Pane, nezabíjejte mi tatínka, prosil chlapec v Českém Malíně
Dne 13. července 1943 vypálili nacisté obec Český Malín na Volyni a zavraždili 374 Čechů a 26 Poláků. Paměť národa obsahuje vzpomínky několika volyňských Čechů, kteří masakr přežili.
Dne 13. července 1943 vypálili nacisté obec Český Malín na Volyni a zavraždili 374 Čechů a 26 Poláků. Paměť národa obsahuje vzpomínky několika volyňských Čechů, kteří masakr přežili.
Do roku 1989 se slavil 6. říjen jako Den Československé lidové armády. V tento den roku 1944 českoslovenští vojáci překročili hranice předválečného Československa a v Dukelském průsmyku zavlála československá vlajka.
Mají za sebou více než sedmdesát natáčení našeho podcastu. Předseda kolegia Paměti národa Jan Dobrovský a politický komentátor a novinář Jindřich Šídlo pokřtí novou knihu „Můžu to doříct…?“, vychází z úvodních třinácti dílů série podcastu. 7. listopad, La Fabrika!
Žili zde po staletí a zanechali po sobě viditelnou stopu. Totalitní režimy ale s životy členů šlechtických rodin otřásly. Až po roce 1989 někteří rodová sídla znovu obydleli. Jak naši šlechtu poznamenala zkušenost s exilem? Co vyprávěli pro Paměť národa?
Arméni vyšli v roce 1988 do boje za své historické území Náhorní Karabach i za nezávislost na Moskvě. To první tehdy získali, druhé prohráli. Dnes se situace obrátila. Náhorní Karabach je ztracen, ale cesta k nezávislosti se tím možná otevírá.
Na přelomu čtyřicátých a padesátých let proběhly v Paříži za velké publicity i zájmu západní veřejnosti dva soudní procesy, v nichž se před veřejnou institucí poprvé projednával komunistický teror a nelidské podmínky Gulagu.
Tři příběhy, tři osudy. Spojuje je místo narození – středočeské Lidice. A také skutečnost, že jako jedny z mála lidických dětí vyhlazení vesnice přežily. Nacisté si je vybrali k „poněmčení", ale své plány naštěstí nestihli uskutečnit…
Pod tímto titulem vyšla v Československu už v roce 1932 jedinečná kniha o sovětské státní bezpečnosti, ta se do roku 1922 jmenovala Čeka, poté GPU. Strukturu, metody a cíle této represivní policejní organizace odhalil na Západ přeběhlý vysoký důstojník GPU.
Čtyřicet let před Solženicynem vydal bývalý čekista N. I. Kiselev knihu předjímající slavné Souostroví Gulag. Zprávu o lágrech na Soloveckých ostrovech v roce 1938 nechal vydat i K. H. Frank. Je tak dokumentem třídní a rasové nenávisti obou totalit 20. století.
Paměť národa uchovává jedinečný soubor osmi příběhů, které se odehrály v souvislosti s mimořádnými činy protikomunistického odboje. Jádrem první části svědectví je dnešní shrnutí obsažných záznamů rozhovorů s Josefem Mašínem – „Zabíjel pěšáky komunismu“.