Barbora Čandová
Češi a jejich Rakušané. A obráceně. 3. část: Spojení (1989-2007)
V 80. letech se na jižní Moravě dala naladit rakouská televize, jedno z mála necenzurovaných médií, kvůli kterému se Češi opět začali učit německy. Právě z rakouské ORF se mnozí z nich v listopadu 1989 dozvěděli o pádu komunistického režimu ve své zemi.
Rakušané a jejich Češi. A obráceně. 2. část: Odloučení (1945–1989)
Sotva čeští Němci opustili své domovy v československo-rakouském pohraničí, začalo dosídlování. Noví odvážlivci přicházeli z českého vnitrozemí, Slovenska i ze zahraničí.
Češi a jejich Rakušané. A obráceně. 1. část: Dvojí rozdělení (1918–1945)
„Nebyla mezi námi žádná bariéra, žili jsme společně. Tedy až do roku 1945,“ říká Werner Pohnitzer, který s rodinou absolvoval Brněnský pochod smrti. Poválečný odsun Němců v pravidelných intervalech podrobuje česko-rakouské vztahy zkoušce. Co mu předcházelo?
Bohování mojí maminky. Zemřel syn poslední žítkovské bohyně Josef Gabrhel
Sotva se narodil, už musel pracovat. Od tří let pásl husy, od čtyř kozu. Nekonečný hlad nebylo možné utišit, proto lovil vrány a hady. Do první třídy chodil v sukních, oblečení nebylo. V létě spával na seníku, v zimě na jedné lavici v kuchyni se sourozenci.
Vyvraždění Javoříčka: Nacisté se krvavě pomstili za čin opilého partyzána
38 obětí. Domy zničené pancéřovými pěstmi a zápalnými granáty. Tak vypadala odveta Němců v obci Javoříčko na Litovelsku. Dnes se o ní mluví jako o moravských Lidicích.
Předváděli na něm novou metodu mučení: elektrické boty
„Byla tam plná místnost estébáků, papalášů z okresu i s jejich šoféry. A na mně ukazovali, jakou mají novou mašinku,“ vzpomíná Bohumil Zhof. Státní bezpečnost ho zatkla již roku 1948 za vydávání protikomunistických letáků.
Otcové pomáhali partyzánům. Dcery vzdorovaly gestapákům
Miroslavu Kaštovskou a Elišku Michalskou spojuje podobný osud. Narodily se počátkem 30. let 20. století a vyrůstaly pod beskydskými kopci. Jejich otcové během druhé světové války pomáhali partyzánům a zaplatili za to svými životy.
Popálení koně běhali vesnicí jak šílení
Vesnice Loučka měla na konci války hned dvakrát lehnout popelem. Rodná ves Josefa Petrů však osdu Ploštiny jako zázrakem unikla. Zkáza a dramatické výjevy se jí ovšem nevyhnuly...
V internaci jsme měly vymřít
V rámci tzv. Akce Ř namířené proti řádovým sestrám byla v soustřeďovacím klášteře v Bílé Vodě internována i řeholnice Anna Dobromila Šťastná. ‚Je to tam připravené a stačí vám jídlo na jeden den,‘ zněl příkaz. Jenže klášter v Bílé Vodě byl 120 let neobydlen.
- Předchozí stránka
- Stránka 1
- Aktuální stránka 2
- Následující stránka