Železná Ruda se stala symbolem rozděleného světa. V horském středisku na česko-bavorské hranici končila železniční trať; nádražní budova, kterou prochází státní hranice, byla legendou, o níž se mluvilo, ale dostal se sem jen málokdo.
Ve východní části Českého středohoří se můžete vydat po stopách mladých lidí, kteří na venkově hledali v době 70. a 80. letech svobodu. Jejich příběhy ukazují tupou brutalitu normalizačního režimu, který jejich „baráky“nechal zbourat.
Když architekt František Schmoranz v roce 1885 stavěl honosnou vilu pro hraběte Jiřího Larische-Mönnicha, nemohl tušit, že se za pár desítek let z jejího sklepení stane vězení a z parku popraviště. A že mezi 194 popravenými bude i jeho pravnučka Anička Žváčková.
V nádherné krajině mezi Kralickým Sněžníkem, Rychlebskými horami a Hrubým Jeseníkem se nachází několik zaniklých osad, které byly po vysídlení Němců srovnány se zemí a pohltila je příroda. I přesto rozhodně stojí za návštěvu.
Kamenný most přes rybník Vítek u Třeboně si oblíbili filmaři. V pohádce Byl jednou jeden král z něj sypali do vody sůl z celého království a zahrál si i v pohádce Z pekla Štěstí. Za války pod ním končil popel popravených jihočeských vlastenců.
Vysílač Krašov dnes láká turisty z celé republiky jako součást největších slunečních hodin na světě. Ve žhavých srpnových dnech roku 1968 se stal terčem útoku sovětské armády, která chtěla umlčet rozhlasové vysílání na západě Čech.