Zjištění, že se na poli šíření propagandy a dezinformací z Ruska do EU „něco děje“, přicházelo do Bruselu pomalu. Až v roce 2015 vznikl speciální tým EU StratCom Task Force, do něhož svého zástupce vysílá i české MZV – aktuálně je jím Jan Látal.
„Náš tým se zabývá ruskými dezinformacemi, ale i budováním povědomí o podobách informační války, jejich popisem, reakcemi na ně a také komunikací o EU v evropském sousedství, kde já osobně mám na starost Moldavsko. Kromě toho jde i o podporu nezávislých médií v regionu, kam svým vlivem silně zasahuje Rusko. Nejviditelnější ale určitě zůstává tematika dezinformací,“ říká Látal v rozhovoru pro HlídacíPes.org.
Finanční podporu EU dostávají i nezávislá ruská média, která musela odejít do exilu. „Je v našem zájmu, aby se udržel alespoň nějaký nezávislý ruský hlas, aby aspoň část ruské společnosti přijímala informace odjinud než z oficiálních kremelských kanálů,“ vysvětluje Látal.
EU StratCom Task Force spadá pod Evropskou službu pro vnější činnost a po spíše rozpačitých začátcích v roce 2015 postupně rozšiřuje svůj záběr. „Porozumění tomu, že dezinformace jsou reálný problém, se už naštěstí zvýšilo,“ podotýká Látal.
Vedle hlavní pozornosti zaměřené na Rusko vznikly v rámci příslušné divize postupně i zvláštní týmy pokrývající dění na Balkáně, Blízký východ a relativně nově také Čínu.
Celkově má tým Stratcom divize přibližně čtyřicet lidí, na východní Evropu se zaměřuje třináct z nich, což v poměřování s celou ruskou (a čínskou) (dez)informační mašinérií nezní jako velká síla. „Ono to ale není tak, že by se nás tím zabývalo v EU jen čtyřicet, je tu přeci množství národních aktérů, kteří se tomu důsledně věnují,“ namítá Látal.
Ambasády vám to řeknou
EU StratCom pravidelně vydává týdenní přehledy hlavních dezinformací, konspirací a produktů ruské propagandy. „Sledujeme, co se děje venku, ale i uvnitř EU. Domácí zdroje dezinformaci a lidi, kteří různé konspirace šíří spíše z přesvědčení, příliš neřešíme, to ani není náš mandát. Podstatné pro nás dlouho bylo to, jak se projevují hlavně platformy přímo placené Kremlem, jako je RT nebo Sputnik,“ říká Látal.
V bezprostřední reakci na ruský útok na Ukrajinu ale EU v březnu 2022 rozhodla, že vysílání zpravodajské agentury Sputnik a zpravodajské sítě RT/Russia Today v EU skončí, „dokud nebude ukončena agrese vůči Ukrajině a dokud Ruská federace a její přidružené sdělovací prostředky neupustí od dezinformačních činností a manipulací s informacemi zaměřených proti EU a jejím členským státům.“
„Důležitý je nejen obsah, ale i to celé propojené prostředí, techniky a nástroje, jimiž se tento obsah šíří. To také trochu chybí v české diskuzi.“
„RT a Sputnik byly pro Kreml páteřní infrastrukturou. Nyní se snaží zákaz obcházet třeba tím, že lidé z původní RT Spain publikují v „médiích“ registrovaných v Latinské Americe, odkud se obsah zase dostává zpět do Evropy,“ vysvětluje Látal. Je i mnoho dalších cest, jak se vyfabrikované „informace“ vyhovující Kremlu šíří.
„Dezinformační systém v Evropě přebírá informace původem z Ruska velmi rychle, účinně je recykluje. Po zákazu RT a Sputniku si začal hledat nové kanály, příkladem jsou sociální sítě ruských ambasád – ty nyní Rusko hojně využívá k šíření svých názorů a dezinformací,“ dodává Látal.
Velmi aktivní je na sociálních sítích například ruská ambasáda v Bratislavě. Oblíbeným tématem příspěvků ruských diplomatů včetně těch působících stále ještě v Česku je kupříkladu zdůrazňování globální rusofobie a údajné nenávisti k obyčejným Rusům.
Různé dezinformace a konspirační teorie si posléze dále žijí vlastním životem na dalších spřízněných účtech na sociálních sítích a webech v jednotlivých zemích.
„Důležitý je nejen obsah, ale i to celé propojené prostředí, techniky a nástroje, jimiž se tento obsah šíří. To také trochu chybí v české diskusi. Upozornění na onu koordinaci, na jasný směr, odkud a kam dezinformace jdou, by pomohlo posunout debatu, která se často redukuje na pojmy jako pravda a lež či střet mezi svobodou projevu a cenzurou,“ říká Látal a nabízí příklad:
„Vy si můžete myslet třeba to, že Země je placatá, ale když je takový ‚názor‘ simultánně publikován na deseti různých serverech, podporován umělými internetovými boty kvůli vyššímu dosahu, přeložen do různých jazyků, tak je zjevné, že nejde o názor jednotlivce, ale o cílenou a koordinovanou operaci. Pak má stát zpozornět a brát to vážně, zejména, když původ těch informací s cílem rozdělovat společnost vystopujete v Rusku.“
Látal potvrzuje i to, že řetězové maily jsou fenoménem české společnosti, přesněji širšího středoevropského prostoru: „V podobném duchu jinde fungují facebookové, whatsappové či telegramové skupiny. Řetězové maily jsou do značné míry generační záležitost odrážející možná pozdější nástup části populace do světa technologií a menší ochotu učit se novým věcem.“
Rusko jako oběť i vítěz
Útok Ruska na Ukrajinu 24. února 2022 byl svého druhu zlomem i v ruské propagandě. Podle Látala ale byla „intenzivní komunikační příprava Kremlu na napadení patrná už dlouho předtím“.
„Osobně jsem byl o tom, že Rusko zaútočí, přesvědčen přibližně od Vánoc 2021, protože ta zvýšená aktivita Ruska byla zcela zřejmá. Do veřejného prostoru pouštělo nejrůznější informace, které měly sloužit jako záminky pro útok, jako třeba o údajných atentátech v Doněcku. Kreml si budoval informační předpolí a hledal důvody, které by obstály hlavně před domácím publikem, ale alespoň i před částí zahraniční veřejnosti,“ říká. Zhruba pětinásobně prý v té době narostl výskyt slov fašismus, nacismus a genocida právě ve spojení s Ukrajinou.
„Rusku vyhovuje poptávka po snadných řešeních, silných vůdcích i po nejrůznějších konspiracích, a snaží se ji ve společnosti posilovat, když vycítí příležitost.“
„Věřím, že jsme naší prací pomohli upozorňovat na to, co se děje. Interpretace událostí byla zejména v prvních měsících jednoznačná. I na dezinformační proruské scéně bylo patrné překvapivé ticho, kdy sami chvíli nevěděli, jak dění komunikovat. Zmatek byl i v Kremlu, příkladem je vydání předem připraveného oslavného článku o ruském vítězství na Ria Novosti,“ připomíná Látal situaci, kdy už 28. února 2022 ruská státní agentura vydala text o tom, že „Rusko porazilo Ukrajinu a obnovilo své ‚historické hranice‘.“
„Období rozkolu ruského lidu se chýlí ke konci,“ stálo v článku. „Copak někdo ve starých evropských hlavních městech, v Paříži a Berlíně, vážně věřil, že se Moskva vzdá Kyjeva? Že Rusové budou navždy rozděleným národem?“
Zkušenosti z práce v EU StratCom prý ukazují, že základní ruský dezinformační obsah se stále opakuje. „Základních narativů není mnoho, je to taková permanentní recyklace zavedených a prověřených tezí, kolem nichž se nabalují nové události. Typově, že Ukrajina rovná se fašismus, že USA na Ukrajině budovaly tajné biologické laboratoře. To stále probublává a udržuje se v povědomí,“ konstatuje Látal.
Oblíbeným tématem je i spor elity versus prostý lid a úpadek tradičních hodnot, tvrzení, že vlády jsou řízené z Washingtonu nebo z Bruselu, že nehájí naše zájmy, že slouží někomu jinému… „Rusku vyhovuje poptávka po snadných řešeních, silných vůdcích, i po nejrůznějších konspiracích, a snaží se ji ve společnosti posilovat, když vycítí příležitost. Asi není náhoda, že velmi aktivní na sociálních sítích je například ruská ambasáda v Bratislavě,“ myslí si Látal.
Rusové podle něj dlouhodobě hrají roli jak oběti, tak vítěze: „Svou legitimitu čerpají z vítězství ve 2. světové válce – v jejich interpretaci je to tak, že fašisti jsou ti, o nichž to řeknou oni. Nejde o žádné definiční parametry fašismu, ale o to, že to, kdo je fašista, určují oni.“
Čína na dlouhodobou strunu
V oblasti dezinformací je patrná i rusko-čínská spolupráce. Obě země se od sebe učí a inspirují se v oblastech, kde mají společné zájmy, jako je americký vliv nebo rozšiřování NATO.
„Využívají k tomu zejména ve třetích zemích i podobné komunikační kanály. A třeba čínská agentura Nová Čína i ruský TASS poskytují svoje zpravodajství zdarma africkým médiím a to logicky vede k tomu, že se pak přejímá jejich pohled na svět, jejich interpretace událostí,“ říká český zástupce v EU StratCom.
„Noviny v Burkina Faso si Reuters asi nepředplatí. Například televize RT Arabic je jedním z nejsledovanějších a velmi vlivných kanálů v severní části Afriky. Je tam vnímána jako kredibilní zdroj informací.“
„Lokální zprávy možná pojímá věrohodně, ale cokoli, co se týká Ruska a nyní války na Ukrajině, vychází samozřejmě z výkladu Kremlu,“ doplňuje Látal.
„Ruské porozumění evropskému prostoru je pochopitelně mnohem větší, umí se lépe přizpůsobovat lokálnímu kontextu a slabinám konkrétní společnosti. Rusko má zároveň mnohem větší snahu dělat problémy, rozdělovat, nemá v tuto chvíli ambice budovat své pozitivní vnímání.“ Ve srovnání s Ruskem hraje prý Čína mnohem dlouhodobější hru:
„Usiluje právě o to, aby vystavěla dlouhodobé pozitivní vnímání Číny, obvykle skrze investice a ekonomickou spolupráci. To, co se děje v Evropě, je jen odvarem toho, co Čína dělá a prosazuje v Africe.“
Článek byl zpracován za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.