PhDr. Dobromila Vaňková

* 1925  

  • „12. 12. 1942 pro mě do školy přišlo gestapo, tehdy to byla sobota a já jsem byla připravená, že večer půjdu do divadla, a měla jsem už to oblečení a já jsem to udělala tak, že já jsem se dočkala toho, že přišel ředitel školy se dvěma gestapáky, kteří si pro mě přišli, a oni mě odvezli do svého sídla, které bylo na Fifejdách, a mně bylo jasné, že se musím dobře chovat, ale dožrali mě tím, že měli na dveřích napsáno – náš pozdrav je Heil Hitler – a já jsem vešla a řekla jsem ‚dobrý den‘ a dostala jsem po puse tak důkladně, až mi zlomili čelist.“

  • „Nechtěla jsem se k ničemu přiznat, já jsem byla nejmladší z té organizace, která byla vystavěná ve trojce, to byly skupiny po třech lidech, kde jenom jeden věděl cestu k někomu, kde byli tři lidi, a to byla klasická zodpovědnost za ty lidi, aby všechno najednou nevyletělo.“

  • „Tak jsem ji chodila navštěvovat a jednou mě požádala, abych udělala mapy, které jsme v Ostravě ukradly z obecního úřadu, a nějaké mapy, kde bylo vidět, kde se může a nemůže bombardovat. My skautky jsme byly na všechno připravené, ale ona měla horečku a já jsem jí řekla, že to udělám za ni, a odevzdala jsem to a potom už jsem měla kontakt.“

  • Celé nahrávky
  • 4

    Brno, 07.09.2016

    (audio)
    délka: 02:40:40
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Snažila jsem se, aby děti byly osobnosti, stály za svou pravdou. Aby zlo považovaly za zlo a dobro za dobro

Dobromila Vaňková
Dobromila Vaňková
zdroj: vlastní

Dobromila Vaňková se narodila 5. ledna 1925 v Háji u Opavy. Po zabrání Sudet nacisty musela ve třinácti letech na popud rodiny opustit rodnou vesničku a odejít do utečeneckého tábora pro vysídlené Čechy v Ostravě. Během studia na gymnáziu v Ostravě se zapojila do ilegální činnosti organizované skauty. V roce 1942 byla zatčena gestapem, kde ji podrobili brutálním výslechům, při kterých jí zlomili čelist. Dva roky vězení strávila v Ostravě a v Breslau (Vratislavi), kde prodělala záškrt. Po dvou letech, v roce 1944, byla při soudním procesu osvobozena a propuštěna. V roce 1945 pomáhala identifikovat popravené členy chlapeckého skautského oddílu Vládi Čermáka. V poválečných letech vystudovala pedagogiku a psychologii a působila ve Výzkumném ústavu pedagogickém v Bratislavě, řadu let vedla dětský domov v Bratislavě. V roce 1948 byla zatčena Státní bezpečností. Celý život aktivně působila ve skautském hnutí.