podporučík v. v. Ladislav Kostovič

* 1927  †︎ 2016

  • „Když to [Československo – pozn. aut.] obsadili, tak se to tady rozsypalo. Němci obsadili republiku a Slováci se jakžtakž osamostatnili. Já nevím, hlinkovci a kdo všechno tam byli. A bratr se vrátil. [Vrátil se brácha?] Z armády, protože rozpustili českou armádu.“

  • „Pokud si vzpomínám ještě jako kluk, ve třicátých letech byla nezaměstnanost. Otčím pracoval jako zedník, tak když byla práce, byla, když nebyla, tak byl doma. Brácha už v té době byl na vojenské akademii [v Hranicích]. Ani to nevím přesně, asi už v roce 1936 byl na vojenské akademii. Málo jsme se viděli, protože byl v Hranicích, a když přijel na dovolenou, tak to [bylo] všechno. A mezi námi byl přeci značný věkový rozdíl. [Kolik?] Čtrnáct roků.“

  • „Já jsem tehdy chodil do průmyslovky a chtěli nás, to už byla Podkarpatská Rus obsazená sovětskou armádou, sebrat do [Rudé – pozn. aut.] armády. Tak jsem se sebral domů, protože jsem byl ve Vinogradově, jak to dneska jmenují, a honem do Polska. Hledal jsem bratra, protože jsme slyšeli, že bratr tam někde je. Tak jsem narukoval v Polsku do armády a dostal jsem se k dělostřelcům.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Javorka u Seče, 06.03.2013

    (audio)
    délka: 56:00
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Přišla mobilizace, tak jsem se sebral domů a honem do armády do Polska

Podporučík v. v. Ladislav Kostovič se narodil 13. ledna 1927 v Užhorodu na Podkarpatské Rusi v tehdejším Československu. Vychodil zde obecnou školu a poté nastoupil na kovodělnou průmyslovou školu. V té době však již probíhala maďarská okupace Podkarpatské Rusi a o patnáct let starší bratr předtím odešel do Sovětského svazu, byl vězněn v sovětských gulazích a v době pamětníkových studií bojoval v 1. československé samostatné brigádě. Ladislav Kostovič se tedy rozhodl, že půjde za svým bratrem. Dne 22. ledna 1945 tak v Humenném vstoupil do 1. československého armádního sboru a byl zařazen do 5. dělostřeleckého pluku. S ním se účastnil osvobozování Československa a zažil mimo jiné boje o Liptovský Mikuláš, Vrútky nebo Žilinu. Po válce se usadil v Československu, vystudoval Střední lesnickou školu v Trutnově a poté nastoupil do hájovny v Prochodech u Vysokého Mýta, ve Strašově u Přelouče a po krátkém zaměstnání jako manipulátor na nádraží opět získal zaměstnání v hájovně ve Ždírci a v Borech. Žil se svou manželkou v hájence Javorka u Seče, zemřel 5. dubna 2016.