Poprvé v období normalizace se lidé mohli sejít na povoleném shromáždění 10. prosince 1988. Stalo se tak u příležitosti 40. výročí podpisu Všeobecné deklarace lidských práv a díky francouzskému prezidentovi.
V pátek 17. listopadu 1939 probudily studenty ve vysokoškolských kolejích v Praze, Brně a Příbrami výstřely z kulometů a křik.
Pohřeb studenta medicíny Jana Opletala, který zemřel na následky střelby do studentů při demonstraci 28. října 1939, se stal studentským protestem proti německé okupační moci.
Jakmile přistálo v neděli 9. prosince 1984 v Praze letadlo z Říma, ve kterém seděla Agnesë Gonxhe Bojaxhiu, známá jako Matka Tereza, zahájila Státní bezpečnost sledovací akci, která trvala po celou dobu její třídenní návštěvy ČSSR.
Václav Havel ho předehrou sametové revoluce. Na „přehlídku nezávislé československé kultury“ přijely do polské Wrocławi dva týdny před 17. listopadem tisíce Čechů a Slováků.
28. října 1988 komunistické pořádkové síly brutálně potlačily nezávislou manifestaci u příležitosti 70. výročí vzniku republiky.
Pomstu nacistů za atentát na Reinharda Heydricha dovršila poprava vlastenců zapojených do spolupráce s výsadkovými skupinami Anthropoid, Silver A, Bivouac, Out Distance, Steel a Intransitive v koncentračním táboře Mauthausen.
Odpovědí disentu byla Charta 77, která upozorňovala na jejich nedodržování v souvislosti s procesy s undergroundovými hudebníky v roce 1976.
30. září 1989 skončilo pro osmiletou Katharinu Kuhn tříměsíční pražské dobrodružství. Toho dne se spolu s dalšími uprchlíky z východního Německa dozvěděla, že mohou odcestovat do západního Německa.
Prvního září 1939 Německo zaútočilo na polský poloostrov Westerplatte u přístavu Gdaňsk a Velká Británie s Francií vyhlásily v reakci na útok Německu válku. Poláci však zůstali v boji osamoceni, po jejich boku bojovali jen čeští vojáci.