vojín v. v. František Václavík

* 1922  

  • (Pan Václavík měl nehodu – vůz se odpojil od spřežení koně). "Tak jsem na ně zakřičel a oni přišli. Museli mě vynést i s kočárem nahoru, poněvadž jsem sjel ze stráně. Tam jsou takový hluboký stráně a docela dlouhý, takže jsem mezi těma stromama akorát proplul. Vždycky jsem se odrazil nohama a potom jsem zůstal stát. Stál jsem u pařezu a oni mě s tím kočárem vynesli nahoru a posadili mě ke koni. Vypadl kolíček a ono se to odpojilo a vůz sjel dolu. Já jsem se ještě odrazil. Pak jsem sjel dolů z takovýho strmýho kopce a nic se mi nestalo, zůstal jsem tam sedět."

  • (Pamětník pracoval na statku). "Byla tam vzpoura, přišel pro nás nějaký německý... byl to férovej chlap, na nás Čechy dbal. Vzbouřili jsme se, že od něj odejdeme. Jeden zůstal, byl maďarský národnosti. On uměl slovensky mluvit, ale byl Maďar. S klackama za náma přišli a přišel za námi Franzhofmeister: 'Tak pomalu s nima, to jsou Češi.' Pomohl nám. Přijel s náklaďákem a odvezl nás do Pelebergu."

  • (Sběratel se ptal, zda pamětník bojoval proti Sovětům v uniformách Slovenské armády). "My jsme se zapojili, ale moc jsme nebojovali, poněvadž jsme hned přešli k Rusům. Přešli jsme u Kachovky. My jsme byli proti Hitlerovi. Dezertovali jsme. Hned jak jsme měli příležitost, tak jsme přešli."

  • "Můj táta se vlastně narodil na Moravě, já jsem vlastně Moravák, ale on jako slévač šel na práci do Komárna. Tam dělal u Ipovice, no, a tak jsme se dostali na ostrov, jak je Szeged. To je blízko maďarských hranic."

  • Nehrozilo bombardování? (Pamětník hlídal sklady munice proti Němcům). "Jednou jsme byli přepadeni, bránili jsme se sami. Všechny jsme je postříleli. Dověděli jsme se, že to byla četa, která vnikla do našeho klína. My jsme se bránili. Bylo nás asi přes 40. To byla rota. Vždycky jsme byli rozděleni. Polovička šla s těma a polovička s náma."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Neznámo, 31.07.2008

    (audio)
    délka: 35:49
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Je třeba si vážit svého života a života druhých

vojak_vychod_studebacker.jpg (historic)
vojín v. v. František Václavík

Voj. v. v. František Václavík se narodil v roce 1922 v Seredi nad Vahom. Za maďarské okupace v roce 1938 musela rodina utéci, z maďarsko-slovenského pomezí se přestěhovala do Trnavy. Německá říše potřeboval pracovní síly a totální nasazení se nevyhnulo ani jemu. Sloužil u sedláka na statku. Z totálního nasazení se pan Václavík vrátil na Slovensko v roce 1942 a vstoupil do Slovenské armády. Slovenska armáda se začala aktivizovat a začalo tažení do SSSR. „ Zapojili jsme se do bojů, ale málo, a hned jsme přešli k Rusům, bylo to u Kachovky.“ K prověřování spolehlivosti nedocházelo - tím pádem vstoupil do československé armády. Pan Václavík postupoval v týlu až do osvobození. Konec války ho zastihl v Krosně. Demobilizován byl v roce 1945. Poté se živil jako zámečník v západních Čechách až do penze. Problémy za komunistického režimu neměl.