Blažena Stránská

* 1925  

  • „Pavel s Ivankou odjeli do Ameriky. To už jsme byli moc dobří kamarádi s Ivankou. A vrátili se a Ivanka byla nadšená. Říkala: ‚Musíš do té Ameriky jet! Představ si, že oni dodávají mléko až do stopadesátého poschodí!‘ No strašně, strašně se přes tu Ameriku nemohla dostat. Povídá mi: ‚Musíš tam jet!‘ A já říkám: ‚Já tam nepojedu. Já zůstanu tady. Já počkám, až se budeme moct vrátit.‘ Tehdy se říkalo pět let. Ale ona mě tak s odpuštěním buzírovala, tak abych od ní měla pokoj, tak jsem si zažádala o emigrační vízum do Ameriky. Tam byli lidi, co čekali tři roky a víc na vízum, a já ho dostala za tři měsíce. Protože jsem spadala pod kvótu 3C a ta se týkala všech emigrantů, kteří žili na Západě mezi rokem tím a tím víc než dva roky. A já jsem do toho spadala, protože jsem byla v Anglii víc jak dva roky. A tak jsem frčela do Ameriky a od té doby jsem tam.“

  • „Přišla jsem, byla jsem v lese celou noc, abych se orientovala, až vyjde slunce. Slunce vyšlo, tak jsem šla tím opačným směrem, jako na západ. A měla jsem to velké štěstí, že jsem vylezla z toho lesa ven a vidím tam nějakého vojáka, který tam jel na kole. A já už jsem nemohla dál, protože to byl březen a měla jsem nateklé nohy od sněhu a byla mi zima a špatně. Tak jsem už nevěděla, kde jsem, a řekla jsem si, že se vzdám. A šla jsem za tím vojákem. Povídám mu, že nevím, kde jsem, a on mně povídá: ‚Já jsem vás viděl, že jste přešla hranice. Jste v Německu.‘“

  • „Tam jsem nemohla dostat místo, protože tehdy kdo se vrátil ze Západu, byl okamžitě podezřelý ze špionáže. Protože já jsem uměla perfektně anglicky, česky a moc dobře německy, tak oni mi řekli: ‚My bychom vás potřebovali, ale my se bojíme.‘ A žádná česká firma mě nevzala. Tak jsem dostala místo u Reuters News Agency. Tam jsem měla šéfa Angličana a překládala jsem zprávy.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 14.06.2018

    (audio)
    délka: 34:34
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
  • 2

    Praha, 14.06.2018

    (audio)
    délka: 01:41:09
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Vždy jsem byla orientovaná na Západ

Blažena Stránská, 2018
Blažena Stránská, 2018
zdroj: Pamět Národa - Archiv

Blažena Stránská, rozená Hromádková, se narodila 5. srpna 1925 v Plzni. Její otec Hynek byl důlním inženýrem a společně s její matkou Marií žili ve vesnici Břasy, kam pamětnice chodila na základní školu. Její další vzdělávání však přerušila druhá světová válka. Po ní odjela na dvouletý studijní pobyt do Anglie. Po komunistickém převratu roku 1948 se vrátila do Čech, ale právě kvůli svému pobytu na Západě měla problém najít práci u českých firem. Jistou dobu pracovala u Reuters News Agency a British-European Airways. Ze strachu, že bude mít potíže s režimem, se rozhodla pro útěk přes hranice do SRN. Tam získala práci u Rádia Svobodná Evropa, kde se také seznámila se svým budoucím manželem Janem Stránským. Roku 1952 se natrvalo přestěhovala do USA, kde žije dodnes. Do vlasti se znovu podívala v 90. letech.