Barbora Šťastná
Ohlédni se… Čechy totiž už možná neuvidíš
Osud virologa Karla Rašky a jeho rodiny je už po generace spjatý s medicínou. A také s odchody z Prahy a opětovnými návraty za více či méně příznivých okolností.
Život ve vězení? Vlastně už odpočinek…
Banderovci jsou dnes známí hlavně jako podporovatelé nacistů a pachatelé strašlivých masakrů za druhé světové války v Haliči a na Volyni. Příběh ukrajinského povstaleckého hnutí ale pokračoval i po válce.
Malí „nepřátelé lidu“ – ukrajinské děti, které vyrostly na Sibiři
Desetitisíce ukrajinských rodin byly během Stalinovy vlády deportovány ze svých domovů daleko na východ do nekonečné tajgy. Vrátily se až po Stalinově smrti a své domovy často nenašly.
Ukrajina mezi Hitlerem a Stalinem
Dva totalitní režimy, které se přehnaly přes Ukrajinu ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, za sebou zanechaly nepředstavitelé množství mrtvých a rozvrácenou společnost. Lidé ztratili naději, že by si mohli plánovat život podle svého.
MDŽ: ženy „na oslavu svého svátku“ musely odpracovat miliony hodin zdarma
Mezinárodní den žen před rokem 1989 znamenal škrobené podnikové oslavy, které se mnohdy zvrhly v brutální pijatyky. Především byl ale svátkem mohutné ideologické manipulace. Oslava žen znamenala ve skutečnosti jejich ještě větší vykořisťování.
Utekli před sovětskými kolchozy, v Čechách je dostihly nanovo
Roku 1947 se 34 tisíc volyňských Čechů v rámci repatriační dohody vrátilo do staronové vlasti. Klidný život, za kterým do Československa přišli, tu ale většinu z nich nečekal.
Dvouletka – rozjásaná předehra k temnému dramatu padesátých let
V únoru 1948 vstoupilo Československo do éry komunistické diktatury. Socialistické plánování však naši ekonomiku ovládlo ještě o něco dříve. Už počátkem roku 1947 s velkou slávou odstartovala dvouletka - plán na obnovu válkou zničené země.
Pražané usedali k obědu, když zaduněly výbuchy
Pražané si leteckých poplachů na konci války příliš nevšímali. Houkání sirén vnímali jako signál, že spojenci letí bombardovat Německo. 14. února 1945 však bomby dopadly na Prahu.
Tatínek odvedl syna před bránu sirotčince, zazvonil a utekl
Příběh záchrany Azriela Danskyho a jeho rodičů před hrůzami holocaustu připomíná dobrodružný film. Rodiče jej vydávali za sirotka, z ghetta, odkud měl jet do Osvětimi, se dostal v pytli s prádlem. Očima pětiletého pak viděl mrtvé a ten obraz se mu vryl do duše.
Nebojoval jsem proti režimu. Bojoval jsem za záchranu vlastního ducha
Novinář, překladatel, disident a politik Luboš Dobrovský by 3. února oslavil devadesáté narozeniny. „Nikdy jsem neměl pocit, že to, co dělám, je odboj,“ řekl Paměti národa ve svých vzpomínkách.