plukovník v. v. Josef Vyletěl

* 1925  †︎ 2017

  • „Měli jsme velikou stodolu, tam sovětští tankisté měli tank a já jsem tam s nimi rád pobýval. Když jsem se dostal do armády, tak jsem říkal, že bych se nejradši dostal někde k tankovému vojsku. Nastoupili jsme 20. března 1944 do města Rovna, kde nás přijali do armády.“

  • „Zásobovat tanky, dělostřeleckou munici a tak dál. To musela spousta automobilů. Takže my jsme měli jen to, co budou narychlo potřebovat. Zbraně, náboje, granáty, kulomety a tak dále. Tohle všechno tam bylo a já jsem to měl na starosti. Nejdříve jsme byli dva. Když jsme přejížděli, tak řidič nezvládl řízení auta, v takovém těžkém terénu ho to převrátilo, měli jsme americké studebakery, a dostal se mezi kola. Pak ho odvezli do nemocnice. Takže jsem zůstal já.“

  • „Do města Rovna nás přijali do armády, naštěstí nám nařídili, abychom se sestavili do trojstupu, a pak říkali: ‚Vy vystoupíte, vy vystoupíte.‘ Ukázali i na mě, tak jsme vystoupili. Říkali: ‚Vy, kteří jste vystoupili, jste byli přijati k tankovému útvaru. Nastoupíte do aut a převezeme vás do městečka Kiverce.‘ To je blízko Lucka. Když jsme tam přijeli, tak nás pověřili, asi dvanáct [vojáků pověřili], že budeme střežit velitele menší tankové jednotky, jejímž velitelem byl nadporučík Vladimír Janko.“

  • „[Vám tam nehrozilo nasazení do Německa, když jste byl ten mladší ročník?] Do Německa nám [nasazení] taky [hrozilo], jenže to udělali tak, že Linhartovi byli v pivovaře a Němci do pivovaru jezdili, protože to vlastně všechno řídili, tak jim dali pivo, a nikdo z našich občanů Mirohoště nebyl nasazený do Německa na práci. Ale normálně to probíhalo.“

  • „Naše rodina byli zemědělci. Koupili si nějaký kus pole. Potom jsme měli hospodářství kolem dvaceti hektarů. Dědeček měl tři dcery, jedna se provdala do jednoho městečka, tam měli hospodu, a druhá se provdala za Linharta, který byl můj strýček. Ti měli v naší vesnici pivovar. Moje maminka zůstala doma a vzala si tatínka.“

  • Celé nahrávky
  • 6

    Turnov, 27.05.2014

    (audio)
    délka: 03:09:42
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

U tanků se skladem zbraní a munice

DSC01285mlad.jpg (historic)
plukovník v. v. Josef Vyletěl
zdroj: Dobová: 1945; Současná: 27.5.2014, autor Luděk Jirka

Plukovník v. v. Josef Vyletěl se narodil 9. března 1925 v obci Mirohošť na Volyni v tehdejším Polsku. Narodil se do enklávy volyňských Čechů, jeho rodná obec byla z poloviny česká a z poloviny ukrajinská. Svého tatínka nikdy nespatřil. Tatínek v bitvě u Zborova v první světové válce utrpěl zranění střepinou do hlavy a na následky zranění v roce 1925 zemřel. Maminka se poté znovu vdala. Pamětník vychodil sedm tříd polské obecné školy a poté nastoupil na polskou obchodní akademii v Dubně. Jeho studia však dne 17. září 1939 přerušila okupace západní Volyně Sovětským svazem, kterou vystřídala nacistická okupace po 22. červnu 1941. Ve válečném období pomáhal nevlastnímu tatínkovi na hospodářství, ale po opětovném příchodu Rudé armády na Volyň počátkem roku 1944 nastoupil dne 20. března 1944 v Rovně do tvořícího se 1. československého armádního sboru. Už jen díky pobytu sovětských tankistů v Mirohošti chtěl sloužit u tanků. To se mu nakonec splnilo a byl k československým tankistům skutečně zařazen. Sloužil jako tzv. zbrojíř v rotě technické obsluhy, měl na starost sklad zbraní a munice a musel být neustále na dosah postupujícím tankům. Zapojil se do bojů u polského Jasla a během Karpatsko-dukelské operace. V únoru 1945 došlo k vytvoření 1. československé samostatné tankové brigády, která byla poté přesunuta do jižního Polska, a zúčastnila se tak osvobozování města Žory a dalších území v jižním Polsku. V roce 1945 se brigáda zasadila o osvobozování Ostravska během Ostravsko-opavské operace. Po ukončení války byl Josef Vyletěl ještě v červnu 1945 nasazen do prostoru Moravské Ostravy kvůli sporu s Polskem. Poté se již vydal do Žatce a hlásil se do zdejší Vojenské skupiny Žatec. Svému nevlastnímu otci - který také jako nevoják pochodoval s armádním sborem a po válce se vrátil na Volyň - zabral po odsunutých Němcích nemovitost, do které se po reemigraci volyňských Čechů v roce 1947 nastěhoval společně se svými dvěma syny. Pamětník poté odešel studovat tankové učiliště ve Vyškově a po vyřazení v hodnosti poručíka byl umístěn do Klatov a následně do Podbořan, kde se seznámil se svou budoucí manželkou. Poté byl převelen na Okresní vojenskou správu v Turnově a žil s manželkou v Jenišovicích. Manželka však v roce 1972 zemřela, a tak se oženil podruhé. Se svou druhou manželkou žil poté v Turnově. Josef Vyletěl zemřel 20. října 2017.