Příběhy těch, kteří „hanobili“ KSČ a její představitele
Nástup Gustáva Husáka do vedení KSČ 17. dubna 1969 znamenal začátek tzv. normalizace a trestání oponentů režimu.
Nástup Gustáva Husáka do vedení KSČ 17. dubna 1969 znamenal začátek tzv. normalizace a trestání oponentů režimu.
Po rozehnání salesiánského domu a internaci představených v dubnu 1950 se Miloslav Frank tajně se dál připravoval na kněžství.
Na prvomájovou oslavu roku 1987 dorazili Rudolf Bereza a Tomáš Hradilek s transparentem: „Charta 77 vybízí k občanské kuráži“.
Legendární sparťanský útočník Jan "Gusta" Havel zažil euforii dvojitého vítězství nad Sovětským svazem na mistrovství světa v březnu 1969.
Tři roky a čtyři měsíce se malá Eva Zweigenthalová, po otci židovská holčička, schovávala za nacistické okupace v domě vranovského poštmistra pana Kůrky.
Až do 15. března 1939 prožívala Doris Schimerlingová šťastné dětství v Brně. Po okupaci byla kvůli svému židovskému původu vyloučena z gymnázia.
25. únor 1948 tragicky poznamenal životy statisíců Čechů. 248 bylo popraveno, do věznic putovalo 200 000 osob, 4495 ve věznicích zemřelo, 170 938 občanů uprchlo a 280 bylo zabito při pokusu přejít hranice.
Jan Sedláček nechtěl do JZD. Policie u něj našla ilegální literaturu a Chartu 77. Zavřeli ho za rozkrádání socialistického majetku.
Krátce po osvobození přivedli rodiče tehdy desetileté Evě Lukášové novou „starší sestru“. Jmenovala se Ilse Eichnerová, byla to dcera jejich židovských přátel, která jako jediná z rodiny přežila holocaust.
Čeští disidenti, oslněni polským protikomunistickým hnutím, iniciovali na konci 70. let setkání českých a polských disidentů na hranicích. Místa v horách, kde si disidenti vyměňovali samizdaty, dohodli tajnými kódy.