Zbyněk Janovský

„V šedesátém osmém se to probudilo. Bratr Emil Stach na tom měl velkou zásluhu, že došlo k obnově střediska. Napsal vyhlášku na náměstí, aby se přihlásili všichni, co byli činní ve skautingu v minulém období a chtějí pokračovat v práci. Aby se přihlásili, že je třeba nových vedoucích pro mládež. Velmi spolupracoval i bratr farář a teolog Zemanec a bratr Antonín Vojtíšek, který se taky přihlásil."

„První tábor byl horský v roce 1946 u Mumlavy v Harrachově, kde tábořilo celé středisko. Někteří se ale neúčastnili. Současně byl vytvořen pracovní tábor, který byl zaměřen na žňové práce s tím, že si vyzískáme nějaké prostředky na další tábory. Ten byl v Javorníku za Heřmanovými Seify, dnešním Rudníkem za Hostinném na velkostatku, kde jsme měli pracovat na poli při žních a senoseči. V té době byl lístkový systém. Když jsme přijeli, tak jsme potravinové lístky nedostali a museli jsme žít z potravin, které jsme měli. Dostávali jsme příděl mléka z velkostatku. I když tam bylo padesát kusů dojnic v chlévě, tak jsme dostávali půl litru mléka na den. Ale brambor, které tam byly na hromadě, jsme si mohli vzít, co jsme chtěli. Takže to byla naše celodenní strava – brambory byly ráno, v poledne a večer. Pak jsme mohli mít jídlo, až když jsme dostali potravinové lístky, ale až po týdenním pobytu.“

"Tady v okolí ve Mříčné a na Víchovsku byla skupina partyzánů. 3. května tady na Jilemnicku došlo k povstání. A začalo se to nějak všelijak hroutit. Pátého pak začal rozhlas hrát sokolské pochody, Kmochovy písně, takže se něco začalo dít. A stala se taková věc, že jak ustupující jednotky, tak němečtí obyvatelé procházeli městem, postupovali směrem na Mříčnou, tam byli přepadeni nebo se střetli s partyzánskou jednotkou a došlo k přestřelce. A jak si pamatuji, bylo to v době, kdy jsme se sousedy sázeli za Technolenem na poli brambory, a že se střelba ozývala až tam. To je taková vzpomínka. A pamatuji si, že Jan Hanuš, byl to kominík, šli s ním lidi do Hrabačova, kde byla německá celnice, a tam chtěli přepadnout ordnery, aby získali zbraně. Došlo ke střetu a Jan Hanuš byl postřelen a zemřel. Současně došlo k tomu, že ještě někteří šli pro zbraně na Vrchlabsko a při střetu zahynul jeden z Hrabačova.“