"Jenom jsme věděli, že otec to [německé občanství] nechtěl. To bylo to, co nám bylo oficiálně sděleno. Proč, jak, zač, nač - to já nevím. Později mi to ale otec řekl. On totiž nemohl ty nacisty ani cítit. On je prokoukl. To byla jedna věc, a druhá byla to, že lhali a všechny kolem sebe utiskovali. No a také způsobili válku, že ano. To byli čistě nacisté. Tak takové manévry neměl otec rád a odmítal to. Takže nacisté pro něj byli jak červený hadr pro býka. A pravděpodobně se tak vyjadřoval i veřejně. Nacisté z Rájce se proto urazili a řekli o otci, že uráží Hitlera. A tak měl pak na vybranou, buďto jít do koncentráku, nebo podepsat němectví. Koncentrák věděl, že by nepřežil, tak podepsal."
"Pořád se neuznává to, že se otec narodil tady, že tady vyrůstal. Pomáhal Čechům, pomáhal dobrým lidem a říšské Němce neměl rád, protože byli nafoukaní. K normálním lidem se ale stavěl čelem, neměl potřebu je odmítat."
"My [pamětnice s manželem] jsme oba věděli, že je to riskantní. Že můžeme oba skončit v base a že děcko bude vyrůstat v nějakém útulku. Ale řekli jsme si, že to ale risknout musíme. Sranda to ovšem nebyla. Ne ten úprk, tam se nějaké velké nebezpečí neobjevovalo. Ale potom vybudovat... snažit se... Nevybudujete nikdy to, co bylo, ale aspoň zkusit dostat se tak daleko, aby děti mohly vyrůstat normálně."
Starohraběnka Marie Alžběta Salm-Reifferscheidt-Raitz se narodila 17. srpna 1931 na zámku v Rájci nad Svitavou. Pochází ze starého šlechtického rodu Salmů sídlícího na Moravě. Její rodina byla v době nacistické okupace tvrdě perzekvována. Otec Hugo Salm-Reifferscheidt žil pod neustálým tlakem, aby se přihlásil k německé národnosti. Snažil se vzdorovat, nakonec ale kvůli tomu, aby ochránil své české zaměstnance a jejich rodiny, příslušnost k německé národnosti podepsal. Na základě Benešových dekretů mu byl po válce zabaven veškerý majetek, celá rodina musela nosit označení „N“, dostávala méně přídělových lístků i cenzurovanou poštu. Marie Alžběta nesměla studovat, živila se jako úřednice a posléze jako řidička nákladních aut. V 50. letech emigrovala spolu se svým manželem Jiřím Čubukem do Rakouska. I přes útrapy, které ve své rodné zemi zažila, svou vlast miluje. S Českou republikou však dodnes vede spor o navrácení majetku i o dobré jméno svého otce.
Profesor Karel Absolon, archeolog (1877-1960), pomohl zpřístupnit jeskyně Moravského krasu včetně propasti Macocha, rodina Salmů objevení Macochy podpořila
Profesor Karel Absolon, archeolog (1877-1960), pomohl zpřístupnit jeskyně Moravského krasu včetně propasti Macocha, rodina Salmů objevení Macochy podpořila
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
