V neděli 15. ledna 1989 se představitelé nezávislých iniciativ pokusili uctít na Václavském náměstí památku Jana Palacha. „Bezpečnostní“ složky proti nim a všem přítomným zasáhly. Následovaly další demonstrace, opět surově potlačované.
Prastrýcové Antonína Bořka-Dohalského zaplatili za zapojení do protinacistického odboje životy a jeho otec putoval po návratu z Dachau na deset let do komunistických vězení.
Dva dny před svými 97. narozeninami zemřela 27. prosince Miloslava Kalibová, která s maminkou a mladší sestrou přežila vyhlazení Lidic. Tatínka nacisté zastřelili na dvoře Horákova statku jako ostatní lidické muže.
Když se o Vánocích schází rodina Olgy Novákové, jsou jich desítky. Se svým manželem Milošem vychovala v emigraci v Montréalu sedm dětí.
„Advent byla doba docházení do Bartolomějské. V té době jsem z toho vždycky zhubla, takže na Vánoce jsem byla štíhlá,“ popsala nátlak StB v předvánoční době katolická intelektuálka a učitelka mnoha generací žurnalistů. Nátlaku nepodlehla.
V České republice žijí desítky až stovky židovských dětí ukrývaných za války, jejichž osudy dosud nikdo podrobně nezpracoval. Přinášíme příběhy dvou z nich: Marie Andělové a Evy Doleželové.
Co znamenal listopad 1989 pro ty, kdo patřili k protikomunistické odbojové skupině kolem bratrů Mašínů, či pro jejich příbuzné, kteří zůstali v Československu?
Olga Masníková prožila život po boku animátora Borise Masníka, který založil se svými bratry slavné studio animovaného filmu Bratři v triku. Vyhlédl si ji v tanečních kurzech v Pražském ústavu pro hluchoněmé.
Zdaleka ne všichni, které Státní bezpečnost registrovala jako své spolupracovníky, se ke spolupráci zavázali dobrovolně, ne všichni někoho udali. Míru jejich spolupráce však bylo možno nahlédnout po otevření archivů mnoho let po převratu.
Dcera Otto Fischla Helena Kosková vzpomínala na překvapení, když uslyšela otcovo jméno v souvislosti s procesem s Rudolfem Slánským, který začal 20. listopadu 1952: „V rozhlase četli jména a mezi nimi i tátovo, což bylo pro mě strašlivé překvapení."