé … kteří si zvykli menšiny a zejména ukrajince na našem území vnímat …
… oblasti ukrajiny. oba rodiče byli ukrajinci, ale matka pochází ze … polska. rodiče patřili ke skupině ukrajinců, kteří byli po druhé … kteří si zvykli menšiny a zejména ukrajince na našem území vnímat …
… v březnu 1946 během přesidlování ukrajinců z dané oblasti byla jeho … předsedou asociace deportovaných ukrajinců "zakerozonnja" a členem … 1944 byly vztahy mezi poláky a ukrajinci vřelé" - příběh …
… z kontaktních míst pro mnoho ukrajinců prchajících z vlasti … … 1984 … ilnara … dudash … jako ukrajinka i češka jsem dvakrát …
… zážitky, ale i zkušenosti s rusy, ukrajinci a němci na volyni. v … popisuje zkušenosti s rusy, ukrajinci a němci ve volyni; …
… v kolchozu, pak se provdala za ukrajince z kirillovky, kde byla … v české rodině; provdala se za ukrajince z kirillovky; ve …
Málokdo si v Česku uvědomuje, že to pozitivní a příkladné, co se v současnosti ve vztazích mezi Poláky a Ukrajinci odehrává, lze označit za malý zázrak. Zvláště s ohledem na to, v jakém stavu byly polsko-ukrajinské vztahy těsně před začátkem ruské agrese.
„Putin je druhý Hitler.“ „Je to stejné jako v roce 1968.“ „Měli jsme se bránit jako Ukrajinci.“ Lidé, kteří svěřují své vzpomínky Paměti národa, se na válku na Ukrajině dívají optikou svých životních příběhů.
V médiích můžete najít polemiky, či dokonce tvrdá nařčení, že Ukrajinu ovládají neonacistická hnutí. Prapor pluku AZOV pak je „nacistickou svastikou“, na sociálních sítích se „experti“ vyjadřují k Stepanu Banderovi. Jak ve skutečnosti Ukrajinci vnímají své symboly?
Vasil Timkovič by se v březnu dožil stovky. Při našem posledním setkání už zuřila válka na východě. Komentoval ji jednoznačně: „Ukrajinci bojují za svoji svobodu, za svoji vlast, jako my jsme bojovali! Vzkažte jim, ať se rvou do poslední chvíle! Musí vyhrát!"
Po dvou letech ruské války proti Ukrajině stále častěji slyšíme: skončí kompromisem? Po tolika obětech? A jakou cenu za takový kompromis zaplatíme – Ukrajina i Západ? Hostem 85. dílu našeho podcastu je novinářka Petra Procházková.
… jsme vycházeli dobře, voni kradli, to je jasný. a ukrajinci dopadli tak, že u nás museli dělat. my jsme třeba neměli žádný, protože nás bylo dost, ale ukrajinci chodili k čechům dělat, třeba s koňma jezdili, na pole jezdili, na chmelnice jezdili.“ … ukrajinci …
… … viktorie … ivancová … „u nás bylo hodně zakarpatských ukrajinců, kteří šli dobrovolně do armády a dobrovolně šli i … hrdinové – to se bojovalo a neptalo se.“ … zakarpatští ukrajinci …
… … … marie … říhová … „ukrajinci nechtěli připojení k rusku. chtěli svoji vládu, … skupiny, které se snažily všelijak rusům škodit.“ … ukrajinci nechtěli k rusku …
… toho, jak se ruská federace zase jednou pokouší zničit ukrajince jako národ, snaží se vymazat ukrajinskou identitu … knihy v knihovnách, snaží se změnit kulturní pozadí ukrajinců a přesvědčit je, že jsou vlastně rusové. takže pro nás je to vlastně válka za možnost zůstat ukrajinci a sdílet naši kulturu s našimi dětmi. jestli …
… sověti. už se objevili sověti a dělali tam všechno svoje. ukrajinci i poláci byli v polsku, poláci i ukrajinci, rozumíš? udělali všechno a ukrajinci jdou [k sovětům – pozn. autor] a říkají: „nás bijí …