Vladimír Nemajer

* 1922

  • „Bratr se seznámil s nějakou Francouzkou, a když potom přišel ten zábor (únor 1948 – pozn. autora), tak chtěl do Francie. Jenže hranice už byly uzavřené. S nějakým kamarádem je pak přecházeli na jižní Moravě. Tehdy byla část hranice pod kontrolou Američanů a část pod kontrolou Rusů a pak to nějak měnili, a když to přecházel, tak ho chytli. Brácha byl v Českých Budějovicích a tam ho mlátili. Maminka potom za ním byla v nemocnici ve Střešovicích a odvezla jeho zakrvácené šatstvo. Někdo ho musel praštit po hlavě, ztratil balanc a později zemřel.“

  • „Vybombardovali letiště. Tehdy se na letišti učila skupina děvčat. Během bombardování jsem utekl z baráku v Prostějově na kopec. Měl jsem dalekohled a viděl jsem dva černý americký piloty ve stíhačkách. Na druhý den jsem se šel na letiště podívat a viděl ty holky rozmasakrované. Nikomu to nepřeji. Stehna roztrhaný. Válka je hrozná věc. Takový pěkný holky. Učili je tam dálnopis. Současně s tím vybombardovali také letiště ve Vyškově.“

  • „Otec měl jako válečný poškozenec nárok na trafiku. Měl totiž za kamaráda tehdejšího ministra financí. Přes velmistra Řádu německých rytířů (Robert Schälzký – pozn. autora) tam prosazovali Němce, ale nakonec to dostal tatínek. Stal se vedoucím velkoprodeje tabáku v Šumperku až do záboru v roce 1937 (1938). Za tu dobu v Šumperku postavil barák poblíž dnešního Grandu. Přišli Němci a všechno sebrali, tabákovou výrobu za jeden a půl milionu. Rodiče tak tak, že s pár svrškama odjeli ze Sudet do České republiky.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Samotíšky, 28.09.2016

    (audio)
    délka: 03:20:43
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

AI asistent Paměti národa
Probádá tisíce příběhů pamětníků

Objevte nový způsob, jak používat Archiv Paměti národa. Ptejte se na témata, události, místa nebo zkušenosti, které vás zajímají. AI asistent prohledává přepisy rozhovorů s více než 30 000 hodin nahrávek rozhovorů a vyhledává relevantní vzpomínky napříč archivem. Nemusíte znát jméno pamětníka ani vědět, kde hledat. Stačí položit otázku vlastními slovy.

Položte otázku
beta

Nechtěl čurat proti větru

Vladimír Nemajer
Vladimír Nemajer
zdroj: archiv pamětníka

Vladimír Nemajer se narodil 26. března 1922 v Šumperku. Jeho otec jakožto válečný invalida a legionář v tomto městě provozoval velkosklad tabáku. Po mnichovské dohodě ale rodina přišla o většinu majetku a z pohraničního Šumperka se musela vystěhovat. Pamětník v roce 1942 vystudoval strojní průmyslovou školu, následně pracoval ve firmě Sigma a pak bezmála tři roky pod přímým vedením Hauptsturmführera SD a SS Roberta Hanische. Mohl volně cestovat a několik měsíců bydlel v hotelovém pokoji v centru Plavna (Pauen) v Německu, kde v továrně Vomag překládal do češtiny, překresloval a kopíroval výrobní nákresy pro výrobu malých součástek německých vojenských letadel a zařizoval jejich zavedení do výroby na Prostějovsku. Konec války prožil u své tety na Bouzově, kde se stal svědkem, jak SS komando pro zvláštní použití vypálilo vedlejší obec Javoříčko. V padesátých letech minulého století, v době největších komunistických represí, jako nestraník sedm let zastával na MNV Bruntál funkci vedoucího zemědělské správy. Na starost měl mimo jiné nově vzniklé státní statky a jednotná zemědělská družstva, dosídlování kraje a bourání zdevastovaných domů po vysídlených Němcích. Následně až do penze pracoval v Pozemních stavbách Olomouc. V roce 2016 žil v Samotiškách.