Josef Dobrý

* 1925  

  • „V mé jednotce u průzkumného oddílu v Proskurově došlo k tragické situaci, kdy jeden náš chlapec z Volyně zastřelil vojáka ve strážní službě. Svou neopatrností. Myslel, že zajišťuje samopal, ale měl jej natáhnutý a místo zajištění došlo k výstřelu. Asi dvě střely prošly hrdlem vpředu jdoucího strážného.“

  • „Veškerý život na Volyni značně upadl. Lidé se začali bát a snažili se soustředit do větších celků. V roce 1941, v létě, po obsazení Volyně německou armádou vůbec všechno zaniklo. Němci začali brát mládež do Německa na práce. Já jsem se shodou okolností do Německa nedostal.“

  • „Zde se naše jednotka rozložila v údolí, kde ještě nebylo sklizené obilí. Bylo tam v panácích. Každý z nás se snažil zakopat, jak jen to šlo polní lopatkou. Zde došlo k usmrcení velitele čety, rotmistra Pavlíka, naším příslušníkem, který jej nevaroval a přímo začal střílet po přicházejícím.“

  • „I když jsem do Německa nenastoupil, stejně jsem se skrýval většinou v seně na půdě. Večer jsem vycházel a stravoval se s rodiči, ale přes den jsem byl ukrytý v seně. Tak to šlo měsíc po měsíci. Až v roce 1944, začátkem února, k nám přišla sovětská armáda. Hned po obsazení tohoto území Sověty jsem se dobrovolně přihlásil do československé armády. Provizorní odvod byl v městě Rovno, což bylo od nás asi 7 km. Byl jsem odveden a už tam, při odvodu, se mluvilo o tom, že mladí hoši půjdou buď k výsadkářům, nebo k letectvu. Býval bych raději šel k letcům, ovšem osud mě zavál k výsadkářům.“

  • „Byli jsme ubytováni po různých objektech – jako školy, kina apod. A my jsme byli tedy ubytovaní v bývalé škole. Okna byla většinou zatlučená prkny, protože sklo nebylo. Na dvoře školy jsme prováděli výcvik. Nejdříve se prováděl výcvik bez padáku – skákalo se z různých výšek s tím, že voják musel udržet chodidla i kolena u sebe. Po absolvování tohoto výcviku jsme se učili tzv. umrtvovat padáky. Na sněhu byl rozprostřen rozvinutý padák a my jsme se pomocí stropu ho učili umlčet, aby se nevznášel. Po absolvování této průpravy jsme prováděli pochodový výcvik, částečně i pořadovou přípravu. Při mírném počasí a bezvětří jsme prováděli seskoky s padáky. Nejdříve seskoky z balónu, první seskok byl vždycky beze zbraně, druhý byl se zbraní. Po absolvování těchto seskoků jsme již prováděli seskok z letadla. Byla to zastaralá letadla typu Douglas. A zase první seskok beze zbraně, druhý se zbraní.“

  • Celé nahrávky
  • 6

    Bydliště Josefa Dobrého, 01.01.2001

    (audio)
    délka: 42:03
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Byli jsme nadšení. Bojovali jsme za osvobození Československa.

Josef Dobrý se narodil roku 1925 v Hlinsku v okrese Zdolbunov na Volyni. Během sovětské okupace pracoval společně s rodinou v zemědělství, po příchodu německých okupantů se sice transportu k nuceným pracím vyhnul, až do roku 1944 se však skrýval. Po příchodu Rudé armády se přihlásil k československé vojenské jednotce. Absolvoval výsadkářský výcvik a sloužil u 2. paradesantní brigády v Jefremově. Josef Dobrý bojoval v řadě bitev na území Polska, Slovenska a Moravy. Po válce byl nasazen k ochraně československo-maďarské hranice. Následně demobilizoval a vrátil se na rodnou Volyň. Během repatriace volyňských Čechů přesídlil do Československa, kde opět vstoupil do armády, v níž sloužil až do roku 1982, kdy odešel do penze.